Situace v řadě íránských obchodů začíná vzdáleně připomínat Německo v roce 1923. Ceny stoupají každým dnem a lidé se bojí, co všechno nebude za chvíli k dostání. Oficiálně se inflace v meziročním měřítku pohybuje kolem 29 %, jen za včerejšek však mléko v Teheránu podražilo o 10 %. Množí se známky, že sankce Evropské unie a Spojených států uvalené na Írán kvůli jeho jadernému programu, začínají podkopávat životaschopnost ekonomiky. Západní diplomaté přitom usilují o další zostření sankčních opatření - směrem k maximální izolaci země.
Prudce oslabující íránská měna má za následek stejně rychlý nárůst cen importů, které řada odvětví potřebuje. K tomu se přidává nedostatek devizových prostředků, dosud čerpaných téměř výhradně z prodeje ropy. Ta však od července podléhá širokému mezinárodnímu embargu a její vývoz se pro íránské producenty stává stále obtížnější. Kvůli krizi důvěry ze země začíná rychle odtékat kapitál. Podle nejmenovaných evropských a amerických představitelů by mohl mít Teherán v nejbližších měsících problémy s obstaráním základního dovozu.
Podle webové stránky Mazanex, která sleduje dění na měnových trzích, se riál v pondělí vůči dolaru propadl o 18 % na 35 000 IRR/USD. O týden dřív kurz činil 24 600 IRR/USD.
Sankce se začínají palčivě dotýkat dennodenního života běžných Íránců. Maso se pomalu stává luxusním zbožím, obchodníci i domácnosti začínají hromadit zásoby, množí se pouliční protesty. Po nasazení těžkooděnců, kteří proti demonstrantům použili slzný plyn, byly včera uzavřeny některé čtvrti hlavního města.
„Lidé jsou nervózní a bojí se zítřka a dalšího týdne, protože neví, jak moc ještě všechno zdraží,“ tvrdí Mostafa Daryaní, jehož rodina v Teheránu vlastní řetězec supermarketů. Zákazníci podle něj kupují jen nejnutnější věci a dělají si zásoby základních potravin. Cena kuřete, ze kterého se v muslimské zemi připravuje podstatná část pokrmů, za posledních 12 měsíců vzrostla na dvojnásobek. Řada obchodníků s elektronikou kvůli rostoucím cenám divoce naskladňuje a omezuje prodeje v naději, že zboží později zpeněží výhodněji.
Tlak Západu může ještě zesílit. Velká Británie, Francie a Německo prosazují zpřísnění sankcí tak, aby se íránská ekonomika ocitla na hranici kolapsu. V důvěrném memorandu zástupcům 27 členských zemí EU, které se dostalo do rukou agentury Bloomberg, velmocenská trojka kritizuje pokračující neústupnost Teheránu, jenž se nechce vzdát obohacování uranu výměnou za evropské technologie v oblasti aviatiky a energetiky.
Před nadcházejícím zasedáním ministrů zahraničí zemí EU, plánovaném na 15. října, proto trojka navrhuje, aby byly zostřeny sankce v sektorech energetiky, financí, obchodu a dopravy. Diplomaté stále věří v mírové urovnání, avšak k tomu je podle nich třeba utáhnout smyčku kolem Íránu ještě těsněji.
Mezi navrhovanými opatřeními je zacelení hluchých míst v dosavadních sankcích, které Teheránu umožňovaly jejich obcházení. Íránské centrální bance by tak měla být zmražena další aktiva v jurisdikci EU, přísněji by měly být hlídány íránské lodě, které často mění vlajky, zároveň by měl být rozšířen zákaz vývozu citlivých technologií, jež by mohly být zneužity pro vojenské účely.
Podle Bijana Khajehpoura, íránského ekonoma působícího jako konzultant ve Vídni, nelze s kolapsem íránské ekonomiky v blízké době počítat. Na to je prý příliš velká a komplexní - domácí podniky dokážou nahradit import ze zahraničí. Navíc je Írán na různé sankce zvyklý, takže se naučil nacházet mezi nimi cestičku. Režim a na něj napojení podnikatelé ve skutečnosti ze sankcí a znehodnocené měny profitují, jelikož jsou zapletení do aktivit na černém trhu a šmeliny, tvrdí Khajehpour.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC)