Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Poškodil vás stát? Braňte se, zákon na to pamatuje

Poškodil vás stát? Braňte se, zákon na to pamatuje

29.3.2012 6:00
Autor: Petr Hrnčíř, KSB

Český stát bohužel stále často selhává při vytvoření podmínek pro správné a rychlé fungování svých orgánů, například soudů. Proto někdy nezbývá, než se pokusit domoci se svých práv důsledným využíváním všech zákonných prostředků. Konkrétně pomocí takzvaného zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

Podle něho stát odpovídá za škodu a nemajetkovou újmu, kterou při své činnosti způsobí státní orgány, notáři, soudní exekutoři nebo orgány obcí a krajů při výkonu veřejné moci (stejně tak obce a kraje při výkonu činností, které jsou výlučně v jejich samostatné působnosti). Této odpovědnosti se nemohou zprostit. Není proto důležité, zda uvedené subjekty jednaly zaviněně, z důvodu neznalosti či jiných příčin.

Abychom byli spravedliví, jistých pokroků v krocení tuzemské byrokracie a zdlouhavých řízení už bylo dosaženo, i když zejména pod tlakem Evropského soudu pro lidská práva. Tuzemský Nejvyšší soud již určil vodítka, podle nichž se má posuzovat, co je přiměřená délka soudního řízení a jaká výše odškodnění by měla být za průtahy v řízeních uspokojivá. Vždy však závisí na konkrétním případu, důvodech průtahů a podobně. Na druhou stranu ministerstva, soudy a další instituce stále nenastavily efektivní mechanismy, aby například k průtahům v řízeních nedocházelo.

Za co stát odpovídá

Odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu je – při splnění řady podmínek – dosti široká. Stát odpovídá jednak tehdy, pokud bylo vydáno rozhodnutí, které muselo být posléze pro nezákonnost změněno či zrušeno. Nebo pokud orgány v řízení nesprávně postupovaly, například rozhodnutí nebylo vydáno ve stanovené lhůtě či řízení trvalo nepřiměřeně dlouho. V neposlední řadě je na místě odškodnění při poškození u rozhodnutí o vazbě nebo trestu.

Nárok na odškodnění se podává zpravidla u nejvyšších orgánů, v praxi zpravidla u ministerstva spravedlnosti. Lze žádat náhradu škody zahrnující jak skutečnou škodu, která poškozenému vznikla, tak i ušlý zisk. Bez ohledu na to, zda byla způsobena škoda, poskytuje se též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, to znamená zejména finanční odškodnění, popřípadě omluva a podobně. Nárok na náhradu škody je zapotřebí uplatnit do tří let ode dne, kdy se poškozený dozví o vzniku škody a kdo za ni odpovídá. U nároků na náhradu nemajetkové újmy je tato lhůta pouze šest měsíců. Pokud příslušné ministerstvo nebo jiný orgán plně nevyhoví uplatněnému nároku, lze se bránit soudní cestou.

Uvedená cesta může být mnohdy strastiplná, ovšem závisí na občanech a podnikatelích, zda budou svá práva aktivně hájit, nebo se smíří se stavem, kdy se průtahy, liknavost a mnohdy i nedostatečná odbornost stávají pravidlem, nikoliv výjimkou. Bez aktivního hájení svých práv se výkon státní správy nezlepší.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    ČasUdálost
    9:00CZ - PPI, y/y
    11:00EMU - CPI, y/y