Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Jak obnovit evropský růst

Jak obnovit evropský růst

28.12.2011 12:21

Dluhová krize v Evropě řádí už tak dlouho, že někteří lidé začínají pokládat za samozřejmé, že vedoucí představitelé eurozóny mohou pokračovat v klopýtání od jednoho nulového řešení ke druhému, aniž riskují katastrofu. Pokud však kterákoliv z problémy sužovaných jihoevropských ekonomik nedokáže v nadcházejících měsících restrukturalizovat svůj dluh, výsledná nákaza se rychle rozšíří z eurozóny do celé globální finanční soustavy, přičemž důsledky budou mnohem vážnější než ty, které následovaly po pádu banky Lehman Brothers v září 2008.

Navzdory nové dohodě dosažené na prosincovém summitu Evropské unie zůstává posílení důvěry finančních trhů v eurozónu těžko splnitelným cílem. Směnný kurz eura klesl bezprostředně po summitu na nejnižší hodnotu z celého roku (kolem 1,30 dolaru za euro), přičemž výnosy z italských pětiletých dluhopisů dosáhly nového maxima (téměř 6,5%). Prezidentský kandidát francouzské Socialistické strany François Hollande jednoznačně prohlásil, že nejnovější dohoda „není správnou odpovědí“, protože „bez hospodářského růstu nedosáhneme žádného z cílů v oblasti snížení deficitu“.

Hollande měl pravdu. Za téměř dva roky od vypuknutí krize v Řecku nedokázali lídři EU navrhnout řešení, které by nacházelo rovnováhu mezi střídmostí a ekonomickým růstem. Kdykoliv dají trhy najevo skepsi z životaschopnosti eura, začnou evropští lídři překotně obnovovat důvěru pomocí úsporných opatření, přičemž zcela ignorují hlubší potřebu opětovně vytvořit podmínky pro růst. Co je naléhavé, vytěsňuje to, co je pouze důležité. Bez růstu jsou však dlouhodobé vyhlídky EU chmurné.

Od začátku krize byla potřeba hospodářského růstu v problémových evropských zemích vykreslována jako jejich problém. Pro věřitele, zejména pro věřitele německé, bylo hlavní prioritou vnutit rozmařilému evropskému jihu střídmost a disciplínu. Protože velkou část dluhu bank a vlád z evropské periferie drží německé banky, soustředili se vedoucí činitelé na tuto finanční vazbu mezi německou ekonomikou a ekonomikami členských zemí eurozóny, které jsou v potížích. Pochopitelná touha německé kancléřky Angely Merkelové ukáznit marnotratníky se však zároveň rovná podřezávání poslední zbylé větve, na níž němečtí bankéři a daňoví poplatníci sedí.

Strategie Merkelové ignoruje druhou vazbu mezi Německem a silně zadluženými státy eurozóny. Velký podíl německého exportu (stejně jako exportu dalších zdravých ekonomik eurozóny) totiž směřuje na trhy v eurozóně – včetně trhů na problémovém jihu.

Až do vypuknutí krize Německo nesmírně těžilo ze stabilního prostředí vytvořeného eurozónou. Země z okraje vykazovaly velké schodky na běžném účtu, které dotovaly německý růst. Pokud se nyní tyto trhy smršťují – a úsporná opatření prozatím vedla k hlubokým recesím v Řecku a Irsku, přičemž se očekává, že je v příštím roce bude následovat Portugalsko –, bude se smršťovat i německá ekonomika. Vysoce zadlužené jižní státy zdaleka nejsou jediné, kdo má na vlastním hospodářském růstu zájem.

Jakákoliv životaschopná strategie řešení krize se musí zabývat oběma vazbami mezi ekonomikami jádra a periferie. To znamená najít optimální politický mix mezi střídmostí a růstem. Pouze řešení, které oba zájmy vyváží, zaručí dlouhodobý růst ekonomik na okraji i v jádru eurozóny, ujistí dluhové trhy o jejich solventnosti a zastaví šíření nákazy, která se hrozí prohnat celým kontinentem. Dohodu o institucionalizaci úsporných opatření, dosaženou na nedávném summitu EU, je třeba doplnit o růstovou politiku.

To vyžaduje dvojí přístup. Za prvé by se měla vysoce zadluženým zemím umožnit výměna stávajícího dluhu za nové dluhopisy emitované s výraznou slevou. Tato sleva je nezbytná pro snížení suverénního dluhu států na okraji eurozóny na zvládnutelnou úroveň a pro snížení bezprostředních dluhových plateb, čímž se uvolní zdroje pro investice a spotřebu, které umožňují růst.

