Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Banány a HDP bez dluhování

Banány a HDP bez dluhování

30.1.2013 18:12

Dluh i HDP dostávají v pokrizové době pořádně zabrat. Slovy klasika „to se nikdy neochodí“. Prvnímu je vyčítán v podstatě veškerý pokrizový marasmus úplně stejně, jako když vyčítáme špatně zabezpečenému ohni, že kvůli němu lehnul dům popelem. Nejsme si totiž ochotni přiznat, že nástroj nemůže za to, jak ho používáme. HDP je na tom možná ještě hůře. Vyčítáme mu že roste, nebo že neroste, že nic moc neříká (zejména když neposloucháme), že říká to, co nechceme ... Z hlediska efektivity hyperkritiky je samozřejmě nejlepší pobouchat oba najednou. Příklad za všechny:

„Rodina nemá žádné úspory a chce si přesto koupit televizor. Rozhodne se proto využít spotřebitelského úvěru. Půjčí si 25.000. Dochází k tomu, že roste HDP díky zvýšené spotřebě. Ale v tomto případě se rodina nejen že bude muset v budoucnu vzdát jiných výdajů (jako v případě spotřeby vlastních úspor), ale bude se muset uskromnit ještě více, protože bude půjčku vracet i s úroky, řekněme ve výši 30.000“.

Dluhem tažený růst HDP neexistuje

Pokud jsem dobře pochopil, uvedené obsahuje výtku vůči údajnému dluhem taženému růstu HDP, zadlužování se obecně a budoucímu vynucenému uskromnění se. Podobné výtky jsou omylem a pramení z toho, že vidíme jen jednu stranu mince. Zde konkrétně nevidíme to, že úvěrem financovaná spotřeba jednoho je „nespotřebou“ druhého. Pokud si půjčím 25k na televizi, někdo musel těch 25k uspořit – tedy neutratit, nespotřebovat. Došlo jen k tomu, že přes úspory a dluh přešla spotřeba na někoho jiného, její velikost a velikost HDP se nemění.

Pokud bych 25k „uspořil“ tak, že je dám doma pod matraci, HDP bude dokonce o 25k menší (ceteris paribus). Pokud je za půl roku vyndám z postele a půjčím sousedovi, který si koupí televizi, HDP se jen dostane na předchozí úroveň „před spořením“. Jinak řečeno, dluhem „tažená“ spotřeba i zde jen dokopává HDP na dřívější úroveň. K uvedenému lze přirozeně říci mnohem více, jde o téma zda „investice tvoří úspory, či úspory investice“, ale princip by měl být jasný. Jakýsi „nepřirozený“ dluhem tažený růst HDP neexistuje. Existuje jen růst HDP, který táhne přesouvání spotřeby ve společnosti od jedněch k druhým přes úspory/dluh*.

Pozor s unáhlenou kritikou dluhu

Pokud je HDP pod potenciálem (je tu vysoká nezaměstnanost), zaplať pánbůh za to, že úspory jsou recyklovány výše uvedeným způsobem. Tedy zaplať pánbůh za to, že namísto jejich znehodnocování pod matrací (poklesu rychlosti obratu peněz v ekonomice) je můžeme recyklovat a agregátní poptávka neklesá. Dluh není ničím zvenčí, je to jen převod „nespotřeby“ jedněch na spotřebu jiných. Pokud tento převod nefunguje, není poptávka a tudíž není práce.

Pokud budu v banánové ekonomice sám se svým kamarádem, můžeme si každý sníst svých pět banánů denně, nebo si je vždy prohodit (půjčit) a reálný výsledek bude stejný. Jen v druhém případě vzroste dluh v ekonomice denně o deset banánů a za rok bude mít tato ekonomika poměr dluhu k HDP na 100 %. To je podle jedné ze současných nejcitovanějších studií hranice, při které začne dluh negativně ovlivňovat růst. Našich banánů se to ale nedotkne, protože následné splátky banánových dluhů nemají dopad ani na neexistující banánový systém finanční intermediace, solvenci dlužníků, jejich sklon ke spotřebě ...

Pokud si věřitelé a dlužníci bez problémů splácí své dluhy, může být dluh ve výši 1000% HDP a nic se neděje. S kamarádem si můžeme banány denně ještě několikrát prohodit - půjčit již půjčené banány a stále se nic neděje ani při následném monstrózním dluhu. Prostě si jednou řekneme, že naše prohazování banánů je od této chvíle již splácením dluhů. Problém je v reálu „jen“ v tom, že od určitého bodu je již dluh špatný – není v silách dlužníka ho splatit, věřitel ale stále věří, že splacen bude a podle toho se chová. Nechce si přiznat, že od určité chvíle je již dluh darem (proto je nepřiměřeným dluhem stejně vinen dlužník i věřitel, což je například případ Německa a Řecka). Jinak řečeno, při vysokém dluhu jsou na ekonomiku nasazeny realitě neodpovídající finanční vztahy a toky. Druhý klíčový problém pak často spočívá v tom, že věřitel je ve schizofrenní pozici, kdy chce splátku svých pohledávek, ale zároveň odmítá důsledky – odmítá dát dlužníkovi poptávku (přestat spořit) a tudíž možnost dluhy splatit. Příkladem, i když s více odstíny, je vztah Německa k periferii.

