Jen trochu opáčka z kurzu ekonomie na vysoký škole...Ty dluhy někdo musel poskytnout, tudíž někdo má pohledávku. Není to tak, že by se do ekonomiky nafoukly peníze, a ty nyní musí jít pryč. Je to jako u futures...když má dojít k novému otevření pozice tak proti kupujícímu na straně long, musí jít někdo short (na trhu nemohou být pouze shortaři). Tím chci říct, že je v absolutní hodnotě zadlužená jen půlka světa, zbytek jsou věřitelé. Jediné, co hraje roli je to, kdo je dlužník, kdo je věřitel, a kdo v konečném důsledku dokáže efektivněji vynaložit volné peněžní prostředky. Přijde mi, že se tento fakt stále opomíjí. Ten hlavní problém dluhové krize je v tom, že peníze drží ekonomické jednotky, které svými výdaji z dlouhodobého hlediska nepřispívají k tvorbě nových pracovních míst a růstu investic a spotřebě. Tím pádem alokační funkce finančních trhů ztrácí na významu a dochází k vysoce neefektivnímu vynaložení volných peněžních prostředků. To nakonec skutečně povede k létům stagnace či recese kvůli zpomalení peněz v oběhu (nižší spotřeba a investice). Takže řešení krize není v oddlužnění, ale ve stabilizaci alokační funkce trhů. Velký rozdíl je mezi oddlužením stávajících dlužníků a snížením peněz v oběhu, které reguluje CB. Oddlužnění totiž může nastat i za předpokladu neměnného objemu peněz v ekonomice při neměnné rychlosti oběhu. Pokud by tato situace vedla k zvýšení významu alokační funkce trhu, ekonomiku by to naopak mohlo uzdravit. To jsou ovšem dvě úplně jiné věci. Pokud měl autor článku na mysli snížení objemu peněz v ekonomice a snížení rychlosti jejich oběhu, potom lze souhlasit, že to povede i ke zpomalení růstu cenové hladiny a tím i růstu HDP. To s oddlužením ovšem nemá nic společného. Váha veřejného dluhu lze snížit pomocí monetizace, která naopak zvyšuje objem peněz v ekonomice. Takže oddlužnění zde nehraje vůbec žádnou roli. Záleží pouze na tom, co se s vypůjčenými penězi bude dít. Pokud budou vynaloženy na investice, které zvýší zaměstnanost a ta následně zvýší i spotřebu, bude zadlužení nadevše vítáno...
Nyk Lísn
Bohuzel nemate pravdu, je to presne tak jak si myslite ze to neni. Penize se do elonomiky proste nafoukly ne ze ne. Vypliva to z principu tvorby penez. Nestoji tu proti sobe longar a shortar, ale clovek nebo subjekt, ktery si pujcuje a druhou stranou je vetsinou banka, ktera mu pujcuje penize, ktere vygenerovala temer z niceho nikdy pred tim je nemela a nikdo si je k ni neulozil proste je vycvakaji do pocitace.
Nero
Na jednu celkem zásadní věc evidentně poučky z VŠ a musím říci, že i u studia MBA zcela zapomínají. Na to, jakým způsobem peníze vznikají. Jestli to víte, jistě víte, že oddlužit stát přes inflaci znamená zničit si měnu a předpokládá totální nevědomost věřitele a jeho velkou ochotu znehodnocující se měnu přijímat. Hlavním problémem dluhové krize nejsou pouze nadnárodní banky a korporace sedící na hotovosti , ale skutečnost, že při tvorbě peněz banky nikdy nevytváří úrok. Proto se dluhu snadno vytvoří mnohem více než je peněz a to je problém současnosti. Jen platba úroků je mimo schopnosti států a jednotlivců a tím je jednoznačně určen zánik systému, který spoléhá na exponenciální tvorbu peněz a nekonečný růst.
Martin
Přesně. Problém bude taky, že centrální banky stanovují úrokovou míru s ohledem na politické zájmy a banky pak musí svou politiku upravovat tak, aby nepřišly na buben, kdyby půjčily každému subjektu, který na cestě k nim neodradí vysoký úrok. Takže raději investují do nových vehiklů značky CDO, CDS či do zlata...
Kalka.
Centrální banky jsou politické instituce a jejich hlavní úkol je tudíž držet mír a klid ve společnosti. A do žádných vehiklů neinvestují, ani žádné peníze netisknou. Pouze provádějí swaps, což teoreticky by mělo fungovat. Správné by asi bylo nechat banky krachnout. Ale neodnesli by to pouze akcionáři.
Dan
A kde jsem něco takového, milý pane, napsala?
Kalka.