Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Za vším hledej rybu: Islandské dějiny optikou tresky, díl I.

Za vším hledej rybu: Islandské dějiny optikou tresky, díl I.

21.12.2012 5:30
Autor: Alexander Mikoláš, KŠB

V první části této krátké série směřující k popisu vzestupu a ohlušujícího pádu islandského bankovního systému bych chtěl nejprve stručně představit nečekaně vzrušující kapitolu nedávných dějin této severské země, která v konečném důsledku zásadně přispěla k prosazení některých nových pravidel mezinárodního práva a bez velké nadsázky trvale ovlivnila surovinovou politiku světa.

Musíme začít, jak jinak, u ryb. Ty se totiž ve světových mořích a oceánech nevyskytují zdaleka rovnoměrně, nýbrž dávají kvůli potravě přednost mělkým vodám, zejména v blízkosti ostrovů. Když tak největší „soused“ Islandu, Velká Británie, provláčel svá vlastní loviště sítěmi na nejvyšší únosnou míru, po nových pastvinách se začal porozhlížet právě na severu, u pobřeží země, která byla sama na rybolovu existenčně zcela závislá.  

Výsostné vody státu tehdy v souladu se zvykovým právem tradovaným již přibližně od 15. - 16. století sahaly pouhé tři až čtyři námořní míle od čáry odlivu a Islanďanům tak britské rybářské flotily kroužily rovnou pod nosem. Seveřanům došla trpělivost v roce 1958 a jednostranným rozšířením svých výsostných vod na 12 námořních mil zahájili téměř dvacet let trvající sérii konfliktů známou jako Tresčí války (v angličtině „Cod wars,“ coby slovní hříčka s „Cold war“).

Western po seversku  

Navzdory názvu a lokaci však první fáze tohoto konfliktu chladnou nezůstala a Britské královské loďstvo bylo nuceno chránit své rybářské trawlery i před ostrou palbou islandských pobřežních bárek. Po několika velmi ostrých incidentech, námořních srážkách a téměř westernovém poměřování nervů přes namířené kanony si Británie spočetla, na kolik ji vychází permanentní nasazení několika desítek válečných lodí, a islandským nárokům ustoupila.

V letech 1972 a 1975 však v rychlém sledu následovala další dvě válečná kola, oddělená pouze krátkým příměřím, když Island, inspirován kroky některých jihoamerických států, opět unilaterálně vyhlásil kolem svého ostrova nejprve padesátimílovou rybářskou a následně dvousetmílovou exkluzivní ekonomickou zónu. A opět došlo na přeřezávání sítí, tvrdé taranování a střelbu ostrými, tentokrát ovšem ještě urputnější, neboť v sázce bylo nepoměrně více. Velká Británie, která se v té době stále vzpamatovávala z poměrně čerstvé ztráty svého impéria, se nehodlala s definitivním vyhnáním z tradičních lovišť za žádnou cenu smířit.  

Na druhé straně se však projevil charakteristický znak islandské povahy, který lze označit snad jen jako dětsky naivní a zavile neústupnou odvahu. Tváří v tvář jaderné mocnosti proslulé svou námořní silou začal Island neúspěšně jednat o nákupu amerických dělových člunů a později i sovětských fregat a po selhání této strategie neváhal sáhnout po absolutním trumfu – na jižním výběžku poloostrova, nepříliš vzdáleného od Reykjavíku, stála již od druhé světové války vojenská základna NATO, která kontrolovala celý severní Atlantik, včetně stezky využívané sovětskými jadernými ponorkami. A jelikož členství v NATO Islandu při prosazování jeho zájmů nebylo příliš ku prospěchu, nebylo-li by lépe vstoupit do Varšavské smlouvy? Asi nebude náhoda, že nejznámějším dílem islandské literatury je kniha Halldóra Laxnesse o zuřivém až bezohledném individualismu s názvem Nezávislí lidé (v českém překladu vyšla jako Mlha nad blaty.)

