Česká národní banka bude poskytnutí části devizových rezerv na půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) pro zadlužené země Evropské unie velmi zvažovat, rozhodování nebude snadné, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK guvernér ČNB Miroslav Singer. Důvodem bude podle něj snaha ČNB udržet dostatečné rezervy pro případné změny ve struktuře fungování eurozóny. Celkově podle Singera dohody z bruselského summitu neřeší problémy eurozóny jako celku.
Představitelé eurozóny se na summitu minulý týden dohodli, že poskytnou MMF půjčku 200 miliard eur. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny a dobrovolně i dalších zemí EU a fond by následně půjčil peníze ohroženým zemím v Evropské unii. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přitom v neděli připustil, že vláda na půjčku přistoupí. ČR by tak měla poskytnout zhruba 90 miliard korun, což je asi desetina devizových rezerv ČNB.
"Před pár lety bych řekl, že rezerv máme více než dost. Dnes je doba, kdy se ze starých jistot stávají nové nejistoty a člověk má radši těch rezerv více než méně. Musím říci, že pokud vláda za námi přijde, tak si to důkladně prostudujeme a budeme se muset hodně zamýšlet. Musím říci, že to bude podstatně těžší rozhodování než dříve. Je totiž plno nových nejistot," uvedl Singer.
Celkově je částka 200 miliard eur podle Singera relativně nízká. "Mně se zdá, že ta částka je trošku jako acylpyrin na zlomenou nohu. Nezaškodí, ale zároveň není schopna výrazněji pomoc," uvedl.
V Evropě se podle guvernéra zřejmě změní zahraničněobchodní toky a vůbec celá struktura zahraničního obchodu vyplývající z existence eurozóny. "A to je také důvod, proč mít dostatečné devizové rezervy. Rezervy tady nejsou pro regulaci. Takže si myslím, že toto rozhodování nebude lehké," uvedl.
Státy eurozóny se na konci minulého týdne dohodly na smlouvě o unijní reformě, kterou ale odmítla Británie. Ostatní nečlenské země eurozóny včetně Česka si vymínily čas na rozmyšlenou a na konzultace ve svých parlamentech.
Změna úrokových sazeb České národní banky bude záviset především na vývoji v eurozóně a reakci trhu na její řešení, uvedl dále v rozhovoru pro ČTK guvernér ČNB Miroslav Singer. "Není příliš prostor, jak dál sazby snižovat. Ale centrální banka má mnoho dalších nástrojů jak reagovat," uvedl guvernér. Singer zároveň ale upozornil na to, že nemá v tuto chvíli kvůli nejistému vývoji pevně utvořený názor na budoucí vývoj úrokových sazeb. "Není důležité, co si dnes myslím. Důležitější je, co si myslí spíše ti aktéři na trzích," uvedl.
Víceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v separátním rozhovoru pro sazby označil dva jasné signály: Zpomalování české ekonomiky, zhoršující se výhledy evropské ekonomiky, pokračující vývoj ve finančním sektoru z pohledu deleveragingu a výše kapitálu. To jsou argumenty, které hovoří podle Tomšíka pro to, že budoucí vývoj půjde protiinflačním směrem. Co je pro něj nového, je vývoj měnových podmínek. "Koruna dělá práci za nás. Co převáží, se budu rozhodovat na místě," uvedl Tomšík, který na posledním měnovém jednání hlasoval pro snížení sazeb. Toto své rozhodnutí Tomšík vysvětlil právě zhoršujícím se výhledem ekonomiky ČR i EU, což dle něj potvrdila páteční data o HDP. ""Současná připravovaná opatření v Evropské unii jednoznačně povedou k deleveragingu. Banky se musejí vypořádat s mnoha novými regulatorními změnami, které se týkají nejen navyšování kapitálu, ale významně také kvality kapitálu, což se často opomíjí. To jsou důvody, proč jsem minule hlasoval pro snížení sazeb," uvedl Tomšík.
Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává od počátku loňského května na historickém minimu 0,75 procenta. Tuzemští analytici většinou předpokládají sazby beze změny minimálně po celý příští rok. Singer dříve uvedl, že pokud bude kurz koruny dál klesat a začne vytvářet tlak na růst inflace, ČNB by mohla sáhnout ke zvýšení základních úrokových sazeb. Listopadová prognóza centrální banky počítá nejprve s mírným poklesem tržních úrokových sazeb a následně s jejich stabilitou až do přelomu let 2012 a 2013.
K vývoji ekonomiky v příštím roce Singer uvedl, že možná rizika dalšího vývoje se posouvají směrem k alternativnímu scénáři ČNB, který v příštím roce počítá s poklesem tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. "Pro rozhodování nyní nemusíme tolik přemýšlet o desetinách, jako spíše o obecné mapě těch rizik, která jsou evidentní," uvedl. Základní scénář očekává 1,2procentní růst ekonomiky v příštím roce.
Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,2 procenta, tedy o 0,3 procentního bodu méně, než předpokládal předběžný odhad. Ve srovnání s předcházejícími třemi měsíci se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o desetinu procenta. "Zažíváme zpomalení, které je lehce vyšší, než jsme čekali. Na druhou stranu, se zdá, že s výjimkou stavebnictví je podnikatelský sektor poměrně optimistický alespoň pro první půlku roku, tedy tam, kde vidí na zakázky. Z privátního sektoru zase neslyším signál, že by měla růst domácí poptávka," uvedl guvernér.
Letošní rok podle Singera tuzemská ekonomika zvládla velmi dobře, i když byl velmi obtížný. "Česká ekonomika se ukázala jako povzbudivě robustní systém, který byl schopen šoky zvnějšku vstřebat bez poškození," uvedl Singer. Zároveň dodal, že uplynulý rok byl lepší než předchozí dva. Zpomalení růstu tuzemské ekonomiky ke konci roku není podle něj způsobeno krizí eurozóny, ale tím, jak byla spousta států donucena zpřísnit svoji rozpočtovou politiku, a oslabila tak poptávku. "Krize eurozóny je vidět jen v různých indexech očekávání, ale v reálné ekonomice není. To teprve přijde," upozornil Singer.
Tomšík v rozhovoru pro Reuters okomentoval také vývoj koruny a očekávaný vývoj inflace. Prostor pro dlouhodobé zhodnocení koruny podle Tomšíka stále existuje. "Je dán fundamenty české ekonomiky, což jsou tyto: prostor pro reálnou konvergenci v Česku stále existuje, je zde dobrý vývoj platební bilance, respektive zahraničního obchodu – je zde stále přebytek v zahraničním obchodě. Třetí důvod je velmi nízká riziková prémie na tuto zemi. Avšak existují krátkodobé výkyvy kurzu, které souvisí s aktuální náladou investorů v Evropě. Do prognóz dáváme průměrný kurz za kvartál. Ve čtvrtém kvartále 2011 bylo prognózováno 24,8 (za euro), ale kurz je v průměru nad 25.00. Oslabení je nad předpoklady naší prognózy a to považuji za významný argument. Odchýlení aktuálního průměru od prognózy již považuji za významné, nikoliv však alarmující," uvedl Tomšík.
Za protiinflační riziko víceguvernér ČNB označil nižší než očekávaný růst mezd, kdy mzdy v soukromém sektoru jsou podle něj nižší, než jaké ČNB očekávala dle posledních dat. "Inflace v listopadu je sice nad očekáváním, ale převážná část odchylky je ze skupiny potravin. Platí hypotéza, že do potravin se již promítlo zvýšení DPH, které má přijít od ledna. Pokud se to promítne již nyní, pak je šance, že v pozdějších měsících již to tak patrné nebude a vývoj inflace tedy může být pod naším očekáváním. Je to pro mě signál nereagovat ukvapeně a počkat si na data za leden, únor. V této chvíli tento vývoj nepovažuji za pro-inflační signál. Inflační očekávání jsou dobře ukotvena. Protože se domnívám, že musíme očekávat zpomalení růstu a celkový výhled je negativní, nelze očekávat akceleraci cen komodit. Toto je další jasný protiinflační efekt. Nevidím žádné poptávkové proinflační impulsy, zatímco jednoznačně vidím uvolnění měnových podmínek pres kurz,“ vysvětlil svůj současný postoj k dalšímu rozhodování o nastavení sazeb Tomšík pro Reuters.
Bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer dnes nicméně k postoji ČNB ohledně půjčky pro MMF na pomoc zemím EU ale České televizi řekl, že ho stanovisko ČNB překvapuje. ČNB má podle něho spíše dlouhodobě problémy s tím, že má příliš mnoho devizových rezerv. "Tady se nejedná o nějaké zvýšení zadlužení ČR, ale část těch peněz, které ČNB spravuje, by se jakoby uložilo na základě smlouvy s MMF, a ten by je používal na podporu evropských ekonomik. "Já to vidím jako opatření, které by České republice pomohlo," řekl Niedermayer. "Dohoda by musela být na úrovni českých politiků. ČNB bude možná svými postoji vládu ovlivňovat, ale neumím si představit, že by ČNB neudělala, co by rozhodli. Nezávislost ČNB musí mít své meze," dodal.
Půjčky od Mezinárodního měnového fondu mají takzvanou senioritu. To znamená, že pokud se stát, který půjčku přijal, dostane do potíží, splatnost úvěru MMF má přednost před splatností ostatních závazků. Úvěry, které krachujícím zemím poskytuje přímo eurozóna, takto jasně definovanou přednost nemají. Půjčka MMF z devizových rezerv ČNB zůstane z platebněbilančního hlediska jejich součástí a nezvýší zadluženost ČR. V rámci platební bilance dojde ke změně struktury aktiv ČNB a vzroste pohledávka vůči MMF.
(Zdroj: čtk, Reuters, ČNB)