Ekonomičtí ministři se na dnešní poradě shodli, že v letošním roce budou ve státním rozpočtu zmrazeny výdaje za zhruba 23 miliard korun. V dalších letech panuje shoda na zvýšení DPH nebo omezení růstu důchodů společně se zvýšením daní bohatým. Zároveň chce vláda připravit balík prorůstových opatření. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval premiér Petr Nečas. Ministr financí Miroslav Kalousek dnes na tiskové konferenci uvedl, že pro řešení současné fiskální situace lze buď provést veškerá opatření pouze na straně výdajů, nebo provést opatření na výdajové i příjmové straně.
"Pro letošní rok počítáme pouze s vázáním výdajů tak, abychom udrželi schodek rozpočtu a deficit veřejných financí odpovídal 3,5 procenta HDP," uvedl premiér. Pro další roky je podle něj většina ministrů přesvědčena, že není možné udržet parametry vývoje veřejných financí bez dvou robustních opatření. "Na straně příjmů to je úprava sazeb DPH a na straně výdajů je to debata o valorizaci penzí, včetně možnosti zmrazit dočasně důchody na dva až tři roky," uvedl premiér.
V případě, že by nakonec vláda v dalších letech přistoupila k dočasnému zmrazení důchodů, doprovázelo by to i dočasné zvýšení daně z příjmu vysokopříjmových skupin.
U úpravy DPH je podle Nečase možné přikročit k několika variantám. "Možné je zavedení jednotné sazby DPH na 19 nebo 20 procentech, s možnou výjimkou na knihy a léky. Možná je i debata o zachování dvou sazeb a zvýšení například na 15 a 21 procent," uvedl premiér. Cílem tohoto opatření je zvýšit příjmy rozpočtu o 18 až 20 miliard korun.
"Robustní" efekt by také mělo mít omezení nebo zmrazení valorizace důchodů. To by se podle premiéra mohlo prosadit ale pouze v případě občanské solidarity. "Ve stejném čase by došlo k prohloubení progrese u daně z příjmu fyzických osob," vysvětlil premiér Nečas s tím, že ačkoliv ODS je dlouhodobě proti progresivnímu zdanění, šlo by o elementární akci občanské solidarity. Dopady na státní kasu by byly minimální, Nečas je odhadl na 2 až 3 miliardy korun.
Ministr financí Miroslav Kalousek nastínil možnost zavedení druhého pásma daně z příjmu fyzických osob se sazbou 31 % ze základu nad stropy sociálního pojistného v roce 2013, která by se následně v letech 2014 a 2015 zvýšila na 32 % z téhož základu v letech 2014 a 2015. "Tím dojde ke zvýšení mezní sazby nad stropem sociálního pojistného na zhruba 38 % a nad stropem zdravotního pojistného k opětovnému poklesu na 31 %, resp. 32 %," uvedl Kalousek a doprovodil svá slova následujícím grafem.
zdroj: MFČR
Kromě těchto "velkých" změn na příjmové i výdajové stránce se budou politici i nadále bavit i o drobnějších změnách, které by měly každá přinést mezi půl až třemi miliardami korun.
Ministr financí Kalousek při dnešní prezentaci představil mezi plánovanými vládními zásahy na příjmové straně také zrušení „zelené nafty“, zdvojnásobení sazeb daně z elektřiny, zrušení osvobození zemního plynu pro vytápění domácností nebo zavedení uhlíkové daně – emisní složka spotřební daně z topných olejů a pevných paliv 15 eur za tunu CO2.
Na výdajové straně potom Kalousek vyjmenoval následující možná opatření: zrušení porodného, zrušení doplatku na bydlení v případě hmotná nouze (vyplácí se prý duplicitně s příspěvkem na bydlení), zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě (zrušení několika desítek organizačních složek státu a příspěvkových organizací, především včleněním do nadřízeného ministerstva). Finanční dopad jednotlivých opatření Kalousek odhadl následovně:
- zmrazení důchodů: 11,8 mld. Kč (2013), 23,9 mld. Kč (2014),
- zjednodušení agend a zrušení duplicit: 11,9 mld. Kč (2014),
- zrušení doplatku na bydlení: 0,8 mld. Kč (každý rok),
- zrušení porodného: 0,3 mld. Kč (každý rok).
Šetřit se podle Kalouska bude napříč všemi resorty. Selektivní škrty tak čekají například ministerstvo průmyslu a obchodu, Kalousek mu chce sáhnout na peníze určené na obnovitelné zdroje. "Dotace na obnovitelné zdroje se budou realizovat až od 1. dubna, to znamená první kvartál, který je rozpočtovaný lze snížit bez dopadu na ceny energie," nastínil Kalousek podle ČT. Dále chce ministr financí nad rámec plošných škrtů sáhnout také na rozpočet ministerstva dopravy a zemědělství, jejichž příspěvkové organizace podle něj nabízí stále štědřejší platy, než je běžné v samotných resortech.
Rozpočtová opatření chce Nečas prodiskutovat v koalici do konce března, aby od 1. dubna bylo možné zpracovat nutné legislativní změny. Jakékoliv opatření musí být dosaženo ve shodě všech tří stran vládní koalice. "Pokud bychom se nedohodli na základních parametrech státního rozpočtu pro rok 2013 a 2014, tak nemá vůbec význam v tomto vládním projektu pokračovat," uvedl Nečas. Nejmenší vládní strana Věci veřejné dosud například zmrazení valorizací důchodů odmítala.
Navrhovaná opatření souvisejí s tím, že v roce 2013 bude podle MF ČR kvůli dodržení schválených schodků rozpočtu nutno ušetřit proti současným návrhům 42,4 miliardy Kč a v roce 2014 již 84,4 miliardy korun. Státní rozpočet pro letošek počítá se schodkem 105 miliard korun. MF přitom na základě nových ekonomických odhadů počítá s propadem daňových příjmů ve srovnání se schváleným návrhem o 14,2 miliardy korun a s propadem příjmů na sociálním pojištění o 9,4 miliardy korun.
Pro rok 2013 počítá MF se schodkem rozpočtu 100 miliard korun a v roce 2014 s deficitem 70 miliard korun.
(Zdroj: čtk, mediafax, ČT)