Skupina zemí G7 je odhodlána zajistit odolnost trhů a bankovních systémů. Vágním prohlášením skončilo jednání ministrů financí Spojených států, Kanady, Británie, Německa, Francie, Itálie a Japonska. "Potvrdili jsme svůj společný zájem na stabilním mezinárodním finančním systému," uvádí se dále v dokumentu. Země G7 se podle něj zavazují ke vzájemným konzultacím při operacích na měnových trzích. USA vyzvaly největší evropské ekonomiky, aby poskytly jasnou podporu problémovým zemím k překonání dluhové krize, která poškozuje globální ekonomiku. Německo, evropský pokladník, však zdůrazňuje, že prioritou je snížení deficitů.
Komuniké rovněž vyjadřuje podporu plánu amerického prezidenta Baracka Obamy na oživení trhu práce. Podporuje také červencové rozhodnutí eurozóny posílit pravomoc záchranného fondu eurozóny EFSF.
Podle ekonomů jednání ministrů financí a šéfů centrálních bank skupiny průmyslových vyspělých zemí G7 přineslo jen nejasné sliby a nedostatek konkrétních kroků. Zviditelnilo také rozdíly mezi Evropou a Spojenými státy a nedostatek prostoru pro další manévrování v době nejhorší ztráty důvěry od úvěrové krize.
"Svým způsobem je to prohlášení se seznamem omezení, kterým politici čelí," komentoval zveřejněné prohlášení ekonom Gilles Moec. "Na prohlášení trvala Francie, ale prakticky je bezvýznamné. Nemůžeme se shodnout ani na problémech, tak jak se můžeme shodnout na analýze," řekl agentuře Reuters jeden z delegátů.
Původně zástupci G7 uváděli, že po svém zasedání nezveřejní žádné závěrečné prohlášení. Francie však nakonec pod tlakem jiných delegací názor změnila. Cílem mělo být mimo jiné zklidnění trhů. Akcie v USA v pátek klesly o téměř tři procenta. Že se tento úmysl nezdařil, jasně ukazuje pondělní úvod na burzách. Západní Evropa i region CEE se ocitají v dalších několikaprocentních ztrátách v čele s bankami.
Objevily se i spekulace, že šéfové centrálních bank G7 by mohli jednat o koordinované podpoře měnové politiky zahrnující kvantitativní uvolňování, tedy nákup vládních obligací bankami. Jeden z delegátů však uvedl, že o této možnosti se nejednalo. "Není od trhů realistické očekávat, že položíme stovky miliard na stůl pokaždé, když se sejdeme," uvedl.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank G7 se v pátek sešli v Marseille, aby se zde dohodli jak oživit upadající ekonomický růst ve světě v situaci, kdy úrokové sazby jsou vesměs už rekordně nízké a vládní dluhy neúnosně vysoké. Hospodářskému oživení z recese let 2008 a 2009 letos v USA, Evropě i Japonsku došel dech a mluví se o propadu do další recese. Eurozónu navíc podkopává prohlubující se dluhová krize, která začala loni v Řecku a letos ohrožuje i velké ekonomiky Itálie a Španělska.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, AP)