Rizika rozpadu eurozóny se zvýšila, protože evropští političtí vůdci zatím žádné smysluplnější řešení dluhové krize nenabídli, uvedl pro britský nedělník Sunday Telegraph šéf banky Standard Chartered Peter Sands. "Eurozóna vstupuje do roku 2012 s velmi nepříznivými vyhlídkami ... a zvýšenou možností, že ji některé země opustí," řekl Sands. "Nikdo by neměl podceňovat, jak velký dopad to bude mít, protože by bylo velmi těžké zvládnout riziko nákazy, i kdyby šlo jen o Řecko... Mělo by to dopad na celý svět," řekl. Naopak guvernér francouzské centrální banky v den desátého výročí zavedení hotovostního eura vyjádřil víru v zářnou budoucnost společné měny, pokud se podaří prosadit dohoda z prosincového summitu Evropské unie.
"Domnívám se, že pravděpodobnost odchodu některých zemí z eurozóny se zvýšila, protože se vyhlásilo už několik plánů na řešení problémů za sebou, ale žádný prostě trhy nepřesvědčil. Současná struktura a velikost eurozóny bude nakonec fungovat jen v případě, že na trzích zavládne přesvědčení, že něco takového stojí za to podporovat," řekl Sands podle agentury Reuters.
Šéf francouzské centrální banky Christian Noyer měnovou unii bránil a řekl, že euro by se mohlo v případě vyřešení dluhové krize stát hlavní světovou měnou. "Během deseti let možná bude euro jedničkou mezi světovými měnami," uvedl Noyer v článku listu Journal du Dimanche, který připomněl desetiletí od zavedení mincí a bankovek eura. "Jestliže zavedeme všechna rozhodnutí bruselského summitu, vyjdeme z krize silnější," řekl Noyer. Představitelé EU se 9. prosince dohodli zejména na návrzích zpřísněného dohledu nad rozpočty členských zemí eurozóny.
S odkazem na hlavní princip prosincové dohody nyní hlavně němečtí politici apelují na vlády členských zemí, aby šetřily, což má být podle nich hlavní nástroj řešení krize. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble vyzval ohrožené země, aby v letošním roce sledovaly cestu tvrdých úspor a obětí, které obnoví jejich konkurenceschopnost a pomůže jim znovu získat důvěru trhů.
"Toto není krize eura, je to dluhová krize v některých zemích eurozóny," řekl Schäuble pro pondělní vydání nejprodávanějšího německého listu Bild. Euro je podle něj "jasný úspěch".
Krize začala zhruba před dvěma roky v Řecku, jehož deficit a dluh se ukázal být mnohem vyšší, než se předtím tvrdilo, což vedlo k růstu úvěrových nákladů země na neudržitelnou úroveň. Prudké zvyšování výnosů z dluhopisů pak zasáhlo Irsko a Portugalsko a všechny tři země dostaly mezinárodní finanční pomoc. Nyní se pozornost soustředí na Itálii, jejíž výnosy dluhopisů dosáhly kritické hranice sedmi procent a která musí letos získat na splacení dluhů 450 miliard eur.
O tom, že se euro stane hlavní světovou měnou, politici a centrální bankéři v EU nahlas snili v prvních letech po technicky úspěšném zavedení nové měny. Nikdo z nich však tehdy neupozornil na strukturální vady jednotné měny, které se přitom projevily už při první krizi. Dnes jsou tyto vady všeobecně známé, jak Journal du Dimanche doložil posledním průzkumem veřejného mínění - podle něho považuje zavedení eura za špatný nápad 50 procent Francouzů a schvaluje jej jenom 35 procent.
Milníky v dějinách jednotné evropské měny, od jejíhož zavedení do oběhu v neděli uplynulo 10. let:
9.-10. prosince 1991 - Maastrichtský summit přijal smlouvu o hospodářské, měnové a politické unii (Smlouva o EU), která mimo jiné stanoví kritéria pro vstup do Evropské měnové unie (EMU = eurozóna); smlouva vstoupila v platnost 1. listopadu 1993.
15.-16. prosince 1995 - Madridský summit EU přijal scénář přechodu na jednotnou měnu; dohoda o názvu euro.
13.-14. prosince 1996 - Summit v Dublinu přijal Pakt stability a růstu, jenž stanoví rozpočtová pravidla pro země EMU a postihy za jejich nedodržování.
3. května 1998 - Na summitu v Bruselu vyhlášen vznik EMU s 11 zeměmi (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko).
1. června 1998 - Vznikla Evropská centrální banka (ECB).
1. ledna 1999 - Euro se začalo užívat v bezhotovostním styku.
1. ledna 2000 - ECB převzala úlohy centrálních bank eurozóny.
28. září 2000 - Dánové v referendu odmítli vstup do EMU.
1. ledna 2001 - Řecko se stalo 12. členem EMU.
1. ledna 2002 - Euro se začalo používat v hotovostním styku; současně s eurem byly načas v oběhu i národní měny.
1. března 2002 - Od půlnoci začala platit ve 12 zemích EMU jediná měna - euro.
14. září 2003 - Švédové v referendu odmítli přijetí eura.
15. listopadu 2004 - Řecká vláda i EU potvrdily, že Řecko se do EMU dostalo díky statistickým podvodům předchozí vlády.
1. ledna 2007 - Do eurozóny vstoupilo Slovinsko.
1. ledna 2008 - Členy EMU se staly Kypr a Malta.
1. ledna 2009 - Do eurozóny vstoupilo Slovensko.
2. května 2010 - Řecku byla schválena tříletá pomoc 110 miliard eur (80 miliard z EMU a zbytek z MMF). Jde o první sanaci země eurozóny ostatními, což unijní smlouvy zakazují, ale EU využila článku 122, jenž umožňuje rozhodovat v případě katastrofy v podstatě bez ohledu na legislativu EU.
9. května 2010 - Ministři financí EU se dohodli na vytvoření Evropského fondu finanční stability (EFSF) - systému garancí za úvěry v objemu 440 miliard eur. Fond začal fungovat jako společnost pod lucemburským právem 4. srpna 2010.
21. listopadu 2010 - Ministři financí eurozóny odsouhlasili pomoc pro Irsko, jehož rozpočtový deficit rekordně vzrostl kvůli nákladné sanaci bank po světové finanční krizi; EU a MMF slíbili 85 miliard eur, Irsko si půjčuje ale jen asi 67,5 miliardy eur, protože zbytek si zajistilo úsporami ve vlastním rozpočtu.
1. ledna 2011 - Estonsko se stalo 17. členem eurozóny.
3. května 2011 - Portugalsko uzavřelo s EU a MMF dohodu o tříleté pomoci 78 miliard eur, z toho EU přispěje 52 miliardami eur. Pomoc představuje asi 45 procent portugalského HDP, tedy zhruba stejně jako předchozí pomoc EU Řecku a Irsku.
21. července 2011 - Mimořádný summit eurozóny navýšil garance EFSF za úvěry na 780 miliard eur a schválil nové nástroje pro tento fond. Podepsána byla dohoda o vzniku stálého záchranného mechanismu (ESM), jenž začne fungovat od poloviny roku 2012 a počítá se zárukami 700 miliard eur.
27. října 2011 - Lídři eurozóny se shodli na zvýšení efektivity EFSF, dohodli se s bankami na odpisech řeckých dluhů (zhruba o 50 procent) a na rekapitalizaci evropských bank na devět procent (do poloviny roku 2012).
9. prosince 2011 - Summit EU dohodl unijní reformu, k níž se ale zatím připojí jen země eurozóny, což někteří označují za definitivní začátek "dvourychlostní Evropy". Lídři eurozóny též dohodli, že poskytnou půjčky MMF v sumě 150 miliard eur.
13. prosince 2011 - Začalo platit zpřísnění rozpočtových pravidel, dohodnuté ministry EU v září; zahrnuje i automatičnost sankcí, tj. k jejich odvrácení bude potřeba souhlasu většiny vlád (dosud byla majorita potřebná k jejich zavedení).
(Zdroj: čtk, Reuters, Bloomberg, AP, DPA, AFP)