Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Tyhle starosti pusťte z hlavy, firem je na světě jako sr...k!

Tyhle starosti pusťte z hlavy, firem je na světě jako sr...k!

21.12.2011 18:19

Nejeden čtenář si jistě vzpomene na jeden z dialogů z Černých baronů: „A já jsem myslel, že nám jde především o člověka, soudruhu poručíku. ... Tyhle starosti pusťte z hlavy, Kefalín, lidí je na světě jako sr...k“. Podobně jako poručíkova „moudrost“ mi stále častěji v uších zní poučování o tom, jaký mají recese očistný vliv na ekonomiku.

Myšlenka kreativní destrukce má v našem uvažování své místo, nové nahrazuje staré často bolestivým procesem. Paušální ohánění se tímto konceptem je ale nemístné. Stačí si opět představit ekonomiku, kterou jsem popsal v „Až se oddluží, fajn nebude – chybí nejvzácnější konzumní komodita“ (samozřejmě, že jde o zjednodušení, ale snad postačující na vypíchnutí principu):

Máme tu vesnickou ekonomiku, kde vše funguje tak jak má. Najednou se ale všichni rozhodnou spořit - babka na návsi totiž řekne, že příští rok bude malá úroda a už se rozjede kolotoč „říká se, že bude hůř“. A protože nikdo nechce více utrácet ani investovat, klesne poptávka. Klesne i produkce a příjmy, nezvýší se ani ony úspory. A sebenaplňující se proroctví způsobí, že je skutečně hůř. Krachují firmy, řemeslníci, živnostníci. Vůbec ne proto, že by se systém potřeboval očistit od jejich nepotřebné činnosti – stále nabízí přesně to, co ostatní potřebují. Padají proto, že není plošná poptávka – spotřeba, namísto ní chtějí všichni spořit na horší časy. Tedy žádná kreativní destrukce, ale destruktivní destrukce.

Kreativní destrukce je v případě, že chybí plošně poptávka (tj. ne poprávka po konkrétním zboží, či službě), naprosto nevhodným konceptem. Smysl má pouze, pokud si jsme jisti, že krachují ti, kteří nemají co nabídnout. Ale od toho tu je, nebo by měla být, konkurence. Absurdnost některých komentářů o kreativní destrukci se pak naplno ukazuje ve chvíli, kdy zvážíme, koho se v poptávkové recesi krachy a bankroty dotýkají nejvíce:

Budou krachovat spíše velké společnosti (tedy často největší kandidáti na kreativní zničení), které mají mnohdy jako jediné přístup na finanční trhy a banky jim uzavřou úvěrové kohoutky jako posledním? Nebo to budou malé podniky, které mohou mít fůru nápadů a veškerou flexibilitu, ale vybírat si finance nemohou a slabá ekonomika jim zavře přístup k financím jako prvním?

Reálný svět asi většinou stojí někde mezi oběma extrémy – kreativní destrukcí a destruktivní destrukcí. I tak bychom ale měli být s komentáři opatrní, abychom nepropadli soudružskému komplexu z Černých baronů - nejsme náhodou zastánci destrukce hlavně v případě, kdy se nás přímo netýká? Sám ve světle aktuálních událostí a hromadících se důkazů, že problémem (a to chronickým) je hlavně chybějící poptávka, přehodnocuji svůj postoj. Trochu si tak sypu na hlavu i starší článek, ve kterém jsem mudroval:

„Obecně platí bez výjimky, že v recesi odpadají ti nejslabší. Pokud prostředí funguje – sociálně/institucionální a ekonomické systémy a struktury pracují tak, jak mají, je tím nejslabším ten, kdo vyrábí nejhorší produkt, není schopen poskytnout kvalitní služby, není schopen dosáhnout vysoké efektivity, má slabou rozvahu… Správná kreativní destrukce na konci svého procesu nezničila, jen změnila strukturu. Pokud je prostředí balkanizované, kvalita produktu a podobné „banality“ ztrácejí na významu, ten mají „balkanity“. Slabost se měří mafiánštějším způsobem: slabý je ten kdo nechce uplácet, nemá konexe … K destrukci dojde opět, jde ale o destruktivní destrukci, která může vykořenit zbytky toho, co funguje jak má.“

Ne, že by uvedené nebylo relevantní, ale v první řadě se vůbec musíme bavit o tom, zda pokles a destrukci nevyvolává plošný nedostatek poptávky. V nejhorším případě se pak pojí slabá poptávka a destrukce s balkanizovaným prostředím.


Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
  • CO JE TO NOVÁ KRIZE ?
    22.12.2011 15:27

    NOVÁ KRIZE JE TO, ŽE UŽ SE PŘESTANE DÁVAT LIDEM COKOLIV ZADARMO. NA VŠECHNO UŽ SI BUDOU MUSET VYDĚLAT. TO JE TA KRIZE CO SE BLÍŽÍ. A TO SE NIKOMU NELÍBÍ.
    oradapoisson
    • Re: CO JE TO NOVÁ KRIZE ?
      27.12.2011 13:21

      Zadarmo? Nějaké daně platí přece všichni. A většině spíš vadí, co se s jejich daněmi děje, než že by chtěli všechno zadarmo.
      Kalka.
      •  
        27.12.2011 13:28

        Krize začne, až přestaneme daně platit :-))
        Jesse
  • Dneska
    22.12.2011 9:48

    Vážení, Evropa nepotřebuje inflaci, ale někoho kdo konečně řekne : Král je nahý!. Neboli , že státy, které si vypůjčili neuvěřitelné sumy peněz na neuvěřitelné věci. nemají na splácení dluhů. A potom se musí dohodnout, že se všechny dluhy zindexují třeba 70% a věřitelé dostanou 30%.Když se poměřuje dluh států k HDP nic to nevypovídá o tom, kolik skutečně stát vybere na daních na svůj provoz!Jak může věřitel půjčovat někomu u koho nemá jistotu že mu to splatí? To je stejné jako u fyzických osob. A jsem u té vesnice, kdy baba řekně bude hůř a nikdo neutrácí. Nejsou příjmy a tudíž krachy, nikoliv firem ale států ( viz např. Argentina. Island). To je destrukce! Ale toto asi nikdo nedopustí, jelikož banky půjčovaly peníze obyčejných lidí státům na jejich provoz a kdyby státy zkrachovaly, tak banky přijdou o peníze a tím i občané! A koho hnát k zodpovědnosti? Politiky za utrácení? Management bank za strategii?.Závěrem: Na světě je tolik peněz, které vznikly jenom tak, že je centrální banky připsaly do své bilance a nejsou tudíž ničím kryty, že destrukce neuškodí a vše se opět vrátí na staré úrovně. A peníze budou kryty alespoň něčím:).
    Kolben
  • Nemecko
    22.12.2011 9:30

    Evropa potrebuje inflaci. Aby lidem realne klesly dluhy a zvysil se prijem. A aby si umeli rict, ze kdyz to neutrati ted hned, tak za rok ty penize uz nebudou mit takovou hodnotu. Pak se znovu rozjede spotreba. Ovsem problemem je Nemecko - tam jsou soustredene obrovske majetky (putuje tam zisk velkych firem fungujicich mimo Nemecko) a zvysenou inflaci by se snizovala hodnota jejich nahromadeneho majetku. Proto nic takoveho nedovoli a Evropa se bude patlat v dluzich jeste dlouho...
    pmx
  •  
    21.12.2011 19:07

    ... nevím, jestli by to fungovalo zrovna tak, jak má na mysli autor. zřejmě v úvaze předpokládá konstatntní ceny všech produktů až do úplné destrukce systému. v praxi to ale takhle nefunguje ... pokud se totiž ve vesnici najde někdo, kdo by zlevnil a začal produkt nabízet za nižší cenu, s myšlenkou "nevydělám moc, ale aspoň něco" případně "zbavím se neprodejného produktu za každou cenu", určitě by to s ostatními producenty a spotřebiteli hýblo.
    Matěj
    • v praxi ne, v teorii ano
      22.12.2011 6:50

      domnívám se, že je to naopak. je to toerie co říká, že popsanou situaci by řešil pokles cen. Tj. že pokles poptávky a oběhu peněz v ekonomice by vyrovnal pokles cen. V poraxi ale narážíme na dvě věci - ceny a mzdy jsou evidentně neflexibilní a pokud se začnou hýbat, může to napáchat více škody než užitku. Zhoršuje se tím sentiment a zvyšuje dluhová zátěž (v příkladu dluh chybí).
      JS
    •  
      21.12.2011 20:33

