Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Kdo si počká, ten už se nemusí dočkat

Kdo si počká, ten už se nemusí dočkat

16.10.2012 5:30
Autor: Alica Stegmannová, KSB

Uplynutím promlčecí lhůty je nárok oslaben. Jinak řečeno to znamená, že po této lhůtě soud nárok nepřizná, pokud dlužník promlčení namítne. Nic mu poté nebrání, aby částku sám dobrovolně zaplatil, jen už k tomu nemůže být donucen soudem.

Dnes platí, že podnikatelé, kteří se při svých transakcích řídí obchodním zákoníkem, mají promlčecí lhůtu čtyřletou, zatímco stávající občanský zákoník stanovuje obecnou promlčecí lhůtu tři roky, Tato takzvaná dvojkolejnost s sebou samozřejmě přináší problémy. S některými z nich si už soudy poradily, jako například s nároky z bezdůvodného obohacení. To sice upravuje jen občanský zákoník, ale i tak se podle judikatury mezi podnikateli promlčuje ve čtyřleté promlčecí lhůtě. Každopádně dnes ale platí, že délka promlčecí lhůty je stanovena fixně zákonem a není možné si ve smlouvě domluvit cokoli jiného.

Změna na obzoru

Základním principem nového občanského zákoníku (NOZ), který bude účinný od roku 2014, je plné rozvinutí autonomie vůle, tj. svobody lidského počínání, což se odrazí i v úpravě promlčení. Strany smlouvy si tak nově budou moci délku promlčecí lhůty samy dojednat, vždy ale v rozmezí jednoho až patnácti let. Takové ujednání ovšem nebude moci být v neprospěch slabší strany a rovněž ho nebude možné použít u vybraných práv a nároků (například u újmy na svobodě, životě či zdraví nebo při úmyslném porušení povinnosti). I zde se samozřejmě uplatní obecný korektiv dobrých mravů. Pokud si strany nedomluví něco jiného, bude dle NOZ obecná délka promlčení lhůty pro podnikatele i nepodnikatele jednotná, a to tříletá.

Možnost dojednat délku promlčecí lhůty může vypadat nezvykle, ale ve skutečnosti tato úprava tak neobvyklá není. Umožňuje ji například sousední Německo a byla obsažena i v našem zákoníku mezinárodního obchodu účinném do roku 1992. Ten dovoloval smluvní úpravu délky promlčecí lhůty pro vztahy v mezinárodním obchodním styku až po vymezenou horní hranici. Navíc je nutné podotknout, že i když si dnes strany nemohou délku promlčecí lhůty domluvit odchylně od zákona, dle obchodního zákoníku ji ten, vůči komu se promlčuje, může písemným prohlášením prodloužit, a to až na deset let.

Druhá strana mince

Uvolnění zákonem pevně stanovené délky promlčecí lhůty ve prospěch smluvního ujednání má nepochybně svá pozitiva. Strany ji budou moci přizpůsobit povaze svých obchodů a svým preferencím. Zároveň je ale nutné poukázat i na druhou stranu mince. Od roku 2014 nebude stačit, když se ohledně promlčení budete řídit zákonem. Bude potřeba bedlivě zkoumat i smlouvu, zda neobsahuje odchylné ujednání. Nové právní úpravě lze možná vytknout použití pojmu „slabší strana“, který není nikde definován a v praxi může způsobovat výkladové problémy, neboť slabší stranou není jen spotřebitel, ale kupříkladu i nezletilec či osoba omezená ve svéprávnosti, nájemce atp. Malá poznámka na závěr: od roku 2014 se terminologie sjednotí na pojmu promlčecí „lhůta“, už se tedy nebude mluvit o „době“.

 

 

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data