Čína v tomto roce dosáhne měkkého přistání. Vláda „napumpuje peníze tam, kde je třeba“ a situaci drží celkově pod kontrolou. Špatnou zprávou je ale to, že se v ekonomice nalézá mnoho neefektivních oblastí, které odrážejí zejména rychlý růst mezd, a ten v podstatě ničí podnikatelský model firem. Firmy sice zvyšovaly svou efektivitu, nyní ale dosáhly vrcholu, který nelze překročit. Ekonomiku může dále pohánět jen vyšší spotřeba, lidé však vyšší příjmy spoří namísto toho, aby více utráceli. Pro CNBC to uvedl Arjuna Mahendran, který stojí v čele asijské Private Bank.
Vysoké investice v Číně doposud nepředstavovaly negativní faktor, protože směřovaly do exportní kapacity. Tímto směrem ovšem podle Mahendrana nelze dále pokračovat. Zvyšování významu domácí spotřeby ale brzdí „chybějící vazba“. Tu tvoří právě neochota domácností zvýšit výdaje i přesto, že mzdy dosahují vysokého růstu. Hlavní příčinou je nedostatečný systém sociální podpory, který obyvatele nutí ke spoření ve snaze se zabezpečit.
Čínská ekonomika také trpí zvětšujícím se počtem rostoucích bublin na trzích s aktivy. Ty představují důsledek vládní snahy o podporu ekonomiky. Spoléhat se nedá ani na spotřebitele v západních ekonomikách, protože jejich poptávka neporoste v budoucnu tolik jako v posledních deseti letech. Tím vyvstávají otázky ohledně efektivity investic do infrastruktury v Číně, protože nové kapacity bude těžší využít, domnívá se Mahendran.
Ekonomický model Číny podle bankéřů dříve fungoval i díky tomu, že v USA byla uvolněna monetární politika a tvořila se úvěrová a realitní bublina. Nyní je politika hlavních centrálních bank také uvolněná, takže lze doufat, že se globální ekonomika opět zvedne. Stane se tak ale až poté, co se vyřeší problémy v Evropě. V krátkém období však Čína narazila na limit růstu a vláda si uvědomuje, že další zvětšování bublin na trzích s aktivy by způsobilo velké škody, uvedl Mahendran.
Bankéř se nakonec podělil i o svůj názor na alokaci investic. V lednu se podle něho zvedla vlna náklonnosti k riziku, lze tedy přikoupit riziková aktiva. Zároveň je ale nutné držet defenzivní aktiva, jako např. americké vládní dluhopisy a korporátní obligace s vysokým ratingem. Defenzivní aktiva dnes tvoří asi 40 % jeho portfolia, riziková aktiva asi 25 %. Zbytek tvoří zlato, protože se dá čekat, že centrální banky přijdou s dalším QE, a hotovost. Ta umožňuje využívat náhle se objevující příležitosti.
(Zdroj: CNBC)