      Dnes jsem se dočetl, že ECB nalije miliardy do bank. Problém krize však není v tom, že by banky neměly peníze, ale v tom, že spotřebitelé nenakupují a banky proto nemají peníze komu půjčovat. Lidé nenekupují proč? Protože příjmy většiny obyvatel stačí pouze na krytí stávajících závazků uzavřených v minulosti. aDále se domácnostem zvyšují běžné provozní náklady (el.en, plyn, náklady na pořízení bydlení). Oddlužit se proto musí spotřebitelé, aby mohli znovu začít utrácet. Ostatně na zadlužení lidí nenesou vinu jen ti co si půjčovali mnohdy na nesmysly. Vinu nesou i banky i ostatní finanční ústavy a firmy, jež poskytovaly úvěry naprosto bezhlavě. Vinu nesou i samotné státy, které dopustily, že spotřebitelské sádo mohlo být masírováno reklamou na sny, přičemž tyto sńy jim vyřeší úvěry s často lichvářskými podmínkami čerpání. Navíc státy legislativně dopouští stále se zvyšující náročnost plnit nové normy a tím škrtí schopnost firem konkurovat podnikům, které jsou od plnění mnohdy nesmyslných bezpečnostních, hygienických, stavebních, či sociálních předpisů osvobozeni. O dalším skrytém zdanění nemluvě (sociální, zdravotní, poplatky...). Řešení krize je tedy v částečném, nebo úplném oddlužení spotřebitelů. Ale pouze spátkou půjček, které spotřebitelé čerpali na zajištění základních potřeb pro své fungování ve společnosti (např. hypotéky poskytnuté na bydlení), nikoli půjček utrcených za spotřební zboží. Tímto krokem by zároveň byly oddluženy i banky, které hypotéky poskytovaly.
      rabi64
      •  
        22.12.2011 6:55

        podle mne je systém sice předlužený, ale hlavně přespotřebovaný - saturovaný spotřebou. Nárůst dluhu jen vyčerpal poslední zdroje poptávky. Tj. jeho snížení jádro problému, který je ale problém jen z hlediska konzumu a stávajícího modelu fungování ekonomik, neřeší.
        JS
        • no, co já vím
          22.12.2011 7:35

          a naučil jsem se z historie, tak nejsmysluplnějším modelem k fungování ekonomiky byly, jsou a doufám že zůstanou bankroty zadlužených společností. Vládli zde mudrcové, intelektuálové, tyrani, demagogové, plánovači..., ale ani jeden případ nenasvědčoval, že by se podobná situace vyřešila např. sanováním bank, restrukturalizacemi, dotacemi a pod... Vždycky přišel krach. Jedno jestli to byl lokální krach několika fabrik, nebo živnostníka, nebo celého státu. Přineslo to oběti, ale s tím se přece má počítat. Kdo riskoval, že se obětem vyhne, je zpravidla spoluviníkem a má pykat dvojnásobně.
          Jesse
          • Re: no, co já vím
            22.12.2011 12:31

            souhlasím. ovšem v minulosti nejhlubším způsobem krachu byla vždycky válka. zničila se infrastruktura, ubylo lidí, přeživší přišli prakticky o všechno. proto se hned po ní se zvedla spotřeba prakticky čehokoliv, a ta táhla ekonomiku nahoru do doby další války. je jenom otázkou, jestli i teď to tak dopadne, resp. zda po té válce bude nějaký přeživší ...
            Matěj
          • Re: no, co já vím
            22.12.2011 12:18

            Přesně tak. Ale co dnes Merkozy předvádí - namísto, aby donutili vychytralé Řeky platit, tak do nich perou prachy, aby se zachovalo nějaké nesmyslné dekórum pro ekonomy a investory - vede jedině k tomu, že pád na hubu bude proveden z větší výšky a zapojí se vícero subjektů, ayb z toho bl větší rachot.
            yena7
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data