Rakousko je bránou do východní Evropy. Pro jeho malou a na exporty zaměřenou ekonomiku jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery eurozóna a právě východní Evropa. Od rozšíření EU rakouské vývozy do tohoto regionu výrazně vzrostly a rakouský běžný účet vykazuje přebytek. Konkurenceschopnost země je vysoká, především z důvodu nízkých jednotkových nákladů práce daných vysokou produktivitou.
Rakousko v současnosti nesplňuje Maastrichtská kritéria; před krizí rozpočtové deficity nepřekročovaly 3% limit, po roce 2009 ale došlo k jejich prudkému prohloubení. Zvýšení výdajů bylo přitom částečně dáno stimulačními balíčky. Vládní dluh je od roku 2000 nad 60 % HDP a nyní se nachází na úrovni 75 % HDP. Situace ale není znepokojivá, zadlužení i výše rozpočtových deficitů leží pod průměrem zemí eurozóny. Navíc očekáváme, že v brzké budoucnosti deficity opět klesnou pod 3 %. Rakousko ale i přesto v lednu ztratilo svůj AAA rating, stejně tomu bylo u dalších zemí, například v případě Francie.
Růst rakouského produktu dosahuje vyššího tempa než průměr zemí eurozóny a HDP je nyní výše než před krizí. Oživení bylo taženo zejména exporty. Zaměstnanost během krize přechodně klesla. Nezaměstnanost se však nyní dostala na předkrizové úrovně 4 – 5 %; jde o nejnižší úroveň z celé měnové unie. Jednu z nejproblematičtějších oblastí ale představuje velmi restriktivní regulace trhu práce daná zejména silnými odbory. Rakousko tak i kvůli stárnoucí populaci a nízké míře porodnosti musí zvýšit flexibilitu trhu práce.
V Rakousku, na rozdíl od dalších evropských zemí, nedošlo během krize k poklesu cen nemovitostí. Ty naopak stále rostou a nyní se nacházejí na absolutních maximech. Rakouské banky se zaměřují zejména na východní Evropu, zejména na Rumunsko, Českou republiku a Maďarsko. Toto zaměření vyvolalo během finanční krize problémy a vláda musela nejzranitelnějším domácím bankám poskytnout pomoc.
První z následujících grafů porovnává vývoj produktu v Rakousku a v celé eurozóně, kde se na předkrizovou úroveň ještě nedostal. Druhý graf ukazuje, že produkční mezera je v Rakousku ve srovnání s eurozónou, Spojenými státy a zeměmi OECD nejmenší. Třetí graf porovnává vývoj cen nemovitostí v Rakousku (mimo Vídeň), kde jsou ceny na historických maximech, a v eurozóně, kde se na předchozí maxima ještě nedostaly. Poslední graf ukazuje na „bublinové tendence“ na trhu nemovitostí ve Vídni:
(Zdroj: Danske Bank)