Ústavní soud zamítl stížnost neregistrovaného prezidentského kandidáta Tomia Okamury včetně návrhů na změny v ústavě a prováděcím zákonu k přímé volbě. Výběr hlavy státu tak začne v pátek podle současné právní úpravy. Propříště by se ale zákon mohl změnit. Ústavní soudci doporučili, aby se podpisy na petičních arších nestranických kandidátů ověřovaly, a to buď hned při jejich sběru, nebo při pozdější kontrole listin.
"Ústavní soud je přesvědčen, že zákonodárce v nejbližší budoucnosti tento nedostatek zákona o volbě prezidenta republiky odstraní a tuto mezeru zaplní tak, aby bylo zajištěno ověřování autenticity projevu vůle petenta," napsali soudci v nálezu.
Ústavní soud i přes dílčí výhrady nezjistil žádný zásah do Okamurových základních práv. "Ustanovení ústavního a prováděcího zákona, jež stěžovatel namítal jakožto protiústavní, se buď objektivně jeho základních práv dotknout nemohla, nebo nebyla v jeho neprospěch aplikována," stojí v nálezu.
Už minulý týden soud odmítl Okamurův návrh na odklad voleb. V pondělí se soudci při neveřejné poradě pléna dohodli, jak naloží s celou stížností. Nález se však musí vždy oznamovat veřejně, proto na dnešek soud svolal vyhlášení. Okamura však ve sněmovně Ústavního soudu není, nepřišla ani jeho advokátka Klára Samková.
Okamuru vyřadilo z přímé volby ministerstvo vnitra. Po kontrole petičních archů a odpočtu neplatných podpisů totiž klesl pod hranici 50.000 podporovatelů. Spolu s Janou Bobošíkovou a Vladimírem Dlouhým, kteří dopadli stejně, se Okamura obrátil na Nejvyšší správní soud. Ten však do voleb vrátil pouze Bobošíkovou, která se tak stala devátým a posledním registrovaným uchazečem o Hrad.
Následně Okamura podal ústavní stížnost. Dožadoval se toho, aby mu soudci umožnili kandidaturu. Zároveň navrhl, aby soud vyškrtl z ústavy podmínku, podle které musejí nezávislí uchazeči o post prezidenta nasbírat alespoň 50.000 podpisů. Podle ústavních soudců je však stanovený počet podpisů přiměřený. Odráží se v něm skutečnost, že Česko i po zavedení přímé volby zůstává zastupitelskou demokracií.
"Z toho důvodu nelze akceptovat ani námitku stěžovatele týkající se jeho diskriminace ve srovnání s kandidáty navrženými skupinou poslanců či senátorů, neboť relevance jejich podpory pro kandidaturu vyplývá z mandátu poslanců a senátorů, kteří sami byli zvoleni určitým počtem voličů," napsali soudci v nálezu připraveném zpravodajem Pavlem Rychetským.
Dále Okamura zpochybnil dva paragrafy v prováděcím zákoně, které upravují náležitosti kandidátních listin, podmínky jejich registrace a způsob kontroly údajů v peticích. Navrhl zrušit také dvoudenní lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vnitra o registraci kandidáta. Je prý příliš krátká. Podle ústavních soudců ale Okamura neprokázal, že by jej lhůta, která se v tomto případě kvůli víkendu protáhla na pět dní, nějak poškodila.
Okamura uplatnil řadu námitek také proti postupu ministerstva vnitra při prověřování petičních archů. Naznačil, že úředníci teoreticky mohli schválně vybrat nejvíce chybové archy, aby jej z volby vyřadili. Soudci tomu ale neuvěřili. Úředníci by totiž v případě takové manipulace nejdříve museli detailně prověřit všechny archy, aby zjistili, které obsahují nejvíce chyb, a které jsou naopak zcela korektní. "Takovou zlovolnou manipulaci lze vzhledem k tomu, jak časově náročná byla kontrola toliko vybraných vzorků, v podstatě vyloučit," napsali ústavní soudci.
U Ústavního soudu stále leží ještě stížnost dalšího neregistrovaného kandidáta Karla Světničky, jenž nenasbíral potřebných 50.000 podpisů a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Světnička žádal odklad voleb, zrušení změny ústavy i celého prováděcího zákona. Soud zatím nerozhodl ani o stížnosti Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž uplatnil výhrady vůči právní úpravě přímé volby. Naopak už soudci odmítli stížnosti neregistrovaných kandidátů Anny Kašné, Jiřího Kesnera a Petra Cibulky, stejně jako aktivisty Lukáše Kohouta.