Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Blanchard: Lotyšská poučení pro eurozónu

Blanchard: Lotyšská poučení pro eurozónu

18.6.2012 7:58
Autor: Redakce, Patria Online

V roce 2008 bylo Lotyšsko považováno za typický příklad země, kde se boom změnil v úpadek. Mezi lety 2005 a 2007 dosahoval růst produktu v průměru 10 % ročně, deficit běžného účtu vzrostl na více než 20 % HDP. Na počátku roku 2008 boom skončil, produkt klesl o 10 %, fiskální deficity prudce rostly, kapitál opouštěl zemi a rezervy rychle klesaly. Léčba se zdála být jasná: Prudké oslabení nominálního kurzu a postupná fiskální konsolidace. Vláda ale chtěla udržet pevný kurz, částečným důvodem byl její závazek vstupu do eurozóny, vedle toho bylo 90 % úvěrů v eurech a panovaly obavy z rozvahového efektu.

Mnozí se však domnívali, že náklady s udržením pevného kurzu vyústí v pohromu či minimálně v dlouhodobý a bolestivý proces, který bude nakonec stejně ukončen oslabením kurzu. Tento názor jsem zastával i já. Odhodlání vlády a jejích evropských partnerů ale bylo silné a dnes dosahuje Lotyšsko jednoho z nejvyšších růstů v Evropě; kurz je stále pevný a rozpočtová bilance se spolu s bilancí běžného účtu nachází blízko rovnováhy. Nutné změny proběhly na základě prvotního prudkého poklesu produktu, po kterém následovalo zvýšení konkurenceschopnosti poklesem mezd a následně i růstem produktivity. Růst byl nejprve obnoven poptávkou ze zahraničí, nyní ale nabírá na významu poptávka domácí. A pokud v Evropě nepřijde kolaps, růst by měl pokračovat i nadále.

Je výše popsaný vývoj úspěchem? Ekonomické a sociální náklady tohoto procesu byly vysoké. Produkt se v roce 2009 propadl o 19 % a momentálně se nalézá stále 15 % pod vrcholem dosaženým v roce 2007. Nezaměstnanost vzrostla na více než 20 % a nyní se drží na 16 %. Byla jiná alternativa? Pravdou je, že se to nikdy nedozvíme. Je ale jasné, že i při pevném kurzu se dnes zdá pravděpodobné, že bude dosaženo úspěchu i přesto, že se nám to zpočátku zdálo téměř nemožné. Za hlavní příčiny úspěchu můžeme považovat následující:

Před propadem panoval silný boom, takže lidé částečně chápali, že pokles ekonomiky představuje návrat k normálu, který koriguje výstřelky minulosti. Fiskální konsolidace měla podporu společnosti, která byla připravena snášet bolestivé důsledky. Roli zde pravděpodobně hrála i zkušenost s přechodem z centrálního plánování na tržní ekonomiku z 90. let. Mzdy byly flexibilní, tedy alespoň relativně k evropským standardům. Celý proces odstartoval dramatický pokles mezd ve státním sektoru, který spolu s vysokou nezaměstnaností tlačil i na pokles mezd v sektoru soukromém. Tyto mzdy ale klesly mnohem méně a musíme doufat, že konkurenceschopnost bude nadále zlepšovat rostoucí produktivita. Potenciál je v tomto ohledu stále vysoký.

Lotyšsko je malou otevřenou ekonomikou, takže zvýšená konkurenceschopnost má silný vliv na exporty i importy. Na počátku procesu změn byl veřejný dluh velmi nízko – dosahoval méně než 10 % HDP. I nyní je menší než 40 % HDP. To víceméně eliminovalo obavy investorů z defaultu a země se tak mohla rychle vrátit na finanční trhy. Její finanční systém je navíc tvořen zahraničními bankami s poměrně přátelským chováním. Banky jsou většinou švédské a jejich postup byl takový, že zvýšily svůj kapitál a nerušily úvěrové linky. Nejsem si však jistý tím, jakou roli ve snaze o snížení fiskálních deficitů hrála velká rychlost. Roli může hrát také únava z utahování a proto může být lepší nejdříve provést bolestivější snížení vládních výdajů a ponechat si zvýšení daní, které bývá méně bolestivé, jako rezervu.

Pokud výše uvedený seznam vystihuje hlavní faktory stojící za úspěchem, musíme se ptát, nakolik je možné ho zopakovat i na periferii eurozóny. Tamní země sice nemusí projít tak velkou změnou, ale jejich ekonomiky zase nejsou tak otevřené a jsou větší. Mají menší potenciál pro zvýšení produktivity a mnohem vyšší dluh. Rozhodně bychom si neměli myslet, že jejich reformy nebudou bolestivé a složité. V tomto smyslu tu jsou zejména velmi silné argumenty pro sociální dohodu a rychlejší pokles mezd a cen, než jaký zprostředkuje trh.

Uvedené je výtahem z „Lessons from Latvia“, autorem je Olivier Blanchard.

(Zdroj: EconoMonitor)


Váš názor
  • Společenský konsensus a zkušenost se socialismem
    18.6.2012 8:24

    Proveditelnost stejného postupu v GR, PT, ES nebo IT je významně omezena společenskou situací. Nikdo se v těchto zemích nechce namáhat, omezovat, nikdo nevěří fungování daňové správy a státu vůbec a všichni si za posledních 70 let zvykli an to, že vššchno dostanou.
    neugebauer
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y