Spuštění plnění z kontraktů CDS, které představuje důsledek restrukturalizace řeckého dluhu, by nemělo vyvolat systematické problémy; tento vývoj se dokonce dá považovat za pozitivní. V minulosti totiž snahy vyhnout se mu vedly k růstu rizikových spreadů dluhopisů zemí na periferii, protože vzbuzovaly obavy z toho, že hodnota CDS je nulová a zajištění proti defaultu neposkytuje. Současný vývoj v Řecku ukazuje, že tomu tak není. Pro CNBC to uvedl krizovými prognózami proslavený ekonom Nouriel Roubini. Ekonomická situace v eurozóně se podle něho poněkud zlepšila, periferie se ale nachází v recesi. Ta se bude kvůli fiskálnímu utahování a zamrznutému trhu s úvěry zhoršovat. Ekonomiku nepodpoří ani euro, které neoslabuje. Trhy se tak začnou obávat rizik spojených s recesí a s politickými šoky, které přijdou z Francie, Řecka a dalších zemí.
Ve výčtu negativ Roubini poukázal na vysoké ceny ropy. I krátký vojenský konflikt mezi Izraelem a Iránem by podle něj hned vedl k jejich dalšímu růstu, přitom už dnes působí na spotřebitele negativně. A tomuto ekonomovi se nelíbí ani vývoj v USA: „Reálný růst spotřeby již třetí měsíc stagnuje, kapitálové výdaje firem v lednu klesly stejně jako aktivita ve stavebnictví, ceny bydlení a čisté exporty. Všechny komponenty agregátní poptávky včetně vládních výdajů klesají a já stále vidím jen anemické oživení.“
Roubini zopakoval svůj názor, že Řecko bude první zemí, která opustí eurozónu. Nemusí k tomu dojít letos, nakonec ale tento krok přijde. Země se totiž momentálně pohybuje od recese směrem k depresi a potřebuje reálnou devalvaci. Tu jí může zajistit právě jen odchod z měnové unie a vlastní měna. „Problémy má pět zemí, tedy Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko a Irsko. Každá může přikročit k restrukturalizaci veřejného dluhu a některé mohou odejít z eurozóny. Po Řecku by byla restrukturalizace zřejmě nejpravděpodobnější u Portugalska,“ míní ekonom. U Itálie a Španělska se sice dnes snižují rizikové spready, začíná na ně ale doléhat recese. Pokud se neodrazí ode dna, trhy se začnou namísto fiskálních deficitů obávat recese, spready začnou opět růst a tyto země by mohly přístup na trh ztratit.
Přehled vývoje CDS
Byla to zejména Evropská centrální banka se svým druhým tendrem na dodávky neomezené tříleté likvidity bankám (LTRO) na konci února, která přispěla k uvolnění situace na finančních trzích včetně trhů dluhopisů a CDS od konce ledna, kdy jsme vám naposledy nabídli přehled CDS kontaktů na dluh jednotlivých zemí v EU i dalších hlavních ekonomik. Čerstvé srovnání se závěry ze dne 9. března ukazuje na celkové uklidnění situace na trhu CDS ve srovnání s koncem ledna. Jednoznačnou výjimkou zde je Řecko, kde v pátek došlo k rozhodnutí o aktivaci plnění z CDS kontraktů, jelikož způsob privátní výměny řeckého dluhu (PSI) s použitím donucovací klauzule CAC pro zbývající věřitele byl asociací pro swapy a deriváty ISDA oficiálně vyhodnocen jako úvěrová událost. Růstem pak prošly CDS u Francie (10 %) a Španělska (13,7 %), v zásadě stagnují u Irska, Finska, Rakouska či Nizozemí nebo Belgie. Ve srovnání s přelomem roku nejvýraznějším ústupem prošla CDS u Švýcarska, Norska, Velké Británie, Švédska, Polska či USA, všude s poklesem o více jak 30 %. Na dosah této úrovni je pokles 5letých CDS kontaktů na český dluh a to o -29,71 % YTD na pátečních závěrečných 121,42 bazického bodu. Přehled naleznete v přiložené tabulce.
Aktuální přehled CDS kontaktů na vybraný vládní dluh (závěr k 9. 3.):
Západní Evropa |
|
|
|
|
|
Belgie |
230,47 |
236,38 |
310,66 |
222,09 |
-25,81% |
Finsko |
63,90 |
64,69 |
77,50 |
33,59 |
-17,55% |
Francie |
181,50 |
164,95 |
219,85 |
107,89 |
-17,44% |
Irsko |
620,27 |
615,00 |
724,37 |
608,65 |
-14,37% |
Island |
245,67 |
278,05 |
316,63 |
265,03 |
-22,41% |
Itálie |
373,03 |
400,00 |
484,35 |
239,87 |
-22,98% |
Německo |
76,26 |
85,31 |
102,17 |
59,31 |
-25,36% |
Nizozemí |
97,00 |
100,12 |
118,50 |
63,00 |
-18,14% |
Norsko |
28,58 |
35,52 |
44,85 |
23,15 |
-36,28% |
Portugalsko |
1212,17 |
1431,39 |
1081,87 |
500,97 |
12,04% |
Rakousko |
164,36 |
167,00 |
186,04 |
100,59 |
-11,65% |
Řecko |
25422,81 |
5268,96 |
8786,39 |
1010,00 |
189,34% |
Španělsko |
402,07 |
353,48 |
380,35 |
350,00 |
5,71% |
Švédsko |
50,50 |
59,38 |
77,50 |
34,01 |
-34,84% |
Švýcarsko |
40,93 |
47,39 |
67,81 |
40,47 |
-39,64% |
Velká Británie |
63,33 |
78,11 |
97,50 |
73,50 |
-35,05% |
CEE |
|
|
|
|
|
ČR |
121,42 |
142,89 |
172,75 |
91,20 |
-29,71% |
Maďarsko |
525,00 |
580,30 |
635,00 |
378,22 |
-17,32% |
Polsko |
183,97 |
239,14 |
280,54 |
144,13 |
-34,42% |
Slovensko |
237,84 |
279,23 |
300,40 |
82,19 |
-20,83% |
G10 |
|
|
|
|
|
Japonsko |
110,27 |
131,75 |
143,22 |
72,00 |
-23,01% |
USA |
34,06 |
45,09 |
48,97 |
41,50 |
-30,45% |
Roubini po delší mediální odmlce, kterou přerušil již minulý týden sloupkem pro Financial Times nešetří ani Čínu. Mezikvartální růst její ekonomiky v prvním čtvrtletí odhaduje na méně než 6 procenta. Růst exportů totiž rychle zpomaluje, negativně se vyvíjí situace v realitním sektoru a ve stavebnictví. Fiskální uvolnění sice pomůže k celoročnímu růstu na úrovni 7,5 procenta, vláda ale odsouvá řešení problémů a reformy do budoucna. Pravděpodobnost tvrdého přistání tak roste.
V lednu Roubiniho společnost specializující se na investiční výzkum Roubini Global Economics doporučovala „nadvážit“ („overweight“) akcie v rámci investičního portfolia, nyní doporučení snížila na neutrální. Důvodem je silná rally, kterou trhy od té doby prošly, anemické oživení, a to, že se investoři začnou stále více obávat extrémnějších rizik.
(Zdroj: CNBC, Bloomberg, CMA)