Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Trestní odpovědnost firem: Od uveřejnění rozsudku až po „trest smrti“

Trestní odpovědnost firem: Od uveřejnění rozsudku až po „trest smrti“

1.2.2012 7:00
Autor: Milan Šperl, KSB

Přestože s některými tresty, které zákon povoluje uložit právnickým osobám, jsme se setkali již při sankcionování jednotlivců, obsahuje nový zákon i tresty dosud neznámé. Novým a zcela jistě nejpřísnějším postihem je trest zrušení korporace. Takový postih však hrozí jen firmám, jejichž činnost spočívala zcela, nebo převážně v páchání deliktů. Vyloučen je navíc u těch právnických osob, které byly zřízeny zákonem.

Dále pak je možné uložit firmě trest zákazu plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži, zákazu přijímání dotací a subvencí a také trest uveřejnění rozsudku. Výčet trestů je doplněn již známým peněžitým trestem, trestem propadnutí majetku, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty a zákazem činnosti.

Tresty i ochranná opatření

Ani u trestní odpovědnosti korporací zákonodárce neporušil takzvanou dualistickou koncepci trestních sankcí. Znamená to, že kromě trestu zakotvil i možnost uložení tzv. ochranného opatření, a to konkrétně zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Kdo by si myslel, že se uložením jednoho trestu vyhne postihu jinému (například při uložení trestu uveřejnění rozsudku nebude možné přistoupit i k peněžitému trestu), mýlil by se. Omezení se týká pouze peněžitého trestu, který nelze uložit společně s trestem propadnutí majetku, a trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, který není možné kombinovat s ochranným opatřením zabrání téže věci nebo jiné majetkové hodnoty (včetně zabrání náhradní hodnoty). V ostatních případech je možné uvedené tresty ukládat i vedle sebe.

Stejně jako v případě trestního zákoníku, uplatňuje se i v novém zákoně o trestní odpovědnosti firem zásada humanismu, spočívající především v přiměřenosti trestních sankcí či ve výběru trestů. Tak zákon konkrétně uvádí, že se při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne k povaze a závažnosti deliktu, k vnitřním a vnějším poměrům korporace, včetně její dosavadní činnosti, jejím majetkovým poměrům, k její činnosti (k tomu, zda firma nevykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický či obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost), dále i k jejímu působení po činu, zejména k její případné snaze nahradit škodu či jiné škodlivé následky činu. Stejně tak bude nutné přihlédnout i k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost firmy.

Důležitým ustanovením nového zákona je požadavek, aby soud při ukládání všech sankcí přihlédl k důsledkům, které může mít jejich uložení na třetí osoby, zejména aby přihlédl k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem a věřitelů firmy, jejichž pohledávky vůči trestně odpovědné korporaci vznikly v dobré víře a nemají původ nebo nesouvisí s deliktem firmy. Při absenci této úpravy by totiž v situaci, kdy by právnické osobě byl uložen trest propadnutí majetku, mohli mít poškození smůlu.

Otázkou dnes ale je, jestli soudy budou při udělování trestů firmám brát ohledy na možné dopady do sociální oblasti. Například v situaci, kdy by hrozící peněžitý trest představoval likvidační hrozbu pro společnost, která je jedním z největších zaměstnavatelů v regionu a jejíž krach by znamenal nezaměstnanost pro desítky či stovky zaměstnanců. Argumentovat se dá i tak, že v případě, kdy by soudy měly tyto faktory brát v úvahu, hrozí, že si provinilé firmy budou brát své zaměstnance jako „rukojmí“ a budou spoléhat na to, že kvůli sociálním dopadům je závažný trest mine. Odpověď na tyto nejasnosti přinese až praxe.

Další články seriálu:

Trestní odpovědnost firem: Od ledna po boku ostatních zemí Evropy 
Trestní odpovědnost firem: Argumenty proti vetu Václava Klause
Trestní odpovědnost firem: České společnosti jako pachatelé trestných činů
Trestní odpovědnost firem: Velké změny na obzoru
Trestní odpovědnost firem: Kdy společnost odpovídá za „své“ lidi? 
Trestní odpovědnost firem: Právní nástupce před postihem neuteče

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data