Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Výzva terciárního vzdělávání na rozvíjejících se trzích

Výzva terciárního vzdělávání na rozvíjejících se trzích

9.4.2012 8:11

Jelikož řada ekonomik s vysokými příjmy nadále vrávorá, za nejlepší naději pro krátkodobé globální oživení mnozí pokládají Brazílii, Čínu, Indii, Rusko a menší země rozvíjejících se trhů. Obezřetný optimismus se zdá oprávněný, jestliže rozvíjející se trhy dokážou překonat dopady ubývající poptávky na své vývozy a zachovat si nynější pověst co do prozíravého makroekonomického řízení. Pokud se ale zavčasu nevypořádají s mezemi dlouhodobějšího růstu, vzestup rozvíjejících se trhů k prosperitě a globálnímu vlivu bude mít krátkého trvání.

K hlavním omezením patří degradace životního prostředí, ekonomické strádání, sociální nerovnost, neefektivní správa veřejného sektoru a slabé řízení v podnikovém sektoru. Žádnou z těchto potíží nelze překonat bez výrazného zvýšení počtu schopných a motivovaných lídrů a profesionálů. To však vyžaduje reformu a rozšíření přístupu k terciárnímu vzdělávání.

Klíčový význam terciárního vzdělávání na rozvíjejících se trzích zdůraznilo nedávné sympozium na oxfordské Green Templeton College, jemuž jsem předsedal. Dospěli jsme k závěru, že rozšíření dostupnosti vyššího vzdělávání by na rozvíjejících se trzích mohlo vyvolat zásadní proměnu, budou-li jednat pohotově a rázně.

Změny jsou zapotřebí na třech úrovních. Zaprvé, ústavy terciárního vzdělávání by měly zajistit, aby jejich poslání bylo v rychle se měnícím ekonomickém a společenském prostředí stále relevantní, a zároveň setrvale hodnotit své výhody u schopností konkurovat a spolupracovat. Dále by měly hledat rovnováhu mezi požadavky trhu a nutností tříbit etické hodnoty a sociální schopnosti a zavést přijímací a stipendijní politiky, které zajistí dostupnost škol pro sociálně znevýhodněné studenty, aniž by kompromitovaly standardy. Konečně by si měly osvojit taková správní uspořádání, jejichž součástí bude adekvátní zastoupení podnikatelské sféry a občanské společnosti, a současně ukotvit své vize do budoucna v lokální, národní a globální realitě.

Zadruhé, všechny vlády rozvíjejících se trhů by na národní úrovni, v rámci svých konkrétních ekonomických a demografických kontextů, měly definovat strategickou úlohu terciárních institucí s ohledem na národní vzdělávací potřeby. To znamená zakotvit primární, sekundární a terciární školství, jakož i další vzdělávání a profesní průpravu, do komplexní strategie.

Národní vzdělávací strategie by se měly formulovat za široké účasti vládních agentur, lídrů v podnikatelském sektoru a organizací občanské společnosti. Ti by měli napomoci svižnému přesunu mezi jednotlivými typy ústavů, aby se uspokojily měnící se preference studentů, a zároveň prosadit celostátně platné akreditační normy pro všechny veřejné a soukromé terciární instituce (přičemž všude, kdo to bude možné, by se do úvahy měly brát mezinárodní standardy).

Takové strategie by také měly najít rovnováhu mezi podporou nejlepších institucí a rozvojem těch, které slouží většině studentů. Jinými slovy, měly by najít soulad mezi úsilím o výtečné renomé a národními prioritami a cíli. A měly by terciární ústavy pobízet k rozvoji mechanismů interního hodnocení, k používání transparentních kritérií externího hodnocení a k využívání současných informačních a komunikačních technologií.

Konečně, na mezinárodní úrovni se globalizace terciárního vzdělávání jasně projevuje v sílících tocích studentů mezi zeměmi s vysokými příjmy, zeměmi rozvíjejících se trhů a chudšími zeměmi, v čím dál dokonalejším přístupu ke vzdělání přes internet a v šíření globálních partnerství mezi institucemi. Avšak přestože učitelé a učenci už staletí cestují po světě a hledají zaměstnání a poznatky, moderní globální vzdělávací trh má řadu problémů, které ztěžují akademické cestování a pokřivují školská rozhodnutí.

Touha po akademickém cestování plyne z příkrých rozdílů v kvalitě, ceně a dostupnosti terciárního vzdělávání, z odlišností v přijímacích kritériích, akreditačních postupech a potenciálních společenských a profesních konexích a z kapacitních omezení institucí na rozvíjejících se trzích, které nerostou tak rychle, aby uspokojily narůstající poptávku.

Ve světě, v němž režimy volného obchodu napomáhají mobilitě kapitálu a podnikání, by studenti, učitelé a badatelé měli být mobilní odpovídajícím způsobem. Zatěžující vízové postupy a těžkopádné imigrační procedury však mají na globální terciární vzdělávání kontraproduktivní účinky.

Národní bezpečnost vyžaduje hraniční kontroly. Čím dál svévolnější a nesmyslnější restrikce ale potlačují šíření znalostí skrze osobní kontakt a dusí globální tok dovedností a učení.

Transformace terciárního vzdělávání je fundamentální podmínkou udržitelného růstu na rozvíjejících se trzích. Neřešení jeho překážek nezpůsobí sice katastrofický ekonomický kolaps, ale zanedbávání vedoucích, řídicích, odborných a technických schopností, jež rozvíjející se země budou čím dál silněji potřebovat, povede nevyhnutelně k postupnému úpadku celkové výkonnosti.

Ekonomické, společenské a politické zdraví zemí rozvíjejících se trhů vyžaduje, aby se věnovala pozornost terciárnímu školství, má-li se realizovat jejich úloha v roli globálních lídrů.

Šaukat Azíz je bývalý ministerský předseda Pákistánu a předseda řídicího výboru Sympozia rozvíjejících se trhů.


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
10:30UK - HDP, q/q
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university