Dluhování ...

Slovo „dluh“ by možná nemělo být považováno za podstatné jméno, ale za sloveso. Možná bychom pak lépe pochopili, že když chce někdo spořit, musí někdo jiný „dluhovat“. Pokud je pro někoho ideálem ekonomika bez dluhů, pak je jeho ideálem i ekonomika bez úspor! Míru zaslepenosti dluhových moralistů nejlépe vystihuje to, že obvykle chválí úspory, ale odsuzují dluh. Což je úplně stejné, jako kdybychom se snažili dýchat tak, že budeme jen vdechovat. Tao ekonomiky má vždy dvě strany, nelze soudně vyjmout jedno a nechat druhé.

Pokud bychom museli říkat, že dluhujeme, ztratili bychom také nemístný předmět kritiky (dluh), zůstalo by jen naše chování. A na něm nalezneme plno vad typu nadměrného dluhování, nezodpovědného dluhování, atd. Takže prostor pro nápravu je zde samozřejmě také velký. Předpokladem nápravy a korekce je ale předně správné porozumění tomu, kde je jádro pudla. Pokud se totiž snažíme o nápravu na základě mylných premis, jen se potácíme k dalšímu klopýtnutí. Zkouška je ve skutečnosti v tom, zda se budeme neustále schovávat za dominantní názorový proud, který předstírá selský rozum.


*Počítat bychom měli s tím, že úspory financují i investice. V reálném světě jsou ale investice funkcí (dostatečné) poptávky, takže uvedené zjednodušení není nemístné.

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    31.1.2013 15:30

    Přesto že je to poučné, je několik důvodů proč se to zcela přesně nevztahuje: Je známo že banky mohou půjčovat asi 9x tolik než kolik drží vkladů. Na čem ale záleží je, jak jsou peníze utraceny, jestli za televizi nebo za něco co umožní vytvořit více nových hodnot. A tady je hrůza státní zadluženosti: když člověk přímo utrácí co si vydělal a koupí si za to nějakou blbost, hned to pozná. Prostě nemá peníze a to co koupil mu k ničemu není. Když koupí stejnou blbost za půjčené peníze, následky se dostaví až později a jsou rozloženy takže nejsou hned vidět. A víme že zejména státní investice se dají dělat všelijak, že můžou být ku prospěchu těm co se snaží zůstat u moci a jejich výsledek pro občana že může být pochybný. Tím se pak průběžně zhoršuje životní úroveň občanů v závislosti na tom jak rychle se ten dluh splácí, ale politici hulákají že nemají dost peněz a chtějí je zdanit těm co je vydělávají. Neznamená to že stát nemá investovat a že si nemá občas půjčit. Ale když si dvacet let půjčuje víc a víc a situace občanů je horší a horší, je to pravděpodobně z výše uvedených důvodů. A proto ekonomové kteří radí státu aby se v takové situaci víc zadlužil, mají sice dobré bydlo, ale v zásadě jsou škodná.
    Pavel
  •  
    31.1.2013 9:44

    Pěkná a fundovaná reakce na (tuším z 29.1.) článek R.Plívy, který srovnával (jak módní záležitost) státní rozpočet s rodinným... Což mimochodem (doufám i dnes) sdělí studentovi tuším hned v druhém semestru, že tomu tak není.
    sgt.Mike
  • dluh ve výši 1000% HDP a nic se neděje ????
    30.1.2013 22:21

    .. zkuste si predstavit kolik lidi by ekonomika musela zamestnant, aby tech 1000% dluhu mohla zadministrovat. Pobocka banky na kazdem rohu, tisice zamestnancu, vymahacu, ratingovych agentur, soudcu, exekutoru, dohlizecu v CNB, ..... Takova ekonomika by se okamzite stala nekonkurenceschopna ....
    FAZ
  • ... TO NEPLATI !!!! ....
    30.1.2013 22:08

    ... pokud je druhou stranou (veritelem) zahranicni subjekt !!! napr. Cina :-(
    FAZ
  • Myslím, že
    30.1.2013 19:20

    Vaša úvaha opomenula skutočnosť, že banka na poskytnutie úveru nepotrebuje žiadne vklady (úspory) a neplatí teda predpoklad, že ak čerpám úver tak realizujem odloženú spotrebu niekoho iného.
    • Re: Myslím, že
      30.1.2013 19:58

      Díky za poznámku. Ale v pasivech banka v principu potřebuje buď vlastní kapitál, nebo úspory (hlavně), nebo půjčku od jiné banky - tedy půjčku z jejího kapitálu, či úspor. Pokud narážíte na vliv centrální banky, bavíme se spíše o aktivech bank. http://www.cnb.cz/en/supervision_financial_market/aggregate_information_financial_sector/basic_indicators_financial_market/banks/bs_ukazatele_tab02b.html
      JS
      • ... ne ... ne ...ne
        30.1.2013 22:16

