Pokud američtí politici nevyřeší spor o daně a výdajové škrty, může hrubý domácí produkt Spojených států v prvním pololetí příštího roku zaznamenat propad až o 2,9 procenta. Ve své pololetní aktualizované prognóze to předpovídá tamní Rozpočtový výbor Kongresu (CBO). Popisuje tak scénář, jehož se obávají ekonomové a který Američané popisují jako takzvaný "fiscal cliff" (fiskální útes).
Výbor varoval, že dlouhodobý fiskální výhled je obklopen řadou nejistot. A to právě proto, že nikdo neví, jak prezident Barack Obama a členové Kongresu zmíněnou situaci vyřeší. Spor se vede o prodloužení daňových úlev pro bohaté a o výdajové škrty. Ty v lednu automaticky nastoupí, jestliže je Kongres nezablokuje.
CBO dosud předpovídal, že riziko "fiskálního útesu" bude pro ekonomiku v prvním pololetí příštího roku znamenat propad o 1,9 procenta. Na druhou polovinu roku nyní výbor předpovídá růst HDP ročním tempem 1,9 procenta. V dosavadní prognóze hovořil o růstu 2,3 procenta.
Hlavní příčinou horšího výhledu jsou horší dopady "fiskálního útesu", než se výbor dosud domníval. Jiné dopady než se čekalo, má totiž prodloužení úlev u daních z příjmů ze začátku letošního roku, stejně jako jiný systém vyplácení podpory v nezaměstnanosti.
Výbor uvedl, že výhled globální i americké ekonomiky se od minulé zprávy zhoršil. To je také jeden z důvodů, proč CBO vidí hůř i vývoj rozpočtového deficitu.
Pokud by se prodloužily daňové úlevy, které mimochodem zavedl předchozí prezident George Bush, pak by rozpočtový deficit v příštím fiskálním roce činil 1,037 bilionu dolarů. Dosud výbor s přihlédnutím k tomuto scénáři počítal se schodkem 981 miliard dolarů. Fiskální rok v USA začíná v říjnu a končí v září následujícího kalendářního roku.
Jestliže by skutečně došlo na automatické výdajové škrty a zároveň by se zvýšily daně, hrubý domácí produkt by se v příštím roce podle výboru snížil o 0,5 procenta. Dosud výbor naopak předpovídal růst o 0,5 procenta. Výbor zároveň zhoršil výhled rozpočtu na příští fiskální rok a nyní předpovídá, že pokud politici "fiskální útes" nevyřeší, schodek bude činit 641 miliard dolarů (asi 12,9 bilionu Kč). Dosud výbor předpovídal deficit 612 miliard dolarů.
Na letošní fiskální rok výbor odhad deficitu mírně zlepšil a očekává schodek 1,128 bilionu dolarů (asi 22,6 bilionu Kč). Dosud čekal deficit 1,171 bilionu dolarů. Za zlepšením výhledu jsou ale převážně jen nižší výdaje na programy zdravotní péče Medicare a Medicaid. Letošek tak bude už čtvrtým rokem v řadě, kdy schodek rozpočtu překročí hranici bilionu dolarů.
CBO očekává, že největší ekonomika světa se po zbytek letošního roku bude i nadále zotavovat jen velmi zvolna. Hrubý domácí produkt by tak měl na konci roku vykazovat roční růst 2,25 procenta.
Pomalý hospodářský růst a masivní deficit veřejných financí budou hlavními tématy v nadcházejících prezidentských volbách. V nich současného demokratického prezidenta Baracka Obamu vyzve kandidát z řad republikánů. S vysokou pravděpodobností to bude Mitt Romney, oficiálně to ale až příští týden musí potvrdit republikánský sjezd.