Aktualizováno Evropská komise se zabývala situací v Maďarsku, Belgii, na Kypru, Maltě a v Polsku. Zatímco čtyři posledně jmenované země dle EK zavedly účinná opatření ke snížení rozpočtových schodků, Maďarsku se dostalo tvrdé kritiky za nedodržování pravidel a varování před zavedením sankcí.
Rozpočtový schodek v Maďarsku dle EK dlouhodobě překračoval "povolená" tři procenta hrubého domácího produktu. Podle představitelů EU by Maďarsko v důsledku uvalení případné sankce - zmražení peněz z kohezních fondů - mohlo přijít až o 1,7 procenta ročního hrubého domácího produktu. „Fiskální disciplína je klíčová k posílení důvěry v našich veřejných financích," zdůraznil eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn.
Maximální povolenou výši rozpočtového schodku v současnosti porušuje i vzhledem k nynější krizi naprostá většina členských zemí EU. Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, s nimi kvůli tomu také vede patřičné právní procedury. Hodnotí, zda činí dost na snížení schodků na patřičnou úroveň.
U zemí eurozóny je podle nedávno přijatých rozpočtových pravidel možno uvalit na země více méně rovnou finanční sankce. U nečlenů eurozóny je ale situace složitější. Nejprve musí ministři financí EU na základě podkladů od komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, že nějaká země neplní kroky, které měla učinit. Tím se pak otevře cesta k možnému zmražení peněz z kohezních fondů pro danou zemi. Jejich prostřednictvím se rozdělují miliardy eur.
V případě Maďarska sice rozpočet v loňském roce respektoval pravidlo maximálního schodku, ovšem stalo se tak pouze kvůli jednorázovým opatřením ve výrazné výši kolem deseti procent HDP. Podle Bruselu se tak jen "maskuje" vážné zhoršení ve strukturálních rozpočtech v této zemi.
Komise zopakovala, že hodlá Maďarsko vyzvat ke změnám kontroverzních zákonů týkajících se tamní centrální banky, ochrany dat či nezávislosti soudů. Dopisy v tomto směru už Brusel dokončuje. EK uvedla, že chce o zákonech, které maďarský parlament přijal na konci roku, rozhodnout v úterý 17. ledna. Domnívá se, že část z nich je proti evropskému právu.
Kritika zákonů ze strany EK směřuje zejména k úpravě nezávislosti maďarské centrální banky a justice. Jde například o to, že zavádějí povinné odchody soudců a žalobců do důchodu po dosažení věku 62 let (doposud 70). Ohrožena by jimi podle kritiků mohla být i nezávislosti úřadu na ochranu dat. Kritika z Bruselu přichází v době, kdy Maďarsko zahajuje jednání s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o nových půjčkách, které Budapešť nutně potřebuje. Minulý týden maďarský forint citelně propadl na rekordně nízké hladiny. Konzervativní vláda v čele premiérem Viktorem Orbánem už připustila, že je připravena o sporných normách s partnery hovořit.
(Zdroj: čtk, Bloomberg)