Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Řecko: Už jen milosrdný nebo tvrdý bankrot, zní od tamních ekonomů. A oslabená Merkelová „měkne“

Řecko: Už jen milosrdný nebo tvrdý bankrot, zní od tamních ekonomů. A oslabená Merkelová „měkne“

6.9.2011 12:56, aktualizováno: 6.9. 16:08
Autor: Josef Němeček, Patria Online

Aktualizováno

Mnoho nakupených chyb a šlápot mimo pevnou půdu pod nohama na straně Řeků i eurozóny dovedlo Řecko s jeho problémy v průběhu jednání mezi jeho vládou a trojicí EU+MMF+ECB na rozcestí, z nějž jedna vede blátem po pás a druhá po krk. Příští týdny nejspíše přinesou rozuzlení, zda Řecko dostane naději k pro ekonomiku milosrdné podobě bankrotu, nebo bude odsouzeno k bankrotu tvrdému. Názor přinesl řecký list Kathimerini na základě hodnocení domácími ekonomy. Také německá kancléřka Merkelová se po další a další ztrátě politických bodů a nekonečnému řešení řecké otázky zdá bankrotu země být již o poznání slabším odpůrcem.

Ještě několik měsíců před koncem roku 2009 by si jen málokdo představil, že právě na jeho sklonku se země eurozóny, Řecko, bude nucena obrátit pro „záchranu“ k MMF (a EU s ECB). Stalo se skutečností a vyjednávání o pomoci padla na bedra politické reprezentace s omezenou měrou zkušeností. „V jednáních s EU a MMF se na tomto podhoubí vyrýsoval program, který nebyl schopen rozpoznat, že v Řecku nejde ani tak o krizi likvidity, jako o krizi solventnosti,“ napsaly řecké Kathimerini.

Již v průběhu roku 2010 muselo být Troice - zástupcům mise Evropské komise, MMF a ECB – podle názoru vícero řeckých ekonomů poměrně jasné, že Řecko nenaplní vytčený cíl, kterým byl původně návrat na finanční trhy v úvodu roku 2012. Později bylo více než zřejmé, a to mělo být i Troice, míní list, že po silném úvodu vládních legislativních opatření v podobě schválení reformy sociálního systému, zvyšování daní a výdajových škrtů, vláda ztratila „drive“.

Nejpozději na jaře letošního roku se pak stalo do očí bijícím, že Řecko za kritérii slíbenými výměnou za finanční pomoc zaostává v obou hlavních směrech: otázce strukturálních reforem ekonomiky i fiskální nápravy. Pro eurozónu v tu chvíli nastalo jedno z klíčových rozhodnutí – zda v situaci šířící se dluhové krize na Itálii a Španělsko (s trochou nadsázky čert vem Portugalsko či Irsko) a balancování na hraně mezi postupným rozpadem evropské integrace či naopak snahou o její další prohloubení Řecko hodí přes palubu, nebo se zpronevěří nastaveným požadavkům. Lídři EU se politicky rozhodli pro „podporu novému programu pomoci Řecku za účasti MMF a dobrovolné účasti soukromého sektoru k plnému pokrytí řeckých finančních potřeb.

Politické rozhodnutí Summitu EU před projednáním národními parlamenty potřebovalo posun do hmatatelné podoby. A právě zde nastoupily další „potíže“ které narostly s finským požadavkem na kolaterál proti pomoci a účastí privátního sektoru na pomoci Řecku, která není zcela podle původních představ. Tyto dvě okolnosti zatemnily budoucnost druhé finanční pomoci Řecku, mnohem zásadněji se ale mračna zatáhla nad dočasným přerušením jednání mezi Troikou a řeckou vládou v minulém týdnu. Kritéria pomoci jednoduše plněna nejsou a již předchozí tranše pomoci v rozsahu 12 miliard eur z celkového balíku 110 mld. eur schváleného v roce 2009 byla poskytnuta na „dobré slovo“.

Nyní Řecko stojí na prahu bankrotu, který povede buď milosrdnou a řízenou cestou, nebo nemilosrdnou, ale ještě nevymyšlenou a nedomyšlenou… Řecká vláda, jistěže, stojí o politické řešení. Pro nejvyšší představitele EU to znamená dosáhnout shodu na druhém balíku finanční pomoci ve shodném rozsahu 109 mld. EUR za současného povolení Řecku neplnit rozpočtové cíle letos a nejspíše ještě příští rok a na druhé straně větším důrazem na pokrok ve strukturálních reformách. Jestli něco takového bude ještě dále politicky průchodné (viz Finsko, Rakousko, Slovensko..), se teprve ukáže.

Ve volbě, co s Řeckem, zřejmě významnou roli sehraje fakt, že stále více oficiálních činitelů EU a rostoucí část subjektů na trhu považuje Řecko za izolovaný případ, s větší než doposud připouštěnou si hloubkou problémů. To může pomoci větší diferenciaci trhu mezi Řeckem na jedné a Portugalskem či Irskem, ale zejména pak Itálií a Španělskem, na straně druhé.