Výslednému politickému tlaku ze strany ostatních členů Severoatlantické aliance nakonec Velká Británie podlehla a do třetice ustoupila severským nárokům, se zničujícími následky pro rybářský průmysl sídlící zejména na severovýchodě země. Island se tak navzdory původně jednoznačnému poměru sil mohl radovat z vítězství a uhájení panství nad klíčovými přírodními zdroji. Britové ovšem na celou záležitost rozhodně nezapomněli. Touha historické ponížení Islanďanům oplatit sehrála podle všeho nezanedbatelnou roli v rozhodnutí britské vlády zabavit v roce 2008 s využitím původně protiteroristické legislativy prostředky krachujících islandských bank, které ve Velké Británii podnikaly. Tento krok pak zřejmě definitivně svrhnul Island do propasti ekonomické krize.   

Mezinárodněprávní dopady celého sporu mají ovšem životnost ještě mnohem delší, neboť rozšíření výsostných vod na dvanáct námořních mil i zavedení dvousetmílové exkluzivní ekonomické zóny se postupně dočkalo téměř univerzálního přijetí mezinárodní komunitou (včetně Velké Británie). Zvláště ekonomická zóna, poskytující domovskému státu výhradní právo na těžbu a využívání veškerých živých i nerostných surovin v jejím dosahu, a od ní odvozený režim kontinentálního šelfu sehrály a v budoucnu ještě nepochybně sehrají zásadní geopolitickou i ekonomickou roli, a to především v souvislosti s rozvojem možností hlubokomořské těžby ropy. Až tak budete v nejbližších letech číst o pokračujících sporech Ruska, Spojených států a Kanady o rozporcování mořského dna pod pozvolna tajícím Severním ledovým oceánem, vězte, že to všechno začalo u tresky. 

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
24.7.2017
17:26Investujte s Patrií: 5 prestižních akcií, 7 % ročně. Velkorysé zajištění
17:19Budou akcie Spotify na burze ještě letos? Vše závidí na termínu smlouvy s Warner Music Inc.
17:06Pražská burza zahajuje týden v zeleném, Moneta (+1,4 %) přerušila sérii ztrát
16:34Euro většinu zisků uhájilo. Koruna se drží těsně u 26,00  
16:34Summary: Evropské automobilky pod tlakem, Koninklijke Philips jede dál na ziskové vlně
16:08CETV ve druhém čtvrtletí zpátky v černých číslech (Odhad analytika Patria Finance)  
15:39Poptávka ze Severní Ameriky postavila Halliburton na nohy
14:40Saúdy a spol. trápí růst produkce v Libyi a Nigérii  
12:47Polský prezident bude vetovat justiční reformu, zlotý roste na páru s eurem
12:22Letecké nebe patří Ryanairu. Kromě Alitalie chce konkurenty vytlačit cenovou válkou
11:12Týdenní výhled: Americké HDP, záplava firemních výsledků, Fed i ČNB. Naznačí něco?  
10:36Euro lehce zklamala data. Zlotý ocenil prezidentské NE kontroverzním zákonům  
8:59Evropské trhy v úvodu mohou hledat směr. ArcelorMittal prodává válcovnu v Česku (E15)  
8:50Rozbřesk: Letošní druhé nejnapínavější zasedání ČNB na obzoru
8:45Japonské akcie klesly na dvoutýdenní minimum, trhy se chystají na Fed a další výsledky  
23.7.2017
18:36Po 25 letech nepřetržitého růstu může kvůli dluhům a realitám „padnout“ i Austrálie
16:53Nově technické analýzy či sloupky, měny na jednom místě na Patria.cz
12:33Víkendář: Měl by Putin větší radost z Clintonové?
22.7.2017
20:16Děsí ještě někoho geopolitická rizika? Spíš ne, za stabilitu vděčíme i jaderným bombám
16:09Víkendář: Na čem se Německo a Francie shodnou jen těžko

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
2:30JP - PMI v průmyslu
9:30DE - PMI v průmyslu
10:00EMU - PMI v průmyslu
16:00USA - Prodeje starších domů