Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Daňová konsolidace v EU: Rozdílná pravidla pro účetnictví zůstanou. Jak draho to vyjde?

Daňová konsolidace v EU: Rozdílná pravidla pro účetnictví zůstanou. Jak draho to vyjde?

28.3.2012 6:00
Autor: Jan Černohouz, KSB

Pravidel pro CCCTB budou moci využít společnosti s vysokou úrovní hospodářského propojení. Jako kritérium pro zajištění tohoto propojení byl vybrán podíl na hlasovacích právech (50 %) a podíl na kapitálu či právu na zisk (75 %). Obě kritéria by musela být naplněna zároveň po celé zdaňovací období. Konsolidaci by poté podléhaly veškeré příjmy členů konsolidující skupiny z libovolného zdroje.

Podle návrhu směrnice není stanovení CCCTB závislé na finančním účetnictví jednotlivých členů, a to především vzhledem k rozdílným úpravám v jednotlivých členských státech EU. Směrnice tedy dále předpokládá existenci vnitrostátních pravidel pro účetnictví, a nedotkne se tak ani pravidel pro účetní závěrky jednotlivých členů skupiny.

Zachování rozdílných pravidel pro účetnictví je velmi často kritizováno, protože může vést naopak k vyšším nákladům konsolidujících společností na vedení souběžné evidence příjmů a výdajů pro účely daňové konsolidace. Tento názor nezastává pouze odborná veřejnost, ale vyjádřil jej ve svém stanovisku k CCCTB například také Výbor regionů EU.

Příjmy a výdaje

I přes neprovázanost s finančním účetnictvím počítá návrh směrnice s akruálním principem, to je s přiřazováním příjmů a výdajů do jednotlivých zdaňovacích období podle jejich věcné a časové příslušnosti. Velký důraz je přitom kladen na konzistenci metody stanovení CCCTB, která může být měněna, jen pokud je vynucena výjimečnými okolnostmi.

Návrh směrnice předpokládá, že do CCCTB se zahrnou veškeré příjmy vyjma příjmů osvobozených. Návrh směrnice počítá s tím, že osvobozené budou zejména příjmy z dividend, výnosů ze zcizení držených akcií společností mimo skupinu či příjmy stálé provozovny umístěné ve třetí zemi. To je do jisté míry logický krok, protože příjmy z dividend a převodu akcií jsou již dnes ve většině případů v rámci EU osvobozené. Pokud jde o příjmy stálých provozoven umístěných ve třetích zemích, je jejich osvobození navrženo kvůli administrativnímu zjednodušení. Pravdou je, že se poplatníci setkávají v některých případech ze strany správců daně se zpochybňováním základu daně stálé provozovny pro účely vyloučení dvojího zdanění. To by v případě osvobození těchto příjmů odpadlo, stejně jako dvojí zdanění těchto příjmů od provozoven z nesmluvních států.

Naopak zdanitelnými příjmy by měly zůstat příjmy z úroků a licenčních poplatků, u nichž by však měl poplatník nárok na odpočet daně vybírané srážkou, která byla z takových plateb sražena u zdroje. K tomuto účelu je třeba sjednotit zdaňovací období, která by měli mít všichni členové konsolidující skupiny stejné.

CCCTB by se měl tedy stanovit tak, že od zdanitelných příjmů se odečtou výdaje, které poplatník vynaložil za účelem dosažení nebo zajištění příjmů, včetně výdajů na výzkum a vývoj a výdajů vynaložených při získávání vlastního nebo dluhového kapitálu pro účely podnikání, tedy nejčastěji úroků.

Neodečitatelné výdaje

Návrh Směrnice na druhé straně obsahuje také seznam neodečitatelných výdajů. Ten zahrnuje především distribuci zisků, úplatky, pokuty a penále placené veřejnému orgánu, výdaje na získání osvobozených příjmů, výdaje na pořízení či zhodnocení dlouhodobých aktiv, některé daně, plnění poskytnutá za určitých okolností akcionářům či společníkům a jejich příbuzným či 50 % výdajů na reprezentaci. Zajímavé tedy je, že 50 % výdajů na reprezentaci naopak má být považováno za daňově odečitatelný výdaj.

Z uvedeného seznamu je patrné, že na rozdíl například od českého zákona o dani z příjmů je okruh daňově nerelevantních výdajů mnohem užší. Méně přísná pravidla stanovuje návrh Směrnice rovněž pro rezervy a odpis nedobytných pohledávek. Tyto faktory by mohly být motivací pro některé české poplatníky k zapojení se do skupiny konsolidující svůj základ daně.

V další části našeho seriálu se blíže podíváme na další aspekty způsobu stanovení základu daně, jako jsou daňové odpisy a daňové ztráty či jejich rozdělení ke zdanění v jednotlivých členských státech EU.

KŠB

Váš názor
  • A čo konsolidácia voči EU a "Lisabonu"?!
    2.4.2012 7:45

    Aj táto časť pohľadu na KONSOLIDÁCIU je zaujímavá , ale aj pre polemiku, tak odbornú ako aj eurolaickú....Ak pripomienkový proces v tejto závažnej eurooblasti prebehol aj na nároných úrovniach s adekvátnou odbornou i laickou odozvou...Tak by som úvítal aj nejaký eurosumár - trebars v DVOCH vyhotoveniach. Uzávery polemiky líderských štátov EU a ostatku EU, či ich VZÁJOMNÝ POMER voči princípu a reálnej možnosti podielu a ovplyvnenie KONSOLIDÁCIE, ako aj jej politické garancie, počínajúc akousi pomyslenou ZHODOU medzi zámerom a súčasnou eurolegislatívou a jej doterajšou genézou v tomto smere - u nás od 1.5.2004...A potom je "NA RADE" "technológia postupu i realizácie" a nie od "nejakého zeleného EUROSTOLA" kdesi v Bruseli, či Štrasburgu...tak si to "my v Turci" predstavujeme ako náznak euroreformného preorientovávania sa na aspoň v tomto smere naši "EUROTRENDOM" a bez "tútorstva" známeho i trpeného VEDOME do apríľa 2012! -skoro ako,: na večné časy s inými a v inom,....CHCE to už ozaj EUROPOUČENIE a nie eurozahmlievanie -čo len voči euroobčanom-daňovým poplatníkom?! Janiga 2.4.2012
    turcan
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    ČasUdálost
    8:00DE - Harmonizovaný CPI, y/y
    11:00EMU - Průmyslová výroba, y/y
    14:30USA - CPI, m/m
    20:00USA - Jednání Fedu, základní sazba