Francie a Německo chtějí prosadit novou smlouvu o Evropské unii, která by stanovila nová fiskální pravidla včetně automatických postihů pro rozpočtové hříšníky, řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy po dnešní schůzce se spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Francouzsko-německá dohoda je podle něj kompletní a předseda Evropské rady Herman van Rompuy, který nyní dokončuje přípravy na páteční summit EU, dostane podrobnosti ve středu.
„Požadujeme zlaté pravidlo, posílené a harmonizované na evropské úrovni, v rámci něhož by všech 17 členských zemí bylo dle smlouvy zavázáno k obnovení vyrovnaných rozpočtů. Chceme zabránit opakovanému posílení deregulačních tendencí, které vedly k současné situaci, chceme novou smlouvu,“ prohlásil Sarkozy s tím, že obě země upřednostňují dohodu celé sedmadvacítky států, ačkoli dostačující by byla i smlouva týkající se výhradně zemí eurozóny, k níž by se dobrovolně mohla přidat jakákoli další země stojící mimo EMU. Podle Merkelové by změna smlouvy pro všech 27 států EU byla logičtější, může se však týkat pouze 17 členů eurozóny, bude-li to nutné. Pravidla by přitom měla být skutečně závazná a vymahatelná u Evropského soudního dvora, v souladu s platností Paktu stability a růstu, zdůraznila Merkelová.
Merkelová a Sarkozy trvají na změně smlouvy o EU, jelikož podle současných pravidel se podle nich dluhová krize vyřešit nedá. Cílem je zintenzivnit ekonomickou spolupráci, a zahájit tak začátek konce dluhové krize, píše agentura Bloomberg. Oba činitelé také prohlášili, že podporují centralizaci rozpočtů členských zemí. „Naše rozhodnutí směřují k novým pravidlům, která zabrání opakování krize,“ uvedl francouzský prezident. Jeho dohoda s šéfkou německé vlády zahrnuje automatické postihy pro země, které svým rozpočtovým deficitem přesáhnou 3 procenta HDP stanovená v rámci Maastrichtských kritérií, ustavení Evropského měnového fondu a pravidelné měsíční summity. Ministři zemí eurozóny by se podle ní měli na jednání Eurogoup scházet každý měsíc - pravidelné schůzky vnímá jako cestu k posílení konkurenceschopnosti.
Paříž a Berlín se mimo jiné dohodly, že chtějí uspíšit zavedení záchranného mechanismu ESM na příští rok. ESM, který má mít kapacitu 500 miliard eur, měl podle původní dohody začít fungovat od poloviny roku 2013 a nahradit tak současný euroval, EFSF. Oba lídři se dnes také shodli, že společné dluhopisy eurozóny nejsou - slovy Sarkozyho - v žádném případě řešením krize, a ujistili média, že jim na srdci leží nezávislost Evropské centrální banky. Myšlenku emise společných bondů přitom dosud hodně prosazovala právě Francie.
Dosažení konsensu ohledně obsahu nové smlouvy v rámci regionu podle očekává Sarkozy v březnu příštího roku. Evropské trhy na zprávu reagují navýšením zisků, v případě francouzského indexu CAC40 na 1,4 %, německý DAX posiluje o více než procento a britský FTSE100 zhruba o sedm desetin. Wall Street rozšiřuje úvodní procentní zisky až na 1,7 procenta u indexu S&P navzdory nejslabšímu výsledku indexu aktivity ve službách ISM od ledna 2010 a horšímu vývoji podnikových objednávek v říjnu.
"Budeme podporovat nepochybně všechny kroky, které povedou skutečně k posílení fiskální disciplíny," řekl v Bruselu státní tajemník z úřadu české vlády Vojtěch Belling. Nejdříve je ale prý nutné se domluvit na obsahu, až pak na formě, jak k tomu dojde. "V tuto chvíli to vypadá, že změny jako takové by se měly týkat především států eurozóny," dodal Belling s tím, že pro ČR je klíčové, aby nedošlo k rozdělení EU na dva bloky. "Určitě naši podporu má v tuto chvíli ten návrh, aby se šlo v případě, že bude nutné jít změnou smluv, tak, aby ta změna smluv byla prováděna na úrovni sedmadvacítky," podotkl také.
Zda Česko změnu smlouvy podpoří či ne, zatím nechtěl říct, protože nejsou k dispozici konkrétní návrhy. "Záleží na tom, jak bude konkrétně vypadat," dodal. Známo by to mělo být až krátce před summitem, který začne ve čtvrtek.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)