Řecko má nezvládnutelnou úroveň vládního zadlužení (150 % HDP, letošní růst bude představovat deset procentních bodů), kolabující ekonomiku (letos HDP klesne o více než 7 %, nezaměstnanost vzroste na 16 %), chronický deficit platební bilance (nyní na 8 % HDP) a nesolventní banky, které rychle ztrácejí vklady. Jediným řešením je default, který bude znamenat minimálně 50% snížení hodnoty závazků. Současný plán na snížení o 20 % je jen prvním malým krůčkem tímto směrem.
Pokud Řecko po defaultu opustí euro, může devalvovat a tím stimulovat poptávku a posunout se směrem k obchodnímu přebytku. To je standardní strategie zemí s příliš vysokým vládním dluhem a chronickým deficitem běžného účtu. Řecko je ale chyceno v pasti společné měny. Trhy jsou si dobře vědomy toho, že default nakonec přijde; německá a francouzská vláda se ale snaží zabránit, či přesněji řečeno oddálit, nevyhnutelné. Mají pro to dva důvody:
Banky v těchto zemích drží velký objem investic do řeckého dluhu a to jak přímých, tak přes úvěry řeckým bankám a dalším bankám v eurozóně. Odkládání defaultu dává německým a francouzským bankám čas na navýšení kapitálu, omezení úvěrů řeckým bankám a prodej řeckých obligací Evropské centrální bance. Vedle toho tu je riziko rozšíření nákazy na Španělsko a Itálii. Jejich default by znamenal katastrofu pro finanční instituce ve Francii a Německu a EFSF dostatečné zdroje na záchranu těchto dvou zemí nemá. Ty tak doufají, že trhy postupně získají důvěru a budou je financovat za rozumné sazby.
Pokud se default Řecka oddálí o dva roky, vyjasní se, zda jsou španělské banky schopny ustát pokles cen realit a ukáže se i skutečná finanční situace, v jaké se regionální vlády ve Španělsku nacházejí. Itálie by pak měla dost času na demonstraci své schopnosti dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, jasnější bude i situace italských bank. Jestliže pak budou Španělsko s Itálií za dva roky vypadat silnější, může dojít k defaultu Řecka bez obav z nákazy. Portugalsko se může vydat stejnou cestou jako Řecko, větší ekonomiky budou ale schopny získat finance za rozumné sazby a systém eurozóny bude fungovat dál.
Když Španělsko s Itálií nebudou dost silné, náklad jejich půjček poroste, dojde k jejich defaultu a budou mít velkou motivaci i k opuštění eurozóny. Čelíme ale ještě většímu riziku – i pokud budou tyto dvě země fundamentálně v pořádku, ani dva roky nemusí stačit na to, aby to vyšlo najevo. Výnosy řeckých dluhopisů však ukazují, že trhy čekají řecký default již brzy. A výnosy španělských a italských dluhopisů mohou začít ještě před ním. Vedení eurozóny dostane možná bolestivou lekci o tom, že snaha o ošálení trhů je nebezpečnou strategií.
Uvedené je výtahem z „Europe’s high-risk gamble“ od Martina Feldsteina.
(Zdroj: Reuters, Project Syndicate)