Řekněme, že se nějaký rekordman za čas poté, co je mu dokázáno používání steroidů, vrátí opět na závodní dráhu. Budeme jeho nové výkony posuzovat relativně k těm, které dosáhl na steroidech? Nebo je relevantní dívat se na období, kdy je ještě nebral?
Někteří ekonomové se evidentně domnívají, že relevantním vodítkem je steroidové období. Podívejme se například na vývoj v Lotyšsku. Ten připomíná horskou dráhu a byla mu věnována intenzivní pozornost během boomu v roce 2007, během pádu v roce 2009, i během oživení v roce 2011. Několik ekonomů, včetně Paula Krugmana, opakovaně poukazovalo na „katastrofu“ roku 2009 a na to, že produkt stále nedosáhl úrovně před krizí. Příčinou je podle nich to, že centrální banka odmítla uvolnit kurz k euru. To je podle Krugmana chybná ekonomická politika, Charles Wyplosz zase pochybuje o tom, že se lotyšská zkušenost dá aplikovat i na jiné země.
Abychom správně posoudili období propadu, musíme nejdříve porozumět předchozímu boomu. V letech 2005 – 2007 byla lotyšská ekonomika na steroidech, do ekonomiky přiteklo 13 miliard eur úvěrů v zahraniční měně. To představuje více než čtvrtinu nominálního HDP. K tomu se přidaly peníze z EU, přímé zahraniční investice a příjmy Lotyšů pracujících v zahraničí. Výsledkem byly prudce rostoucí importy, ceny a reálný produkt. V roce 2007 se HDP nacházel o 34 % výš než v roce 2004. Boom však nebyl udržitelný, protože se soustředil do velkoobchodu a maloobchodu, do stavebnictví a finančních služeb. Pro Krugmana znamenal následný propad produktu o 18 % katastrofu. Primárně však šlo o kolaps těch částí ekonomiky, které prošly neudržitelným růstem. Negativně se projevil i pokles mezinárodního obchodu, i když ve srovnání s domácími bublinami šlo o vedlejší problém.
Po roce 2010 přišlo postupné oživení. Odvětví závisející na domácí poptávce leží stále hluboko pod předkrizovými úrovněmi, exportní odvětví se ale v množstevním vyjádření dostaly nad tyto úrovně. Podobně je to s průmyslovou výrobou, což se v EU podařilo už jen v Polsku a na Slovensku. Tento vývoj je v rozporu s hlasy, které tvrdí, že lotyšská vnitřní devalvace nefungovala. Neznamená to, že lotyšský přístup je vhodný pro všechny země EU. Je jasné, že by nefungoval v případě zemí, které mají zdravý strukturální základ a čelí cyklickému propadu poptávky. Z lotyšského postupu si ale mohou vzít příklad malé otevřené ekonomiky s flexibilním trhem práce. A z reformy trhu práce by mohly těžit i ekonomiky jako Itálie a Španělsko.
Uvedené je výtahem z „Regaining Competitiveness While Maintaining a Currency Peg – the Case of Latvia“, autory jsou Thomas Grennes a Andris Strazds.
Zdroj: EconoMonitor