Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Defaulty v Evropě – panika a fundament (+ přehled CDS)

Defaulty v Evropě – panika a fundament (+ přehled CDS)

3.10.2011 13:49
Autor: Redakce, Patria Online

Narůstají obavy z vlny defaultů v Evropě. Při posuzování pravděpodobnosti defaultu u jednotlivých zemí můžeme použít CDS, nebo se podívat na fundament. Fiskální monitor Mezinárodního měnového fondu (právě vyšlo jeho poslední vydání) poskytuje detailní fundamentální analýzu fiskální politiky vybraných zemí. Základ představuje několik indikátorů:

Hrubý dluh jako poměr k HDP (Debt)
Hrubá potřeba financování jako poměr k HDP (GFN)
Krátkodobý dluh jako poměr celkového dluhu (short-term debt)
Cyklicky upravený primární deficit (CAPD)
Očekávaný růst penzijních výdajů v následujících letech (pensions)
Očekávaný růst výdajů na zdravotní péči v následujících letech (health)
Rozdíl mezi úrokovou sazbou dluhu a růstem ekonomiky (r-g)

Tyto indikátory se tedy dívají jak na minulost (dluh), tak na současnost (deficit) i budoucnost (zdravotní a penzijní výdaje), do úvahy berou také náklad dluhu a schopnost ekonomiky snižovat růst dluhem (r-g). U všech ukazatelů platí, že čím nižší jsou hodnoty, tím lépe.

Následující grafy ukazují, jak si na základě uvedených měřítek vedou vybrané země:

def1
def2
def3
def4

Francie i Spojené státy se v několika bodech jeví jako rizikové, Spojené státy si celkově vedou hůře. Mají vyšší zadlužení, deficity, a co je nejdůležitější, větší budoucí zatížení ohledně penzijních výdajů a výdajů na zdravotní péči. Lépe jsou na tom jedině u sazeb, za které si je americká vláda schopna půjčovat na trzích.

Španělsko a Německo také nevypadají dobře, rizika jsou ale o něco nižší než v případě prvních dvou zemí. Ve Španělsku je nižší dluh, Německo má menší deficit. Krátkodobé tlaky vypadají podobně a dlouhodobé tlaky (penze a zdravotní výdaje) se zdají být u Německa i Španělska lepší, než je tomu v případě USA. Jediným ukazatelem, kde jsou na tom hůř, je opět rozdíl mezi sazbami a růstem.

V případě Španělska spočívá klíčový problém v důvěryhodnosti. Pokud bude ztracena, vzroste průměrný výnos vládních dluhopisů a udržitelnost fiskální situace se zkomplikuje (začnou se zvyšovat indikátory umístěné v grafu vpravo). Kredibilita vlády je ale funkcí dalších proměnných – měla by záviset na výši dluhu, budoucích výdajích, apod. Pohled na prvních šest ukazatelů u této země vysvětluje, proč španělská vláda trvá na tom, že její fiskální pozice není tak špatná, jak se trhy domnívají. Pokud bychom totiž vyloučili poslední indikátor, Španělsko by bylo nejsilnější z porovnávaných zemí.

Z aktuálního přehledu CDS kontaktů vyplývá, že za poslední týden prošly uklidněním hodnoty u periferních ekonomik eurozóny a také zemí Skandinávie. Výrazný růst je naopak patrný u sousedního Slovenska, které je pod drobnohledem kvůli nejistému schválení navýšení zdrojů EFSF tamním parlamentem.

Aktuální přehled zajišťovacích CDS kontaktů na vládní dluh (bps) k závěru 30. 9.:
5leté CDS  k 30.9. Změna k 23.9. (%)  31.12.2010 Změna ke konci roku (%)
Západní Evropa
Belgie 260,13 -11,82 222,09 17,13
Finsko 80,16 -11,43 33,59 138,64
Francie 186,93 -8,14 107,89 73,26
Irsko 698,68 -13,98 608,65 14,79
Island 309 -1,70 265,03 16,59
Itálie 475 -11,89 239,87 98,02
Německo 112,18 5,66 59,31 89,14
Nizozemí 104,42 -4,29 63,00 65,75
Norsko 50,08 -9,77 23,15 116,33
Portugalsko 1115,81 -4,80 500,97 122,73
Rakousko 170,35 0,02 100,59 69,35
Řecko 5391,29 0,78 1010,00 433,79
Španělsko 382,73 -12,99 350,00 9,35
Švédsko 62,99 -1,58 34,01 85,21
Švýcarsko 72,71 -1,49 40,47 79,66
Velká Británie 94,22 0,07 73,50 28,19
CEE
ČR 154 0,44 91,20 68,86
Maďarsko 531,67 2,48 378,22 40,57
Polsko 295,75 -3,50 144,13 105,20
Slovensko 244,36 19,89 82,19 197,31
G10
Japonsko 146,92 4,09 72,00 104,06
USA 52,24 -6,66 41,50 25,88

(Zdroj: Blog Antonia Fatáse, profesora ekonomie na INSEAD, data CMA, Bloomberg))


Váš názor
  • Urcite???
    3.10.2011 19:45

    ", do úvahy berou také náklad dluhu a schopnost ekonomiky snižovat růst dluhem (r-g)." Nemělo by tady náhodou být: "schopnost ekonomiky snižovat dluh pomocí růstu ekonomiky?
    VSE LIMITED
    • Re: Urcite???
      3.10.2011 19:52

      naprostý souhlas. Někdy mi zaskočí, když si přečtu, jak novodobí ekonomové zahrnou mezi ukazatele růstu HDP i spotřebu na úvěr a podobné bláboly. To se pak jeden ani nediví. Dokud mají veřejné rozpočty, tak si mohou impotentní ekonomiku sanovat. Ale co budou dělat, až veřejné rozpočty zkolabují? To neřekne nikdo, ale přesto na to známe odpověď dost dlouho. Asi nejsme ekonomové :-))
      Jesse
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data