Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Za vším hledej rybu: Zrození bank z mořské pěny, díl II.

Za vším hledej rybu: Zrození bank z mořské pěny, díl II.

11.2.2013 5:30
Autor: Alexander Mikoláš, KŠB

Jakmile se Islandu podařilo vydobýt a uhájit ohromné přírodní bohatství v podobě monopolu na hospodářské využívání tři čtvrtě milionu čtvereční kilometrů oceánu v rámci jeho exkluzivní ekonomické zóny, vyvstala otázka způsobu jeho spravování a využívání. Až do roku 1973 byl s určitými výjimkami, například ohledně zákazu některých metod lovu a poplatků za využívání přírodních zdrojů, uplatňován přístup laissez-faire – kterýkoliv islandský provozovatel lodi mohl vyplout na širé moře a nalovit tolik ryb, kolik se mu jich podařilo vehnat do sítí.

Avšak poměrně záhy se ukázalo, že neúnavnou a neregulovanou pílí a snahou lze i ohromné bohatství povážlivě vyčerpat a sáhnout na dno zdánlivě bezednému zdroji obnovitelných surovin. Základní příčinou byly přitom poměrně elementární zákonitosti ekonomie a teorie her. Jestliže se stávající rybáři vraceli z nově zajištěných lovišť s plným nákladem cenné exportní komodity, představovalo to silnou motivaci pro vstup dalších podnikatelů do odvětví, které se v důsledku rychle nasycovalo.

Jelikož však samotných ryb rozhodně nijak nepřibývalo, zvyšujícím se počtem účastníků se postupně ředil i celkový úlovek mezi stále vyšší počet rybářů až k bodu, kdy marginálně sotva dokázali pokrýt své náklady. Již tento stav je sám o sobě ekonomicky nežádoucí, neboť týchž tisíc tun ryb, které by zvládlo ulovit 20 lodí, je namísto toho naháněno několikanásobným počtem poloprázdných bárek a na produkci stejného množství zboží se tak podílí výrazně více lidí a kapitálu, než by bylo nezbytné. K tomu však navíc přistupuje skutečnost, že si jednotlivé lodě navzájem pochopitelně konkurují ve snaze utrhnout z jediného koláče co největší díl, a všichni jsou tak vedeni pouze vidinou maximalizace svého vlastního úlovku, bez ohledu na budoucnost jejich společného zdroje obživy.

Rybí hejna byla díky tomuto systému decimována nejvyšším možným tempem, ztratila schopnost se každoročně v původním rozsahu obnovovat a jejich stavy poklesly (v lepším případě) na nižší rovnovážnou úroveň. Následkem byl propad celkového úlovku, s dodatečnou hrozbou úplného kolapsu lovišť. Rybáři sami si této skutečnosti byli vědomi, ale žádný z nich nemohl situaci individuálně zvrátit, neboť snaha jednotlivce o šetrný přístup by vedla jen k přenechání nevyužitého podílu dravějším konkurentům. Jinými slovy tedy vyšlo najevo, že o islandských lovištích by bylo na místě uvažovat spíše jako o jedné velké, mokré a tragické obecní pastvině.

Ve snaze nalézt na tyto problémy lék experimentovala islandská vláda v průběhu let s různými způsoby regulace založenými zejména na omezování doby lovu, avšak bez většího úspěchu. Až v  roce 1984 byl navržen a během následujících let s určitými úpravami a obměnami postupně uveden v život systém uplatňovaný dodnes. Nově měl být každý rok na základě vědecké zprávy o stavu rybích populací určen celkový maximální úlovek a jednotlivým plavidlům byly přiděleny individuální kvóty stanovené jako procentuální podíly na tomto celkovém ročním úlovku. Klíčový byl ovšem způsob, jakým došlo k rozdělení těchto kvót – stávajícím provozovatelům lodí byl jednoduše zdarma přidělen díl vypočtený na základě jejich předchozích zaznamenaných úlovků za několik minulých let.