Řecký problém byl rozsáhlý od samého počátku: na jedné straně vysoký rozpočtový schodek, neustále živící rychle rostoucí veřejný dluh k HDP, na druhé straně podkopaná konkurenceschopnost ekonomiky a to bez možnosti kontroly vlastní měny. Nastoupená cesta snížení rozpočtového schodku, zvyšování daní, omezení výdajů a programu fiskální konsolidace kvůli opětovnému získání důvěry trhů znamená jistou vstupenku ke hlubší a delší recesi ekonomiky, než si strůjci řešení uměli představit. Dosud se totiž tento model řešení odehrával na zemích se samostatnou měnou. Vytažení ekonomiky z recese cestou depreciace národní měny je ale nemožné pro člena eurozóny.

Fiskální náprava a deflace tedy v případě pokračování této story řeckou ekonomiku na dlouho uvězní recesi a otázkou je čas, který samotné Řecko bude vnímat jako ještě akceptovatelný. Zdá se, že architekti podmínek řecké pomoci (na všech zapojených stranách) podcenili zejména délku, po které teprve i již přijaté reformy přinesou své ovoce a také míru uzavřenosti řecké ekonomiky, znemožňující exportní cestu z recese tak, jak je tomu například v Irsku.

Cesta z patu vede jedině přes radikální řez. Tím je restrukturalizace dluhu, která jej srazí zhruba na 100 % HDP z odhadovaných 166 % a to před zapojením soukromého sektoru. Rozhodnuto bude muset být, zda se tak stane měkkým bankrotem s podporou EU a setrvání Řecka v eurozóně, nebo tvrdou cestou odchodu země z eurozóny a ponechání jí svému osudu (ovšem s dopady na evropský finanční sektor, firmy,…).

Dostane-li Řecko divokou kartu, podstoupit bude muset skutečnou strukturální proměnu hospodářství a konstituční změny v podobě například zakotvení dluhového limitu do práva jak ochrany před dalším morálním hazardem. Dostane tak nicméně šanci k cestě za primárním přebytkem.

Druhá cesta znamená odpojení Řecka od infúze finanční pomoci a to zejména v případě, že se neprosadí přístup, že Řecko je zvláštní případ (pokud jde o rizika dalšího šíření nákazy v budoucnu), nebo že zvítězí přístup k vedení země jako nekompetentnímu a nezodpovědnému bez schopnosti a ochoty dostát svým závazkům. Řecko si touto cestou nikterak neuleví, nová domácí drachma by totiž okamžitě prudce oslabila a zablokovala jakoukoli schopnost dostát svým závazkům.

Ani jedna z možností není pro zemi dobrá, ale lepší na stole již nejsou, míní řecké Kathimerini. O tom,která se naplní, může rozhodnou klíčová mocnost Evropy – Německo. Tamní kancléřka Merkelová se již dle zdrojů z koalice nezdá tak úplně proti myšlence nechat Řecko zbankrotovat a odejít z eurozóny. Její pondělní jednání s vlastní CDU a opoziční CSU byla dle zdrojů FTD o neplnění dohodnutých podmínek ze strany Řecka proti poskytnutým úvěrům.

Nedělní volební výprask Merkelové CDU na severu Německa totiž otevřel další problém s řeckou pomocí - podle Süddeutsche Zeitung Merkelová nemusí získat dostatek hlasů, až se v německém parlamentu bude hlasovat o posílení pravomocí Evropského fondu finanční stability (EFSF). Spoléhat by tak musela na hlasy opozice, což se zatím jeví jako příliš optimistické…

Blíže k možnosti bankrotu tak pokračují schizofrenní vyjádření, které je možno ilustrovat na slovech šéfa CDU Altmaiera:

a) Je jasné, že očekáváme, že Řecko splní své závazky, protože bez adekvátního postoje nedostanou Atény další pomoc.

ALE:

b) Je také jasné, že dostojíme našim závazkům spojeným se stabilizací eura. Jsme připraveni udržet a bránit euro jako naší společnou měnu.

Samotná Merkelová a ministr financí Schäuble hovoří o variantě a). "Jestli má nástupkyně Merkelová udělala nějakou chybu, pak jí byla právě přílišná tolerance Řecku," uvedl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.

Řecká vláda v minulém týdnu připustila, že patrně nesplní letošní rozpočtový cíl. Atény odhadují, že deficit se dostane na 8,1 až 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco podle plánu měl klesnout na 7,6 procenta. Za hlavní důvod označila hlubší hospodářskou recesi. Letos může ekonomika klesnout dle odhadů až o 5 procent.

Podle původního plánu by Řecko mělo v polovině září dostat šestou tranší ze záchranného balíčku v objemu 110 miliard eur. Zda se tak stane, je ve hvězdách, které musejí být přečteny v řádu nejbližších týdnů.