Pokud však věřitelé musí nést negativní důsledky současné krize, měli by mít také podíl na budoucím hospodářském růstu zemí na okraji eurozóny. To vyžaduje druhý krok: navázání nových dluhopisů na záruky související s růstem HDP v zadlužených zemích. Proměna stávajícího suverénního dluhu na garance vázané na růst HDP by fungovala jako výměna dluhu za kapitál u firemního bankrotu. Zaručovala by, že věřitelé získají podíl na přínosu reforem, které eurozóna musí zavést, aby zajistila vlastní životaschopnost.

Existuje pro to precedens. Po vyhlášení státního bankrotu v roce 2002 Argentina úspěšně zavedla podobný program. Výměnou za snížení stávajícího dluhu emitovala argentinská vláda nové dluhopisy vázané na garance HDP a vyčlenila 5% z budoucího ročního růstu HDP nad úrovní 3,3% do fondu, k němuž měli přístup všichni věřitelé.

Tyto argentinské garance HDP začaly být brzy obchodovatelné nezávisle na dluhopisech, na něž byly původně navázány, což jejich držitelům umožnilo inkasovat peníze. A když došlo v Argentině k obnově růstu, její garance HDP se zařadily mezi nejlepší investice v rozvojovém světě, když v posledních pěti letech zaznamenaly celkový výnos přesahující 500%.

Bez hospodářského růstu nebude na krizi v eurozóně existovat žádné trvalé řešení. Mají-li problémové ekonomiky znovu ožít, musí jít ruku v ruce s nedávnými dohodami o úsporných opatřeních rovněž výrazné seškrtání dluhu. Takové seškrtání se však německým voličům obtížně politicky prodává. Garance HDP by byly dobrým způsobem, jak k dohodě přece jen dospět.

Autory textu jsou Jim Leitner, Nuno Monteiro a Ian Shapiro

Jim Leitner
je prezidentem společnosti Falcon Management. Nuno Monteiro a Ian Shapiro jsou profesory politologie na Yaleově univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2011.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
28.03.2024
17:21Růstové a hodnotové akcie a jeden padesátiletý cyklus
16:53Jaký závěr nás čeká tentokrát? Wall Street v úvodu pouze přešlapuje  
16:06Přehled (ne)obchodování na trzích přes Velikonoce 2024
16:06Čínský výrobce chytrých telefonů Xiaomi vstupuje na trh s elektromobily
15:48Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí zpomalil pouze na 3,4 procenta
15:44Tesla už odepsala na akciích 350 miliard dolarů. Očekávání investorů ohledně dalšího vývoje jsou nevalná
13:29Invesco: Významný týden pro měnovou politiku je pro trhy dobrým znamením
12:22Než otevře Wall Street: Snowflake, MillerKnoll, Sprinklr  
11:20Podle guvernéra Fedu by se po posledních datech o ekonomice měla snížení sazeb odložit nebo zredukovat
11:02Investoři se připravují na konec kvartálu, Fed nechce spěchat se snižováním  
9:42Jan Bureš: HDP revidován vzhůru, reálné příjmy domácností rostou a s nimi i útraty
8:55Se snižováním sazeb v USA není kam spěchat, opakuje guvernér Fedu Waller. Futures jsou zelené  
8:52Putin: Rusko nezaútočí na Pobaltí, Polsko či Česko. Jde jen o strašení lidí
8:45Rozbřesk: HDP potvrdí pozitivní obrat v útratách domácností
6:03Britské akcie jsou nyní (historicky) mimořádně levné a Evropa už obchoduje s výrazným diskontem i vůči Japonsku
27.03.2024
21:19Americké indexy posilovaly díky silnému závěru  
18:26Jen kousek od intervence? Akcie a dluhopisy dnes lehce v zeleném  
17:50Pavol Mokoš: Je čas svézt se na vlně růstu, ne chytat dno. A technické cíle pro pražské banky
15:43BlackRock: Dlouhodobě nebude pokračovat scénář vyšší inflace a sazeb. Postará se o to umělá inteligence a další technologie
15:00ČEZ, a.s.: Zvolen nový místopředseda dozorčí rady ČEZ

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
13:30USA - Jádrový deflátor PCE, y/y
13:30USA - Výdaje na osobní spotřebu, m/m