Kvóty byly přitom časově neomezené a volně obchodovatelné. Byť ze zákonného hlediska nezaručovaly věčný či zcela neměnný nárok (a zejména zpočátku také docházelo k administrativním přesunům podílů mezi jednotlivými kategoriemi lodí), v praxi jejich rozdělením úspěšnějším rybářům v podstatě spadla do klína významná účast na všech budoucích úlovcích ryb v islandských vodách. Tato nově vytvořená práva představovala ekonomické statky obrovské hodnoty a mnoho jejich držitelů je rovněž bezprostředně zpeněžilo. Tento faktor, spolu s úspěšnou konsolidací stavů a úlovků komerčně nejvýznamnějších druhů,  vedl současně k pravidelnému přílivu devizových prostředků i v islandské společnosti dosud nevídané koncentraci kapitálu v rukou několika podnikavých jedinců, kteří v duchu nebojácné (a trochu naivní) národní povahy vyměnili skutečný oceán za vody mezinárodního finančnictví a bankovnictví.

Na počátek 90. let tak spadá vznik první významné individuálně vlastněné islandské banky, Glitnir, expanze jen o málo starší banky Kaupthing na zahraniční trhy a další rané krůčky fenoménu později známého jako Vikinská revoluce. V jejím průběhu islandští podnikatelé pronikli do srdce londýnského City a zejména po roce 2003 stále překotnějším tempem a s vyšší leverage investovali do širokého spektra aktiv zahrnujících světové banky, fondy, ale také například fotbalový klub West Ham United.

Na vrcholu této vlny dosáhl majetek tří největších islandských bank, Glitnir, Kaupthing a Landsbanki, téměř desetinásobku islandského HDP. Bývalí rybáři, nyní vážení kapitáni finančního průmyslu, si užívali pověst národních celebrit a investičních géniů a fenomenálně plachtili mezinárodním businessem od úspěchu k úspěchu ve stylu ne nepodobném Crimson Permanent Assurance – až do počátku světové hospodářské krize v roce 2008...

Reklama:

Za necelý rok přinesou nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích zásadní změny do tuzemského právního řádu. Buďte o krok napřed a připravte svou společnost na rozsáhlé novinky už nyní. www.ksbinstitut.cz

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
13.12.2017
14:32Prezident jmenoval menšinovou vládu Andreje Babiše
14:18STING investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s.: Oznámení ohledně delistace investičních akcií
13:36Google je v Číně blokován. Centrum umělé inteligence tam ale otevře
11:47Jak nespravovat a neinvestovat státní peníze
11:16Rekordní měsíc Škody Auto táhly prodeje v Číně a východní Evropě
10:33Yellenová naposledy - dolar se připravuje na vyšší sazby  
9:15Rozbřesk: Čeká se na další růst sazeb Fedu a poslední vystoupení Janet Yellenové
8:58Evropské futures nerozhodné, čeká se na výsledek jednání Fedu  
8:33PKN Orlen chce získat nejméně 90 % v Unipetrolu. Nabízí 380 korun za akcii
6:31Fed, sazby a očekávání trhů. Situace se opakuje, říká Fidelity
12.12.2017
22:02Technologickému sektoru se dnes nedařilo
18:18Evropa má skrytého technologického šampiona, vydělává až moc
17:08Praha zpět v zeleném, pomohl ČEZ a KB
17:07Odpoledne patří dolaru a zlepšení tržního sentimentu  
15:50Česká zbrojovka a.s.: Oprava notářského zápisu o průběhu schůze vlastníků dluhopisů konané 21. 11. 2017
15:48ZEW: Pokles důvěry v německou ekonomiku překonal odhady
15:43ČEZ, a.s. - Zápis z valné hromady ČEZ OZ UIF 16.8.2017
15:30Tesla dostala největší objednávku na svůj Semi, Pepsi jich koupí 100
15:26Výbuch rakouského plynového terminálu odřízl Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Ceny komodity prudce rostou
14:32Polovodiče, mikročipy a Micron: stojí ještě za to? (pohled analytika)  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
8:00DE - Harmonizovaný CPI, y/y
11:00EMU - Průmyslová výroba, y/y
14:30USA - CPI, m/m
20:00USA - Jednání Fedu, základní sazba