V době, kdy se čím dál častěji diskutují, ne-li zpochybňují konvenční modely finančnictví, firemního řízení a firemní zodpovědnosti, je asi načase znovu přemýšlet o alternativním přístupu, jejž využívají podnikající družstva. Stěžejní hodnoty družstev ztělesňují nejen vizi lidskosti, ale i pragmatický přístup k produkci, který těm úspěšným dává možnost prosperovat – a pohánět hospodářský růst v zemích, které jej zoufale potřebují.
Družstevní hnutí se formovala na amerických kontinentech, v Evropě, Austrálii a Japonsku zkraje 19. století. Mnohá vyrostla z prostého návrhu, že by se obyčejní lidé mohli přes tržní nepřízeň přenést tím, že se spolčí s cílem nakupovat a prodávat zboží za přiměřené ceny, a rychle pochopila další přínosy sdílení znalostí mezi členy, podpory inkluze a budování sociálního kapitálu.
Dnes družstva pokrývají celou škálu činností a existují v rozličných formách a velikostech, od drobných zemědělských a spotřebitelských organizací v Africe po část předních zemědělských značek a největších poskytovatelů finančních služeb v Severní Americe a Evropě.
Podle Mezinárodního družstevního svazu je družstvo „společně vlastněným a demokraticky řízeným podnikem“. Za touto definicí ovšem leží bohaté pojmy dobrovolného sdružování, zodpovědnosti za strategická rozhodnutí a starosti o komunity, jimž družstva slouží.
Družstva pomáhají přenášet informace a služby do odlehlých venkovských komunit, posilují práva pracujících a rozšiřují finanční služby, zdravotní péči, školství a bydlení. Tímto působením transformují ekonomické a sociální prostředí bezpočtu zemí. Mezinárodní družstevní svaz uvádí, že celosvětově je členem družstva více než 800 milionů lidí.
V mnoha zemích družstva navíc tvoří významnou část HDP a obzvlášť velký podíl mají v zemědělském a spotřebitelském sektoru. Družstva jsou rovněž jedním z největších poskytovatelů finančního zprostředkovatelství pro chudé, neboť celosvětově podle odhadů obsluhují 78 milionů lidí, kteří žijí za méně než 2 dolary denně.
Samozřejmě, občas se družstva při naplňování svého ideálu potýkají s obtížemi. V nejnechvalněji proslulých případech některé padly za oběť chybné politice, slabému vedení či špatnému řízení. Jiné jsou vystaveny rizikům plynoucím ze zaměření na jediný podnikatelský sektor, komoditu nebo zeměpisnou oblast.
Družstva také zápasí s otázkami vstupu a odchodu členů, finančních přiznání a vztahů s nedružstevním sektorem. Vlády zase často narážejí na složité otázky týkající se finanční regulace a zdanění družstev, včetně nakládání se ziskem a zohlednění daňových výjimek.
V dnešním mobilnějším světě, více koncentrovaném do měst, by se člověk mohl ptát: mohou si družstva zachovat svůj podstatný charakter, založený na inkluzi a sdílení znalostí uvnitř komunity? Dokážou se dostatečně odlišit jako životaschopný alternativní model ve světě, kde zeměpisná poloha představuje čím dál menší překážku obchodování? Nebo se družstva vyvinou tak, aby sloužila virtuálním komunitám, organizovaným kolem nových souborů výzev a příležitostí?
Organizace spojených národů vyhlásila rok 2012 „Rokem družstev“. To nám dává vhodnou příležitost ke studiu nevšední historie družstev, zhodnocení jejich silných a slabých stránek a rozdmýchání diskuse o rozvojovém modelu, který přináší příslib vyšší míry inkluze, vlastnictví, sebeurčení a zájmu o komunitu.
Světová banka se podílí na rozvoji výrobních a úvěrových družstev po celém světě. K nejpozoruhodnějším programům patří Indické mlékárenské družstvo, které podle odhadů vytvořilo 250 tisíc pracovních míst, převážně ve venkovských oblastech. Obdobně mexická Národní spořitelna a financující banka pomáhá posilovat spořitelní a úvěrové instituce sloužící milionům obyvatel venkova, kteří by jinak byli odsunuti na okraj formálního finančního sektoru.
Formování politik v této bance potvrzuje představu, že zásadním stavebním kamenem zemědělského rozvoje jsou organizace venkovských producentů. Pomáhá rovněž vládám dohlížet na družstevní finanční ústavy a regulovat je.
Při hledání inovativních východisek z dnešních rozvojových potíží bychom měli zvažovat, co nám může nabídnout družstevní hnutí. Znamená nejen širší ekonomickou inkluzi, vyšší zemědělskou produktivitu, posílenou potravinovou bezpečnost a finanční stabilitu, ale také ponaučení ohledně zodpovědných a udržitelných podnikatelských postupů, řízení firem a vztahů uvnitř komunit. Měli bychom přemýšlet, jak usnadnit šíření osvědčených družstevních postupů a zároveň předejít obvyklým nástrahám.
Družstevní hnutí nás může podnítit, abychom přemýšleli novými způsoby plnými inspirace. Těžit z úspěchů družstev a poučit se z jejich chyb nám může pomoci rozšířit paletu možností při hledání inkluzivnějších a udržitelnějších modelů rozvoje a nových způsobů tvorby a sdílení vědomostí.
Mahmúd Mohjí al-Dín je generální ředitel Skupiny Světové banky a bývalý egyptský ministr pro investice.
Copyright: Project Syndicate, 2012.