Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Rusko prolamuje tabu, pouští Čínu ke svému uhlí

Rusko prolamuje tabu, pouští Čínu ke svému uhlí

12.12.2012 16:36
Autor: Václav Trejbal, Patria Online

Čínské energetické společnosti by mohly vůbec poprvé získat přístup k významným uhelným ložiskům v Rusku, a řadu z nich dokonce většinově ovládat. Informaci přinesl ruský list Kommersant, jemuž se podařilo získat dokumenty ruského ministerstva energetiky o budoucím rozvoji uhelného odvětví. Podle nich by se Číňané mohli účastnit otevření tří nových ruských uhelných revírů. Jeden projekt patří ocelárnám Evraz, další společnosti Karakan Invest a v případě třetího jde o velká ložiska v Amurské oblasti na východní Sibiři, které zatím vlastní stát.

Evraz plánuje se státní ChinaCoal těžit v ložisku Mežegejsk v Tuvě 7 mil. tun koksovatelného uhlí ročně. Společnosti by měly spolupracovat při získávání financí, stavbě a provozu dolů, organizaci dodávek čínského vybavení a uzavírání dlouhodobých kontraktů na export uhlí do Číny. V první fázi, jejíž dokončení se plánuje na rok 2014 a jejíž náklady se odhadují na 190 mil. USD, by produkce měla dosáhnout 1,3 mil. tun ročně. O čtyři roky později a po vložení dalších 1,3 mld. USD se plánuje dosažení plné kapacity. Zásoby ložiska jsou odhadovány na 800 mil. tun uhlí. Za licence k němu Evraz zaplatil 60 mil. USD.

Detaily spolupráce ChinaCoal a Evrazu zatím nejsou dojednány. Podle analytiků Číňané velmi pravděpodobně získají 50 % v počátečním stádiu výměnou za kompletní pokrytí investičních nákladů. Po najetí na plnou kapacitu by mohl Evraz prodat zbývající polovinu. Jelikož si ocelářský koncern, který vlastní hutě ve Vítkovicích, v posledních měsících zajistil kontrolu nad uhelnou společností Raspadskaja se zásobami 2 mld. tun uhlí, dodávky do vlastních závodů už shánět nepotřebuje. Navíc by byl transport suroviny z Tuvy (u mongolských hranic) do provozů ve vnitrozemí příliš drahý.

Ještě ambicióznější projekt chystá největší čínský uhelný koncern Shenhua s ruským státním podnikem Rostopprom a ruskými drahami v dálněvýchodní Amurské oblasti. Tamní Gerbikano-Ogodžinská pánev by mohla skrývat 1,6 mld. tun uhlí, ještě je ale třeba na místě provést geologický průzkum. Jelikož v oblasti chybí jakákoli infrastruktura, bude nutné od nuly vybudovat malé město, postavit silnice, železnici, elektrárny a další zařízení potřebná pro kolonizaci.

Náklady projektu jsou odhadovány na 5 mld. USD. Do čtyř let by se produkce měla dostat na 20 mil. tun energetického uhlí ročně. Shenhua letos vytěží 610 mil. tun, takže pro ni expanze do Ruska nebude z hlediska dodatečných kapacit příliš významným podnikem (tuzemské NWR vytěží ročně kolem 11 mil. tun). Rosstopprom čínskému těžaři věří hlavně kvůli tomu, že má s podobnými projekty velkou zkušenost a dokáže dodržovat stanovené termíny.

Číňanům mělo v pánvi původně připadnout 51 %, avšak vláda ji považuje za ložisko strategického významu, na němž by mělo působit konsorcium několika zahraničních společností. Na to je prý Shenhua ochotna přistoupit a čeká na konečné rozhodnutí ruských úřadů.

V rámci třetího významného rusko-čínského podniku by se mělo těžit na ložisku Karakanskoje v Kemerovské oblasti. Zásoby energetického uhlí jsou zde odhadovány až na 800 mil. tun. V již otevřeném dole zatím produkce činí 3 mil. tun uhlí ročně. Podílníky jsou ChinaCoal a společnost Karakan Invest.

Čínská elektroenergetika je z 90 % závislá na uhlí, takže poptávka po surovině v absolutních číslech roste nejvíc. Země sice zajišťuje značnou část spotřeby z vlastní produkce, v posledních letech ale začala velké objemy dovážet, někdy proto, že náklady australských těžařů jsou nižší. Rusko by letos do Číny mělo vyvézt 18 mil. tun uhlí, 15 % svého celkového exportu.

Rusko-čínské uhelné kontrakty jsou považovány za prolomení nepsaného pravidla, v jehož rámci se Moskva snažila nevpouštět čínské těžaře ke svému surovinovému bohatství. Kreml se snaží oživit vylidňující se oblasti východní Sibiře, avšak k většímu rozvoji regionu zoufale chybí infrastruktura – silnice, železnice, přístavy. Bez čínských investic, zkušeností a zajištěného odbytu je podle expertů realizace velkých projektů nemožná.

(Zdroje: Kommersant, Platts, Moscow Times)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data