Americký viceprezident Joe Biden ještě nedokončil návštěvu tří významných jihoamerických států a už mu je v patách s vlastním latinskoamerickým turné čínský prezident Si Ťin-pching. Biden, který dnes dorazí do brazilského Rio de Janeira, svou cestu ukončí 31. května, ve stejný den přiletí Si do Trinidadu a Tobaga, kde začne svoji první návštěvu Latinské Ameriky od svého březnového oficiálního potvrzení ve funkci. Souhra v diářích obou vysoce postavených politiků potvrzuje, že vzmáhající se střední třída a nerostné suroviny pro dvě největší ekonomiky světa představují velké lákadlo.
Pro Spojené státy, zvyklé na 190 let starou Monroeovu doktrínu deklarující jejich výhradní postavení na západní polokouli, není souboj o pozornost a status privilegovaného partnera nijak snadnou záležitostí. Hlad po sóji, mědi či železné rudě v uplynulých deseti letech pomohl ke zdvacetinásobení latinskoamerického exportu do Číny – z 3,9 mld. USD v roce 2000 na 86 mld. USD v roce 2011. Ekonomická strategie Spojených států, jejíž jádro spočívá v uzavírání dohod o volném obchodu, podle Kevina Gallaghera z Boston University vyvolává spíš kontroverze.
„Pokud jsem latinskoamerický lídr, mám velkou radost, jelikož teď můžu hrát na víc stran,“ tvrdí Gallagher, autor knihy o pronikání čínského vlivu do Latinské Ameriky. Spojené státy podle něj čelí tlaku na zaujetí flexibilnějšího postoje a podání atraktivnějších nabídek. To však není jednoduchý úkol, jelikož Američané mají oproti dřívějšku mnohem hlouběji do kapsy.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že Latinská Amerika letos poroste 3,4% tempem, téměř třikrát rychleji než rozvinuté ekonomiky. Administrativu prezidenta Baracka Obamy lze těžko vinit ze zanedbávání Latinské Ameriky, které je někdy připisováno jeho předchůdci. Prezident letos navštívil Mexiko a Kostariku. V červnu bude v Bílém domě hostit protějšky z Chile a Peru. Na podzim do Washingtonu dorazí brazilská prezidentka Dilma Rouseffová.
Dohodu o celokontinentální zóně volného obchodu, o niž Spojené státy usilovaly přes deset let, se kvůli odporu zesnulého venezuelského prezidenta Huga Cháveze a jeho spojencům uzavřít nepodařilo. I tak ale americký obchod s regionem vzkvétá. S podporou bilaterálních dohod o volném obchodu s Kolumbií, Peru a Panamou se americký export do Latinské Ameriky od roku 2000 víc než zdvojnásobil a loni dosáhl 400 mld. USD. Podíl regionu na celkovém americkém exportu vzrostl z 22 % v roce 2000 na loňských 26 %.
Velkých úspěchů dosáhly americké produkty v Brazílii, největší ekonomice regionu. Díky importu pokročilých vrtných zařízení byla tamní ropná společnost schopna učinit největší nálezy ropných ložisek od roku 1976. Kvůli vývozu kapitálových statků také Spojené státy od roku 2009 s Brazílií po desetileté pauze vykazují obchodní přebytek.
Čínský prezident se na svém turné krom Trinidadu podívá do Kostariky a Mexika. Fakt, že do Latinské Ameriky přijíždí tak záhy po svém jmenování, signalizuje rostoucí význam kontinentu v čínské strategii a také sebevědomí nového čínského vedení. Navzdory růstové dynamice bilaterálního obchodu se Spojenými státy je nyní Čína pro Brazílii i Chile obchodním partnerem číslo jedna.
„V minulosti se rétorika čínských prezidentů vyznačovala úctou vůči USA a odkazy na to, že region je zadním dvorkem Američanů. Od lidí kolem Siho něco takového neuslyšíte, i když nezaznívají ani hrozby,“ tvrdí profesor Evan Ellis z National Defense University ve Washingtonu.
Jako názorný příklad nové čínské kuráže Ellis poukazuje na Trinidad, největšího energetického exportéra v Karibiku. Zemi na svých cestách neopomene navštívit ani americká, ani čínská delegace. Američané na program Karibské bezpečnostní iniciativy vydávají 200 mil. USD ročně. Čína je může snadno přetrumfnout poskytnutím úvěrů v hodnotě miliard dolarů, a získat tak pro sebe sympatie celého Karibiku. Co konkrétně Si v Trinidadu nabídne, zatím není známo.
Latinskoameričtí politici si ale také uvědomují, že rozvoj obchodních styků s Čínou má své stinné stránky. Růst obchodu je téměř výhradně tažen několika komoditami s nulovou přidanou hodnotou pro domácí zpracovatele. Příliv dolarů z exportu také zapříčinil posilování latinskoamerických měn, což zvýhodnilo importy a dále poškodilo domácí výrobce. Spojené státy naproti tomu z regionu dováží pokročilé průmyslové technologie typu letadel či léčiv.
Brazílie v roce 2011 o 30 % zvýšila daň na cizí automobily, hlavně na nátlak domácích automobilek, které nestíhaly konkurovat čínskému gigantu Chery Automobile. Kolumbijské peso, brazilský real a chilské peso se umístily v pětce nejvýkonnějších měn (z 31) za posledních deset let. Každá posílila o víc než 40 %.
(Zdroje: Bloomberg, U.S. Council of Americas, Xinhua)