Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Osud eurozóny možná rozhodnou dva Italové: Šašek ve vládě a technokrat v ECB

Osud eurozóny možná rozhodnou dva Italové: Šašek ve vládě a technokrat v ECB

1.11.2011 17:33
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

„Jsem premiérem jen ve volném čase,“ svěřil se před časem v odposlouchávaném hovoru šéf italského kabinetu Silvio Berlusconi, který v posledních letech (zatím úspěšně) odráží jednu žalobu za druhou a spíš než v úřadě vlády je možné ho zastihnout v rozmanitých soudních síních celé Itálie. Jestli se Berlusconi věnuje vládnutí v jedné z nejzadluženějších zemí eurozóny skutečně jen jako koníčku, není divu, že se trhy zmítají v agónii nejistoty. Situace došla tak daleko, že ho jeho evropští kolegové musí napomínat a strašit jako zlobivého školáka.

První varování přišlo v srpnu v dopise podepsaném prezidentem ECB Jean-Claudem Trichetem a jeho italským nástupcem Mariem Draghim. „Obnova důvěry investorů vyžaduje neodkladnou akci italských úřadů,“ stálo v psaní doplněném bodově napsaným plánem privatizace, liberalizace ekonomiky a škrtů státních výdajů, tak aby rozpočet dosáhl vyrovnané bilance v roce 2013. Jednalo se o jasný vzkaz: ECB Itálii pomůže (nakoupí její dluhopisy, podpoří banky), jen pokud premiér začne ihned jednat.

Berlusconi se pokusil polepšit. Navrhl rozpočet s většími škrty (i když místy s pochybnými kalkulacemi), jenže na řešení problému hlemýždího tempa růstu ekonomiky už se nevzmohl. Na nedělním summitu EU tedy dostal opět vyhubováno, přičemž mu němečtí a francouzští představitelé uložili úkol dodělat, tedy přijít s důvěryhodným reformním plánem, do příští schůzky v Bruselu ve středu.

Tím ale nedělní představení neskončilo. Trpělivost s nespolehlivým ministerským předsedou už podle všeho eurozóně z velké míry docházela, a tak k soukromým výtkám přibylo i veřejné ponížení. To přišlo na tiskové konferenci po summitu, kdy padla otázka ohledně důvěryhodnosti italských slibů. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy nejdřív zaváhali, následně na sebe krátce mrkli a pak se jako na povel shodně jízlivě ušklíbli. Místnost plná novinářů vybuchla smíchem. Stěží lze v historii evropské integrace nalézt příklad, kdy byl představitel členské země (zakládající!) vystaven takto otevřenému pohrdání.

Berlusconi v reakci zahrál uraženého a jeho příznivci zorganizovali smíškovské protestní vystoupení před francouzskou ambasádou v Římě (na Německou už si přeci jen netroufli). Ale ani italský premiér se asi nebere tak úplně vážně. Do Bruselu se ve středu vrátil s vlastním dopisem plným nářků a vágních slibů. Dohoda o klíčové důchodové reformě, které dosud bránil Berlusconiho koaliční partner, Liga Severu, prý nakonec uzavřena byla. Detaily mají být podle italských novin oznámeny později.

Silvio Berlusconi na italskou politickou scénu vstoupil v devadesátých letech, kdy se po sérii obřích korupčních kauz známých jako mani pulite (čisté ruce) v zemi zhroutil starý řád. Založil vlastní politickou stranu a jako mediální magnát působil svěže a dynamicky. Soudní pře s bývalými podnikatelskými partnery, které jeho kariéru doprovázely už tehdy, sice byly trochu na obtíž, ale v zemi s široce rozšířenou tradicí daňových úniků a úplatkářství se nezdály být smrtelným hříchem. V nadějích mnohých příznivců měl Berlusconi přinést do vlády podnikatelskou dravost. Oplzlé poznámky na adresu ženské části populace jen dokládaly, že je Ital duší i tělem.

