Sněmovna opět schválila ústavní novelu, která omezí imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Předloha, kterou nyní musí posoudí Senát, ruší doživotní imunitu. Trvala by jen po dobu mandátu. V dolní komoře neuspěl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s ještě radikálnějším řešením, které by imunitu zúžilo jen na projevy zákonodárců v Parlamentu. Obdobnou předlohu už Sněmovna schválila i dříve, v Senátu se ale pro její podporu nenašlo dost hlasů.
Pro poslaneckou předlohu podepsanou zástupci všech sněmovních stran hlasovalo 148 ze 162 přítomných zákonodárců, proti jich bylo pět. Pro změny ústavy je ve Sněmovna potřeba nejméně 120 hlasů. V minulosti se o různých podobách omezení imunity jednalo ve Sněmovně mnohokrát, schválení se ale dočkaly jen úpravy ve vztahu k přestupkům.
Stejnou poslaneckou novelu jako teď Sněmovna schválila už loni v únoru. Později ale narazila v Senátu, senátoři ji i kvůli absencím řady z nich nepřijali o dva hlasy. Poslanci a také senátoři obratem předložili úpravy znovu. Někteří členové horní komory nyní ujišťují, že tentokrát ústavní novela projde.
Zástupkyně předkladatelů Kateřina Klasnová (VV) zdůraznila, že doživotní imunitní je rarita. Připomněla, že zákonodárci už omezili v souvislosti s přímou volbou rozsah imunity prezidenta, a měli by ji tedy vyšší než hlava státu. Naopak Daniel Korte (TOP 09) označil předlohu za ryze populistickou a v horším případě škodlivou. S tím nesouhlasila zpravodajka Ivana Weberová (ODS), podle níž je v kontextu evropských úprav.
Nadále by podle předlohy platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale Sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.
Kalouskův návrh podpořilo 50 ze 168 přítomných poslanců, proti jich bylo 72. Vycházel z ministrova přesvědčení o tom, že zákonodárci neumějí institut imunity využívat. Vydávají k trestnímu stíhání na žádost policie prakticky kohokoli a vydávání zákonodárců se stává nástrojem politického boje.
"Nepodal jsem ho proto, že veřejnost instrument vnímá jako neoprávněné privilegium," zdůrazňoval Kalousek, jenž podpořil i původní poslanecký návrh. Ministr později v rozhovoru s ČTK připustil, že s úspěchem nepočítal. Je prý ale přesvědčen o tom, že vývoj nelze zastavit a některá z příštích Sněmoven "relikt" zruší. "Je třeba nepřestat to zkoušet," dodal ministr.
S jeho slovy o politickém boji nesouhlasil místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle kterého v této věci může mít dolní komora čisté svědomí. Jiří Paroubek (NS-LEV 21) označil Kalouskův návrh na nevhodný a nedomyšlený; mohl by prý vést k politickému zneužívání trestního stíhání poslanců.
Od roku 1993 sněmovna vydala k trestnímu stíhání 19 poslanců, přičemž Josef Krejsa (SPR-RSČ) a David Rath (zvolen za ČSSD) byli vydáni dokonce ve dvou případech. V nynějším volebním období vydala dolní komora ke stíhání nejvíce svých členů - zatím šest.
Všechny dosavadní pokusy o omezení imunity skončily neúspěchem (přehled):
28. září 1995 - Sněmovna zamítla návrh poslanců ODS a KDU-ČSL na omezení poslanecké imunity prostřednictvím novely zákona o přestupcích. Novelu podpořilo pouze 24 poslanců.
4. února 1998 - Sněmovna nepodpořila další projednávání novel zákonů, jejichž cílem bylo omezit poslaneckou a senátorskou imunitu. Novely předložila skupina poslanců z Unie svobody, ODS, ČSSD a KDU-ČSL.
17. července 1998 - Senát neschválil návrh ústavní novely omezující trestní imunitu poslanců, senátorů a ústavních soudců, která by umožnila po skončení mandátu jejich stíhání za trestné činy spáchané v době jeho výkonu. Návrh předložila skupina senátorů vedená Luďkem Zahradníčkem (Unie svobody).
