Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Španělské počty – vyhraje nakonec odchod z eurozóny?

Španělské počty – vyhraje nakonec odchod z eurozóny?

24.7.2012 17:53
Autor: Redakce, Patria Online

Španělsko se může vydat dvěma cestami. První z nich vede směrem, který byl nastaven v roce 2009 – snižování fiskálních deficitů a deficitů vnějších, přijímání pomoci od dalších zemí eurozóny ve formě fondů na rekapitalizaci bank a také formou opakovaných nákupů vládních dluhopisů ze strany Evropské centrální banky. V budoucnu by takové nákupy mohly provádět i EFSF – ESM. Druhou možností je opuštění eurozóny, default na zahraniční dluh a prudké oslabení měny.

První strategie je velmi nákladná, co se týče ztrát na produkci a zaměstnanosti. Její limity se nyní již začínají ukazovat, protože je patrné, že i přes růst nezaměstnanosti vysoké vnější deficity přetrvávají. Fiskální deficity dokonce rostou namísto toho, aby klesaly, což je důsledkem klesající ekonomické aktivity. Na tu negativně doléhá útlum reálných mezd; firmám sice roste ziskovost, ty však kvůli slabé poptávce neinvestují, ale generované zdroje používají na snížení zadlužení. Pokud se bude Španělsko nadále držet této strategie, riskuje opětovný růst nezaměstnanosti a pokles aktivity bez toho, aby se zlepšily fiskální deficity. Na eliminaci deficitu běžného účtu by pak byl zapotřebí ještě asi 20% pokles dovozů, což odpovídá asi 12% poklesu domácí poptávky a reálných příjmů. Jedinou naději představuje možnost zlepšující se nákladové konkurenceschopnosti a vyšších investic firem. V současné době ale pozorujeme, že podíl Španělska na celosvětovém trhu se zatím pouze stabilizoval.

Druhá strategie by vyžadovala okamžitou změnu v bilanci zahraničního obchodu. Španělsko by totiž již nebylo schopno získat další financování a ekonomická aktivita by se v krátkém období propadla. Španělská průmyslová báze je navíc malá a devalvace měny by tak nevedla k přebytkům, pokud by zároveň s ní nebyly nastartovány nové podnikatelské aktivity. I tak by ale mohla podpořit exporty a následně i investice firem. Jestliže by měna oslabila například o 30 %, španělské náklady práce by klesly na 14 eur za hodinu, což je 60 % pod německými náklady práce. Jednotkové náklady práce se nyní nacházejí na podobné úrovni jako v Německu (viz. graf) a devalvace by je snížila výrazně pod tuto úroveň.

sp1

Odchod z eurozóny by sebou nesl velkou nejistotu. Tato strategie by ale mohla být úspěšná podobně, jako tomu bylo v roce 1992. Tehdy Španělsko opustilo EMS, deficit běžného účtu zmizel během jednoho a půl roku, exporty znatelně posílily a domácí inflace a tudíž i reálné mzdy reagovaly na růst cen dovozů pouze velmi omezeně. HDP klesal jen jeden rok a pak přišel silný růst, který podpořily klesající sazby. Jejich pokles umožnilo zastavení obrany pevného kurzu.

Vývoj kurzu ESP/DEM, španělských exportů, importů a bilance běžného účtu před a po roce 1992 ukazují následující dva grafy.

sp2

(Zdroj: Natixis)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data