        Re: "půjčku od jiné banky" ... tato pujcka, ale neni z kapitalu z teto jine banky !!! ....v praxi to funguje tak, ze si dve banky po namultiplikovani "svych" depozit nasledne vzajemne pujci na prvni pohled "nove" uverove zdroje. Zadna "dobrovolna" uspora tady nebyla nutna, toje princip multiplikace depozit.
        FAZ
        • Re: ... ne ... ne ...ne
          31.1.2013 7:58

          Popište (si) přesně ten proces multiplikace a sám zjistíte, že na něm není nic, co by bylo v rozporu s mnou uváděným.
          JS
          • multiplikace
            31.1.2013 9:54

            Popište (si) přesně ten proces multiplikace a sám zjistíte, že banka, které pujčí někomu 25000 nepotřebuje, aby si někdo třetí uspořil a u této banku uložil 25000. Depositum je pro banku pasivum. Multiplikace depozit znamená, že si nové zdroje (depozita) umí vytvořit i sama. Neříkám, že nefunguje i to co píšete i Vy. Ale jenom podporuju názor PETERRa, že "banka na poskytnutie uveru" nezbytně nepotřebuje usporu (vklad)od někoho třetího.
            FAZ
            • Re: multiplikace
              31.1.2013 10:14

              Tentokrát to autor bohužel netrefil. Vazba úspory-dluh platila (pouze částečně) v době před kvatitativním uvolňováním. V situaci QE kdy se peníze tisknout v rozsahu desítek procent HDP (podívejte se na nárůst bil sumy ECB) žádná vazba úspory dluh neexistuje. Příklad : A) doba před QE: 1. uspořím 100 a dám do banky 2. banka půjčí někomu na hypotéku 100 = pominu multiplikaci a tedy platí vztah popisovaný autorem B) doba QE: 1. banka vezme hypoteku z bodu A2 2. ECB bance vyplatí 80 % hodnoty hypotéky v "nových" = dříve neexistujících penězích, proti collateralu, kterou tvoří zmíněná hypotéka (100*0,8= 80 nových peněz). Kde je těch 80 úspor na peníze, které banka obdržela od ECB a samozřejmě znova půjčila ?
              Dorcas
              •  
                31.1.2013 10:35

                V současné ekonomice prostě přestaly platit některé vazby např. objem agragátů M a inflací, úspory investice atd... Důvodem je role komerčních bank. Ukažme si to na inflaci: Pokud se v Německu po I svět. válce natiskly peníze tyto: 1. se projevily poptávkou "navíc" po zboží 2. zboží nebylo možno vyrobit V současnosti se nově natisknuté peníze v poptávce neprojevují, protože pouze saturují dluh a úroky již poskytnuté dříve. Pokud by se projevovaly muselo by se prodat více aut, více benzínu, více zájezdů nebo by musel růst objem nových úvěrů - nic takového se neděje v míře odpovídající tištění nových peněz. Navíc i kdyby peníze nakonec doputovaly do reálné ekonomiky, je mezera mezi potenciálem a potávkou tak velká, že by tuto potávku "navíc" bylo možno "vyrobením" zboží lehce uspokojit.
                dorcas
Aktuální komentáře
4.12.2016
16:00Víkendář - Mezi Putinem a Trumpem – nová budoucnost střední Evropy
3.12.2016
23:50Italové rozhodují o ústavních změnách
11:00Víkendář - Castro je po smrti!
2.12.2016
22:01Americké trhy zaznamenaly první týdenní ztrátu za poslední 4 obchodní týdny
17:07APS Fund Alpha uzavřený investiční fond, a.s. - Zveřejňuje vnitřní informaci, která se týká rozhodnutí o snížení vlastního kapitálu
17:00Praha close - Praha si před víkendem zopakovala růst, za celý týden ztrácí
16:58Dolaru se na závěr týdne nedaří, data byla slabší a výnosy klesají  
16:55Týden technicky - Dolar ustoupil ze svých maxim, stejně jako SPX500. Ropa lámala rekordy, zlatu se nadále nedařilo
16:38Týden na měnách - Libře dál pomáhají politici  
16:30Šest investičních témat pro rok 2017
16:00F. Kronus: Ropa po OPECu, Nike a Facebook (Video)
15:46APS Fund Alpha uzavřený investiční fond, a.s.- Zveřejňuje opravenou pololetní zprávu k 30.6.2016
15:30Dohoda OPECu může dostat trh do deficitu, cena ropy prudce vzrostla  
14:46Americký trh práce - slabší listopad Fed neodradí  
13:32Jednoduché vysvětlení deziluze z EU
13:09TOMA, a.s. - Zpráva z valné hromady
12:00Mariňák s přezdívkou „Mad Dog“ bude Trumpovým ministrem obrany
11:47ISTROKAPITAL CZ a.s. - Informace o výplatě jmenovité hodnoty a výnosů z dluhopisů
11:30Německo se už připravuje na obchodní válku s USA
11:08Jak se v portfoliu připravit na posílení české koruny

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data