Rusko čekají velké změny. O tom se ve své třetí předvolební kampani přesvědčil vítěz ruských prezidentských voleb Vladimir Putin. V nyní už šestiletém funkčním období bude mít nelehký úkol plnit dané sliby, jejichž fiskální hodnotu ratingová agentura Fitch ocenila na 160 mld. USD, a zároveň reformovat zbyrokratizovaný stát a znovu nastartovat ekonomiku, jejíž zdroje růstu se podle všeho vyčerpaly.
Křečovitá snaha favorizovaného kandidáta vyhrát už v prvním kole přijde Rusko nakonec vcelku draho. Spontánní vzedmutí lidového protestu po zpochybněných parlamentních volbách situaci vyostřilo, a tak k tradičním předvolebním dárkům v podobě zvyšování penzí, platů státních zaměstnanců, řadových vojáků i důstojníků, zmrazení cen pohonných hmot, příspěvků na třetí a čtvrté dítě a navýšení stipendií pro studenty Putinův kabinet přidal i další lákadla.
Letenky na fotbalový šampionát v Polsku a na Ukrajině tak fanouškům zaplatí národní dopravce . Nespokojení drobní akcionáři státní banky VTB, kteří se před krizí zúčastnili národního IPO a jejichž investice se od té doby znehodnotila o desítky procent, dostanou prostřednictvím odkupu za upisovací cenu své peníze zpět. Ne náhodou asi předseda představenstva VTB Andrej Kostin stávajícího ruského premiéra vyzval, aby se již teď veřejně vzdal kandidatury v příštích prezidentských volbách naplánovaných na rok 2018.
Celkový účet za vyhrané volby pro státní rozpočet v následujících šesti letech vyčíslila agentura Fitch na 160 mil. USD (4,8 bilionu RUB), což je podle ruských analytiků skromný odhad. Výzkumné centrum banky Sberbank spočítalo, že jen část slibovaného navýšení sociálních výdajů přijde státní pokladnu na 5,1 bilionu RUB. Ve Fitch varovali, že v případě Putinova vítězství bude agentura „podrobně sledovat“ snahy nové vlády o reformu ruské ekonomiky a snížení státních výdajů, přičemž „při absenci opatření směrujících k rozpočtové konsolidaci by výrazný a dlouhodobý propad cen ropy měl destruktivní vliv na ruskou ekonomiku a s vysokou pravděpodobností byl vedl ke snížení ratingu (BBB).“
Cena ropy je už několik let základním stavebním kamenem ruského rozpočtu a její předpokládaná výše nutná pro vyrovnané hospodaření státu o lecčems vypovídá. Zatímco v roce 2007 na pokrytí výdajové stránky stačilo, aby se barel prodával za 23 USD, minulý rok se tato hranice vyšplhala ke 117 USD za barel. Podle zprávy Citibank by se mohl bod obratu v následujících letech posunout až na 150 USD/barel.
Co se ropy týče, je zatím Putin, investiční hantýrkou řečeno, velkým býkem. Armádě slíbil do roku 2020 přidělit navíc 768 mld. USD. Platy vojáků v lednu stouply na dvojnásobek. Policejním důstojníkům v témže měsíci přidal víc jak 100 %. Dokonce i jindy krotký ministr financí Siluanov se před volbami ozval, že „jde o volbu mezi stabilitou, nebo rozhodnutími, které nejsou podloženy reálnými příjmy.“ Stav veřejných financí kritizoval už jeho předchůdce Alexej Kudrin, který však sám nebyl schopen nastoupený trend zastavit. Podíl sociálních výdajů na HDP v Rusku za poslední čtyři roky vzrostl z 21 % na 27 %.
Navíc se objevují náznaky, že vláda by mohla mít problém nejen s obnovením růstu, ale i s udržením stávající úrovně. Dvanáct let ropného boomu se totiž blíží k vrcholu a není jisté, jestli stát zvládne dodatečnými pobídkami a daňovými úlevami stimulovat otevírání nových ložisek ve východní Sibiři, Černém moři a Arktidě, aby byla zachována nynější úroveň těžby (kolem 10 mil. barelů denně).
Od Putinova nástupu v roce 2000 vzrostla ropná produkce o 57 %, a Rusko tak předstihlo Saúdskou Arábii na postu největšího světového těžaře. Vzrostla nejen závislost světové ekonomiky na Rusku, ale i Ruska na ziscích plynoucích z jeho surovinového bohatství. Sektor ropy a plynu vloni na různých dávkách, daních a exportních clech odvedl 50 % celého příjmu státní kasy.
Sovětská ložiska se již delší dobu vyčerpávají. Těžba v Chanty-Mansijské autonomní oblasti, kde se s vrtnými pracemi začalo v roce 1964 a která se na celkové produkci země podílí z poloviny, v roce 2010 klesla o 1,7 %. V dalších pěti letech se nepočítá s otevřením žádného většího naleziště. Ropné společnosti tak budou muset dostávat stále více ze stávajících ložisek.
Nejisté vyhlídky sektoru se odráží i na moskevské burze. Ačkoliv cena ropy za poslední rok posílila o 13 % na 120 USD/barel, akcie největšího ruského těžaře, státní Rosněfti, ve stejném období klesly o 17 %. Rating společnosti byl snížen analytiky , , a Troika Dialog. Soukromý za posledních 12 měsíců odepsal 4,3 %. Britsko-ruské konsorcium TNK-BP posílilo o 3,2 %.
Ropní producenti požadují výměnou za rozjetí nových projektů a větší investice do stávajících ložisek daňové úlevy. Stát tlaku v některých případech před pěti lety ustoupil, což viceprezident Lukoilu Leonid Fedun označil za jediný důvod, proč ještě těžba nezačala klesat. Další snižování exportních cel přišlo minulý rok a zvýšilo profitabilitu vyčerpávajících se ložisek, což pomohlo k překvapivě vysoké produkci v roce 2011. Investiční banka Troika Dialog letos počítá s pokračováním trendu minimálního růstu a předpovídá produkci úrovni na 10,4 mil. barelů za den.
Podle řady analytiků jsou však všechny odhady počítající s udržením nynější úrovně produkce optimistické. Situaci ruské ekonomiky vystižně shrnul už zmiňovaný ex-ministr Kudrin: „Dvě až tři procenta našeho ročního růstu pocházely ze sektoru ropy a plynu. A ty jsou teď zkrátka pryč.“
(Zdroje: Moscow Times, Kommersant, Bloomberg)