Premiér Petr Nečas (ODS) dává přednost tomu, aby se lidé vyslovili k nové smlouvě o fiskální odpovědnosti až v referendu o přijetí eura. Smlouva přenáší pravomoci do Bruselu, řekl dnes premiér na jednání sněmovního evropského výboru. Druhou možností je všelidové hlasování o samotné smlouvě. Na postupu ratifikace smlouvy se shodla ve středu vláda, navzdory nesouhlasu TOP 09.
"Mezinárodní dohodou mimo vší pochybnost dochází k razantnímu přesunu kompetencí na Evropskou unii," prohlásil před poslanci premiér. Smlouva podle něho uvádí opatření nezbytná pro stabilizaci a důvěryhodnost eurozóny, posiluje ale zároveň Evropskou komisi a soudní dvůr.
Současné znění úmluvy například umožňuje vytvořit hlasovací kartel. Když se dva velké státy na něčem dohodnou s komisí, všechny ostatní země budou muset hlasovat s nimi, uvedl Nečas.
Zdůraznil, že je nutné vyčkat na konečné znění smlouvy, která má být platná pro členy eurozóny, další unijní státy by se k ní mohly připojit dobrovolně. Smlouva podle Nečase znamená krok k fiskální a hospodářské federaci.
Smlouvu by bylo možné ratifikovat ústavní většinou i v obou parlamentních komorách. Vláda se ale přiklonila k referendu; může být samostatné, nebo společné s přijetím eura. "Za rozumné stanovisko pokládám druhou možnost," podotkl Nečas. Jde o to, že v eurozóně mohou do té doby nastat další změny.
Podepsání nebo nepodepsání dohody by mělo podle Nečase pouze symbolický charakter, nikoli faktický dopad na postavení Česka.
Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka podle serveru iDnes nabídl Nečasovi dohodu ohledně schválení referenda. Chce s ním jednat o tom, aby byl schválen zákon, který by umožnil vypsat referendum, i o tom, zda se Česko připojí k evropské rozpočtové unii. ČSSD bude chtít, aby sněmovna hlasovala o jejich návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. "Budu chtít jednat s předsedou vlády nejpozději na začátku schůze, aby náš návrh zákona o obecném referendu prošel, a také o smlouvě o rozpočtové unii," uvedl Sobotka.
Nečas také potvrdil, že vláda je připravena jednat o nižší půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eurozóny než zhruba 90 miliard korun. Kabinet by měl rozhodnout příští středu, aby premiér mohl přednést konečné stanovisko na evropském summitu 30. ledna. Konečné rozhodnutí ale bude na bankovní radě České národní banky, z jejichž rezerv by peníze šly. Podle premiéra se ale nestane, že by vláda byla pro a rada proti.
Pokud by Česko půjčilo 90 miliard, znamenalo by to podle Nečase, že při splnění všech požadavků by byla vůči MMF exponována polovina rezerv banky v eurech. Pokud by Česko půjčilo 90 miliard korun, na obyvatele by to byla 2,2 krát vyšší částka, než má půjčit Polsko, podotkl premiér. Zároveň podotkl, že jsou dvě možnosti, jak navýšit rezervy v eurech. Mohou se zmrazit peníze, které chodí z evropských fondů, nebo vláda může vydat v evropské měně část dluhopisů.