Aktualizováno Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení podpořila vládní návrh na vystavení záruky ve prospěch České národní banky za půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. Půjčka MMF má sloužit na pomoc eurozóně. Záruka má pokrýt půjčky za celkem 2,53 miliardy eur, proti kterým se guvernér Miroslav Singer opakovaně ohradil. Návrhem se nyní bude zabývat sněmovní rozpočtový výbor. Nikdo z poslanců dnes nenavrhl vládní předlohu zamítnout.
Záruka má pokrýt novější půjčku 1,5 miliardy eur a starší půjčku 1,03 miliardy eur z roku 2009. Cílem půjčky určené na pomoc eurozóně je rychlé zvýšení volných peněz fondu v době krize. Ministerstvo financí navrhlo poskytnout půjčku z devizových rezerv ČNB. Česká národní banka loni v lednu souhlasila za podmínky poskytnutí státních záruk a kompenzací. Bankovní rada přitom zdůraznila, že půjčku vládě nedoporučuje.
„Na faxu je napsáno: Posíláme dokumentaci k vašemu podílu na půjčce třeba do Řecka. Prosím, pošlete do pozítří peníze,“ tak před rokem popsal guvernér ČNB Miroslav Singer, jak v praxi vypadá půjčování MMF, které považuje za „velmi zvláštní“. „Ekonomicky jsme přesvědčeni, že žádný smysl nedává a k řešení dluhové krize nepřispěje. Objem půjčky není dostatečný a je to velice zvláštní půjčka,“ dodal loni Singer k posílání peněz MMF.
"Je to legitimní požadavek, na místě (guvernéra ČNB) Miroslava Singera bych mluvil stejně," řekl ministr financí Miroslav Kalousek k požadavku ČNB na vystavení záruky. "Riziko této garance je opravdu minimální," ujistil a dodal, že on je ten poslední, kdo by si dovolil říct, že riziko je nulové.
Vláda připouští, že pokud by MMF půjčku nesplatil, musel by stát České národní bance zaplatit ze státního rozpočtu. "Je nutno připomenout, že taková skutečnost v celé historii MMF dosud nenastala," uvedla vláda. Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl, že není takový optimista jako Kalousek a že se mu v současné situaci zdá půjčka jako poměrně riskantní operace. Vít Bárta (VV) řekl, že půjčka není řešením a je jenom látáním děr, zatímco vznikají díry jiné.
Návrh zákona stanoví, že stát nebude vyžadovat úplatu za poskytnutí státní záruky. Důvodová zpráva to zdůvodňuje tím, že podle zákona o rozpočtových pravidlech musí dlužník zaplatit státu půl procenta z objemu záruky. V tomto případě by šlo asi o 328 milionů korun. "Vzhledem k výjimečné situaci není pravděpodobně možné od MMF jako dlužníka tuto platbu vyžadovat," uvedla vláda v návrhu.
(Zdroj: ČTK, MfDnes)