Ani za devět let strávených celkem v úřadě ale Berlusconi nedokázal reformovat italskou ekonomiku, a to navzdory pohodlné většině, kterou od roku 2001 v parlamentu disponoval. Někteří v něm viděli novou Margaret Thatcherovou, ale jeho liberalismus nešel dál než za silácká gesta a mediální šum. Staré klientelistické sítě se sžily s novými politickými stranami. Velkou výhodu představovala slabá opozice, ale časem se proti nevyzpytatelnému premiérovi obrátili i bývalí spojenci z řad katolické církve a podnikatelských elit.

Ostrůvkem stability a kompetence v neklidných dekádách zůstala jen italská centrální banka, která zemi vychovala mnohé prezidenty i premiéry - třeba Carla Azeglia Ciampiho (krom funkce guvernéra banky vystřídal oba nejvyšší posty v zemi).

Mario Draghi, který dnes oficiálně nastoupí do čela ECB, není zcela čistokrevným centrálním bankéřem. Krom působení v různých funkcích na ministerstvu financí pracoval nějaký čas i v soukromém sektoru (u Goldman Sachs). Do samotného oka hurikánu dluhové krize vstupuje z pozice guvernéra centrální banky země, která se potácí na hraně a ECB nyní představuje jedinou věrohodnou záchranu. To Draghiho staví do nelehké pozice, národnostně vzato do velmi zapeklitého střetu zájmů.

Jeho předchůdce neochotně souhlasil s nákupem dluhopisů zadlužených zemí, čímž ve vyděšených očích mnohých Němců překročil hranice představitelného. I samotná ECB by se břímě zachránce chtěla co nejrychleji zbavit, jenže ostatní země eurozóny nemají, nebo nechtějí dát, dost prostředků na podporu tak velké země jakou je Itálie. A pokud se euroval protrhne, jenom neomezená likvidita ECB může zachránit eurozónu před zničující povodní. Odváží se Draghi k takovému kroku, třeba i přes protesty Německa, jehož souhlas umožnil Italovi funkci dostat?

Osud Itálie, a možná i eurozóny, tak bude záležet na dvou mužích: premiéru Berlusconim, který může zemi potopit, a šéfovi ECB Draghim, jenž je možná jediný schopen ji zachránit. Jejich vztah zatím není nejlepší. Uprostřed středečního summitu Berlusconi vyšel z jednacího sálu, aby do éteru italské televizní show prohlásil, že „euro je měnou, bez podpory centrální banky“.

(Zdroj: The Economist, Bloomberg)


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
24.6.2017
17:20Matematička z Harvardu varuje: Hrozí totalita algoritmů?
13:33Akcie, které dávají lekci všem pesimistům
8:54Víkendář: Byl Lenin německým agentem?
7:28Co si myslí o budoucnosti EU elity a běžní lidé?
23.6.2017
22:02Hlavní indexy na Wall Street jen mírně zpevnily; VIX opět pod 10
18:28Ropa, akcie a výhled příliš hezký na to, aby byl pravdivý
17:46Akciová Praha uzavřela ztrátový týden. Index PX ztratil procento a vzdaluje se hranici 1 000 bodů
17:22Forbes: Nový žebříček 50 nejbohatších Američanů. Každý průměrně vlastní 14,4 miliardy dolarů
17:20Lukáš: Věřím ve stabilizaci ropy, Shell by mohl být dobrou příležitostí (video)
17:14Týden technicky: Euru se tento týden podařilo ubránit pozice na páru s dolarem i korunou
16:46Auditor: 18 z 20 klíčových čínských státních firem nadhodnocovalo tržby
16:41Euro končí týden růstem, koruna stagnací  
16:28Týden na měnách: Nejednotná BoE mává s librou  
15:14Co s boomem v bydlení? Rizika nevidí jen v Česku
13:22Londýnské banky dál přesunují lidi do Evropy, ECB nově chce víc dohledu nad clearingem
12:14Maloja Investment SICAV a.s.: Zveřejňuje Výroční zprávu za období od 1. 8. 2016 – 31. 10. 2016
12:14Proč je cena ropy nejníž od listopadu 2016  
11:17Evropa i na konci týdne mírně v záporu, komoditním titulům se ale daří
11:09Evropa není supermarket, vzkazuje Macron i do Česka
10:52Euro potěšila data, libru další jestřábí komentář  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data