Ruský prezident Vladimir Putin před zahájením vrcholné schůzky Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) varoval, že svět se ještě nějaký čas z hospodářské krize nezotaví. Podle něj v tom brání vysoké dluhy a rozkolísané finanční trhy. Ministři APEC jednají tento týden ve Vladivostoku, sérii jednání o víkendu zakončí výroční zasedání.
"Potíže, které se nahromadily, stále neodezněly," řekl Putin před podnikatelskou elitou z celého světa, která do metropole ruského Dálného východu dorazila.
Pravidelný summit APEC se tradičně zabývá rozvojem hospodářské spolupráce a omezením obchodních bariér v Asii a Tichomoří. Jednadvacet členských států APEC, mezi nimiž hlavní slovo patří Spojeným státům, Číně a Japonsku, generuje 44 procent světového obchodu a je domovem 41 procent světové populace. V Rusku se vrcholná schůzka uskuteční poprvé.
Na summitu se letos bude jednat rovněž o zajištění dostatečných zásob potravin. Putin k tomuto tématu řekl, že Rusko do roku 2020 zvýší roční objem obilovin na 120 až 125 milionů tun, z čehož 35 až 40 milionů tun bude možné vyvážet. V současné době má Rusko podle Putina možnost vyvážet jen asi 15 až 20 milionů tun obilovin ročně.
"Rusko přispěje ke stabilnímu zásobování potravinami," řekl Putin. Rusko je klíčovým světovým dodavatelem pšenice, letos je ale nepříznivě zasaženo suchem. Z toho důvodu sklidí jen asi 70 až 75 milionů tun obilovin proti loňské sklizni kolem 94 milionů tun. Na vývoz tak může jít jen deset až 12 milionů tun.
Posílení vlivu na Balkánu
Poté, co Rusko ztratilo své staré spojence Bulharsko a Rumunsko v Evropské unii a Severoatlantické alianci, rozšiřuje nyní opět svůj vliv na Balkáně. Po malém jadranském státě Černé Hoře je podle agentury DPA na řadě Srbsko.
"My a Rusové, to je 150 milionů," tvrdí v Srbsku se sedmi miliony obyvatel úsměvný bonmot. Nyní po výměně vlády v této středobalkánské zemi se vazby mezi Moskvou a Bělehradem rychle stávají důvěrnými.
Nejdříve Rusové koupili v Černé Hoře odhadem 40 procent pobřeží a největší průmyslové podniky. Nyní se zaměřili na Srbsko. "Rusové v Srbsku šéfují," podivuje se srbský list Press.
Začalo to v loňském roce zřízením "rusko-srbského centra pro výjimečné situace" v jihosrbském městě Niš. Západ podezřívá Srbsko, že tam povolilo ruskou vojenskou základnu, což Bělehrad vehementně popírá.
Nedávno se srbský ministr obrany Aleksandar Vučić vrátil z Moskvy se zprávou, že ještě do konce roku se v této balkánské zemi otevře rusko-srbská zbrojovka. Plánována je tam podle médií výroba tanků, opancéřovaných transportérů pro pěchotu a děl. Výrobky mají být určeny pro zahraniční trhy. "Bratři i pokud jde o zbraně," hlásal titulek srbského listu Novosti.
Výnosy z těchto obchodů mohou sloužit i k tomu, aby si Srbsko v Rusku objednalo nové stíhačky. Přestárlé letouny MiG-21 a MiG-29, které mezi lety 2006 a 2008 prošly v Rusku generální opravou, se takřka rozpadají, letectvo proto varuje před nehodami i při cvičných letech.
Ještě více vřelé jsou hospodářské vztahy. Již před lety Srbsko "za hubičku" prodalo svůj ropný průmysl, jako jsou čerpací stanice, ruskému Gazpromu. V současné době s Ruskem vyjednává o půjčce 800 milionů dolarů, aby odvrátilo hrozící bankrot. Navíc chce ruská banka Sberbank ještě před koncem roku zahájit v Srbsku činnost.
Na ruské investory se také upínají naděje pro ocelárnu ve Smederevu. Tento jeden z nejvýznamnějších průmyslových podniků v zemi postoupila společnost US-Steel srbské vládě za symbolický dolar. Vláda také doufá, že Moskva by mohla zachránit i churavějící leteckou společnost JAT. Srbská média již dlouho rovněž spekulují, že by Rusko mohlo postupně převzít státní elektrárenskou společnost EPS.
Nové dobré partnerství se odráží i v politice. Srbský prezident Tomislav Nikolić, který na svém mobilním telefonu využívá jako vyzváněcí melodii ruskou hymnu, se na svou první zahraniční cestu vydal do Moskvy. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který by měl návštěvu oplatit v prosinci, se sejde ještě 11. září v Soči. V srpnu byla navíc poprvé v Srbsku založena ruská strana, která je podle listu Danas úzce provázána se srbskou pravoslavnou církví.
"Přísahat na EU, ale utíkat do Moskvy!" hlásal titulek největšího deníku v zemi Blic. List zveřejnil následující bilanci: Rusko tvoří 5,5 procenta srbského zahraničního obchodu, EU ale 57 procent. Od roku 2000 přiteklo z EU na darech do Srbska 2,2 miliardy eur. Z Ruska nepřišel "ani jediný dolar".