Aktualizováno Evropa nemůže očekávat, že Čína použije výraznou část ze svých devizových rezerv v objemu 3,2 bilionu amerických dolarů, na záchranu zadlužených evropských zemí. Strukturu a použití čínských rezerv Evropané hrubě nechápou. Čína není schopna jich využít na řešení domácích problémů, například s chudobou, a nebude tak ve značném rozsahu činit ani směrem k Evropě. Tato slova pronesla náměstkyně čínského ministra zahraničí Fu Ying a jedná se zatím o nejzřetejnější NE očekáváním, že Čína bude velmocí, která výrazným finančním podílem pomůže řešit dluhovou krizi Evropy.
„Argument, že Čína může zachránit Evropu, stojí podle našeho názoru na mylném chápání Evropy našich devizových rezerv a způsobu jejich řízení. My nemůžeme tyto zdroje využít ani na řešení našich domácích problémů s chudobou a stejně tak je nemůžeme nějakou zásadní měrou poskytnout na řešení problémů ve světě,“ uvedla náměstkyně.
Ekonomové odhadují, že Peking má v různých formách v eurech denominovaných aktiv investovánu již zhruba pětinu svých rezerv. Přestože čínské rezervy jsou celosvětově nejrozsáhlejší, až jejich dvě třetiny jsou „uzamčeny“ v dolarových aktivech, která nemohou být prodána. To Číně dává reálnou šanci ročně investovat zhruba 470 milionů dolarů z jejich celkového objemu. „Naše rezervy jsou podobné úsporám. O jejich klíčovosti a nezbytnosti pro zemi nás přesvědčila asijská finanční krize roku 1997,“ citovala vystoupení Fu Ying na ekonomické konferenci agentura Reuters.
Ministerstvo zahraničí nemá přímý vliv na nakládání s čínskými devizovými rezervami, je ale oprávněno tlumočit politiku Číny ohledně nich. Slova náměstkyně jsou dosud nejotevřenějším odmítnutím „evropského očekávání“, že od Číny přijde na pomoc mnohem zásadnější suma, než dosud. „Čína se nikdy nestranila globální snahy pomoci Evropě. Jsme účastníkem aktivním a zdravým. Myšlenka, že Čína zachrání Evropu, je ale chybná. Naše zdroje (devizové rezervy) takto být použity nemohou,“ uvedla.
Zastánci myšlenky o záchraně Evropy Čínou argumentují zejména diverzifikací rezerv z amerického dolaru (ale viz výše) a posílení jednoho z klíčových exportních trhů Číny. Velmoc ale k těmto návrhům zůstává rezervovaná a dosud v žádné formě nepřislíbila účast na evropském záchranném fondu. Bezesporu s vědomím výše uvedených faktů, a také možných obtíží vlastní ekonomiky.
Pesimismus ohledně čínské ekonomiky a jejího příspěvku k vývoji globálních trhů vyjádřil věhlasný investor Marc Faber. Čínské hospodářství podle něj rychle nabírá sestupnou tendenci a ono „tvrdé přistání“, jak se v médiích označuje očekávané výrazné zpomalení největší asijské ekonomiky, je již realitou. A budí podle Fabera větší obavy, než recese v Evropě.
„Čínská ekonomika se skládá z mnoha sektorů, z nichž některé jsou již pravděpodobně v recesi. Tempo růstu bude výrazně nižší a v úvahu přichází i tvrdé přistání s umazáním veškerého růstu,“ řekl investor v rozhovoru pro CNBC. Problémem čínské ekonomiky je podle něj velká závislost na kapitálových výdajích, které jsou značně volatilní a nesou silný multiplikační efekt.
Pokles čínské ekonomiky zasáhne celé globální hospodářství, přičemž největší břímě dopadne na komoditní trhy, pro něž by mohl být drtivý, varuje Faber. „Jestli čínská ekonomika roste o 10, 5 nebo 0 procent, má klíčový dopad na ceny železné rudy, mědi, niklu a tak dále…“ V souvislosti s předpokládaným dopadem na komodity Faber radí zbavit se komoditních akcií i komoditních měn, resp. australského a kanadského dolaru. Lepší naději dává zlatu vzhledem k očekávání, že centrální banky v Evropě a Spojených státech budou tisknout další peníze, což dodá žlutému kovu určitou podporu v krátkém až střednědobém horizontu.
(Zdroj: CNBC, AP, Reuters, Bloomberg)