(Zdroj: Kathimerini, FTD, Bloomberg, Süddeutsche Zeitung, Handelsblatt, mediafax)


Váš názor
  • CZK
    6.9.2011 15:03

    no já jsem zvědav jak dlouho vydrží nám ten "bezpečný" přístav. před 3 lety bylo EUR za 29 a dnes se ani nehne.
    Mike
  • jojo
    6.9.2011 14:43

    holt kdo chce kam .... ale požádal bych editora o drobnou výrazovou úpravu. Porovnejte sami: Troice x trojce na Prahu bankrotu x na prahu bankrotu .... ještě by si to pražští radní mohli špatně vysvětlit.
    Muff
    • Re: jojo
      6.9.2011 15:03

      Tak ještě trochu pomohu, je vidět snaha, tož zde: Již v průběhu roku 2010 muselo být Troice - zástupcům .... TROICE možná snad jako TROICKÝ kůň - já vím, takový titěrnosti ....
      Muff
  •  
    6.9.2011 13:43

    A co je na tom složitého. Přechod na Euro je jednoduchý, a přechod zpět na vlastní měnu složitý ? Pak udělají devalvaci ( včetně dluhů :)) V EU a Schengenu přece zústanou i dál !
    moravak
    • Devalvace dluhů???
      6.9.2011 14:36

      :o))))Devalvace dluhů? A jak to udělají?? Pokud jim externí dluhy zůstanou v EUR (půjčili si přece EURa) tak bez souhlasu věřitelů žádnou devalvaci - konverzi dluhů na drachmu, neudělají. Pokud znovu zavedou drachmu a vnější dluhy jim zůstanou v EUR tak mají obrovský problém a čeká je megainflace, která znehodnotí především jejich příjmy. Se svojí nekonkurenceschopnou ekonomikou nemají co vyvážet (kromě turismu) a budou horko těžko shánět EURa alespoň na importy, nemluvě o splátkách těch dluhů.Dopadne to jako v Bělorusku a nepochybně bude i stát nucen regulovat ceny.
      nugisek
      • Re: Devalvace dluhů???
        6.9.2011 14:42

        No a nemělo by to tak být? Jak můžou mít řekové tak vysokou životní úroveň když mimo zemědělství, turismus a lodní dopravu nic v podstatě nedělají a nevyrábí? Nic jinýho než pokles životní úrovně o 20%-30% si nezaslouží a je jedno jestli to bude megainflací nebo něčím jiným.
        tk69
    •  
      6.9.2011 13:47

      Být či dům.To je oč tu běží.
      PetrR
      •  
        6.9.2011 14:59

        o ostrovy tu běží :D devalvovat a skoupit za babku i s dětkem značka výhodná koupě
        Deny:-)
        • změna vlastníka
          6.9.2011 15:32

          Změna vlastníka ostrovů jejich výnos příliš nezvýší.
          neugebauer
Aktuální komentáře
24.7.2017
16:34Euro většinu zisků uhájilo. Koruna se drží těsně u 26,00  
16:34Summary: Evropské automobilky pod tlakem, Koninklijke Philips jede dál na ziskové vlně
16:08CETV ve druhém čtvrtletí zpátky v černých číslech (Odhad analytika Patria Finance)  
15:39Poptávka ze Severní Ameriky postavila Halliburton na nohy
14:40Saúdy a spol. trápí růst produkce v Libyi a Nigérii  
12:47Polský prezident bude vetovat justiční reformu, zlotý roste na páru s eurem
12:22Letecké nebe patří Ryanairu. Kromě Alitalie chce konkurenty vytlačit cenovou válkou
11:12Týdenní výhled: Americké HDP, záplava firemních výsledků, Fed i ČNB. Naznačí něco?  
10:36Euro lehce zklamala data. Zlotý ocenil prezidentské NE kontroverzním zákonům  
8:59Evropské trhy v úvodu mohou hledat směr. ArcelorMittal prodává válcovnu v Česku (E15)  
8:50Rozbřesk: Letošní druhé nejnapínavější zasedání ČNB na obzoru
8:45Japonské akcie klesly na dvoutýdenní minimum, trhy se chystají na Fed a další výsledky  
23.7.2017
18:36Po 25 letech nepřetržitého růstu může kvůli dluhům a realitám „padnout“ i Austrálie
16:53Nově technické analýzy či sloupky, měny na jednom místě na Patria.cz
12:33Víkendář: Měl by Putin větší radost z Clintonové?
22.7.2017
20:16Děsí ještě někoho geopolitická rizika? Spíš ne, za stabilitu vděčíme i jaderným bombám
16:09Víkendář: Na čem se Německo a Francie shodnou jen těžko
10:09Trump odrazuje technologické talenty od práce v USA. Proč se jim ale nechce ani do Evropy?
21.7.2017
22:01Výsledky firem zatím Wall Street nepřesvědčily
19:16Kam investovat na následujících deset let

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
2:30JP - PMI v průmyslu
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
16:00USA - Prodeje starších domů