16. října 1998 - Poslanci KDU-ČSL neprosadili další návrh novely ústavy, který by časově omezil trestní nestíhatelnost poslanců a senátorů na dobu výkonu mandátu. Sněmovna předlohu vrátila k dopracování jako "příliš dílčí".
10. listopadu 1999 - Ve sněmovně opět neuspěl záměr poslanců KDU-ČSL a Unie svobody omezit beztrestnost poslanců a senátorů jen na dobu výkonu jejich mandátů.
5. února 2002 - Sněmovna schválila senátní novelu zákona o přestupcích, podle které si poslanci a senátoři mohou od dubna 2002 zvolit, že budou trestáni za své dopravní a jiné přestupky tak jako ostatní občané. Mohou ovšem také požádat o projednání přestupku parlamentní imunitní výbory. Podle zastánců novely je to první zmírnění nebývale rozsáhlé imunity zákonodárců. Tehdejší senátor a vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD), kterému se v prosinci 2001 v Senátu nepodařilo prosadit návrh na zrušení přestupkové imunity, to ale označil za "rozšíření privilegií poslanců a senátorů".
15. prosince 2004 - Sněmovna neschválila vládní novelu, která měla zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů.
28. ledna 2005 - Senát zamítl novelu ústavy, která měla zrušit doživotní imunitu poslanců a senátorů a jejich přestupkovou imunitu. Předlohu vypracovala skupina unionistických a nestranických senátorů v čele s Janem Hadravou (US-DEU).
9. května 2006 - Pár týdnů před volbami sněmovna schválila omezení imunity poslanců a senátorů. Imunita se měla vztahovat jen na dobu výkonu mandátu. V listopadu 2006 Senát nejtěsnější většinou hlasů sněmovní návrh zamítl a začal projednávat vlastní, přísnější variantu omezení imunity.
19. června 2007 - Senátní návrh na razantní omezení imunity poslanců a senátorů ve sněmovně neuspěl už v prvním čtení. Příslušnou změnu ústavy poslanci vrátili Senátu k dopracování.
6. února 2008 - Sněmovna zamítla senátní návrh, podle kterého měl parlament do budoucna rozhodovat pouze o zatčení svých členů, ne však už o jejich trestním stíhání. Se senátním návrhem tentokrát nesouhlasil ani kabinet Mirka Topolánka (ODS).
13. července 2009 - Vláda Jana Fischera podpořila návrh poslanců Strany zelených omezit imunitu zákonodárců. Poslanci a senátoři by podle zelených měli o imunitu přijít ve všech případech, kdy by překročili zákon. Výjimkou by zůstaly jejich projevy a hlasování v parlamentu. Vláda navíc doporučila, aby se omezení imunity nově týkalo také soudců Ústavního soudu. Návrh pak skončil ve Sněmovně, kde se do konce volebního období nedostal na pořad jednání.
11. září 2009 - Sněmovna a po ní i Senát schválily novelu ústavy, která má umožnit rozpuštění Sněmovny hlasy tří pětin poslanců. Sněmovna však odmítla ostatní navrhované ústavní změny, mj. i návrh poslankyně ODS Evy Dundáčkové na omezení imunity zákonodárců.
17. prosince 2010 - Sněmovna neschválila návrh ústavní novely, která měla omezit imunitu jen na dobu mandátu zákonodárců. Ke schválení návrhu, který předložili lídři koaličních stran ODS, TOP 09 a VV, chyběly hlasy ČSSD, která svou podporu podmiňovala tím, že bude zachována přestupková imunita na jednání zákonodárců související s mandátem.
8. února 2012 - Poslanecká sněmovna schválila předlohu o omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Novela, kterou v září 2011 schválila vláda, měla zrušit doživotní imunitu a nahradit ji ochranou před stíháním jen po dobu trvání mandátu.
26. dubna 2012 - Senát neschválil zrušení doživotní imunity. Senátoři kritizovali mimo jiné "salámové" úpravy ústavy či to, že návrh neřešil otázku výkonu mandátu v případě odsouzeného zákonodárce.
13. února - Sněmovna schválila ústavní novelu, která omezí imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Poslanecká novela zástupců všech sněmovních stran ruší doživotní imunitu.