Mao Ce-tung strávil víc než deset let v izolovaném jeskynním komplexu v Jen-anu v centrální Číně. I když se šance na vítězství komunismu zpočátku optimisticky nejevily, do roku 1949 Mao dobyl celou zemi. O víc než 60 let později se Jen-an stává svědkem další revoluce dirigované komunistickou stranou – nastupuje konzumerismus.
Ve vítězství spotřebitelské revoluce doufají nejen komunisté v Pekingu, ale i kapitalisté ve Washingtonu či Bruselu. Nová generace utrácivých Číňanů v odlehlejších městech typu Jen-anu by totiž mohla dodat impulz celé světové ekonomice. Základním předpokladem úspěchu je posunout investičně a exportně orientovaný rozvojový model, který se po desetiletích rapidního růstu vyčerpává, k většímu důrazu na domácí poptávku. Vzhledem k přílivu dat indikujících zpomalování čínského hospodářství je naléhavost změny ještě větší.
Jen pár minut chůze od vstupu do legendární Maovy skrýše se šestatřicetiletý Zhang Peng snaží plnit novou generální linii strany. V nově otevřeném obchodu si vybral limetkově zelené tričko, šedé tepláky a modré kecky – sestavu, jejíž cena se při 1250 jenech (200 USD) rovná měsíčnímu nájmu. Německý výrobce sportovní výbavy, který v Číně platí za symbol kvalitní západní produkce, se spoléhá na zákazníky jako Zhang a města jako Jen-an, aby mohl dát expandovat v prostředí stagnující Evropy a saturovaných trhů v bohatých městech u čínského pobřeží.
Ani extravagantní hodinky od Gucciho neodvedou pozornost od Zhanogva zvětšujícího se pupku, a proto je třeba přebytečná kila vysportovat, ale také se ukázat před přáteli. „Když jdu s kamarády na badminton a mám na sobě a oni či Antu [čínskou sportovní značku], tak ten s Antou ztratí tvář,“ říká Zhang.
Pro je přítomnost v místech jako Jen-an extrémně důležitá. Podle propočtů společnosti budou dvě třetiny růstu tržeb pocházet právě z menších a odlehlejších měst. Polovina z 800 obchodů, které loni v Číně nově otevřel, připadla právě na tyto lokality. Do roku 2015 chce německý gigant síť poboček rozšířit na 1400 měst.
K dosažení úspěchu bude muset prorazit v místech, kam se ještě nikdo ze zahraničních konkurentů neodvážil: do měst s populací 500-700 tisíc lidí, kde mohou chybět kontakty nutné pro získání exkluzivních míst pro obchody. V těchto městech se teprve otvírají první fast foody, obchodní centra a autosalony. věří, že se mu podaří uspět. Zákazníci z menších měst prý mají mnohem víc času na nenákladné aktivity typu běhání. Navíc prý je kvůli menšímu výběru oblečení společensky přijatelné chodit do práce ve sportovním.
Analytici varují, že by to a další značky mohly s expanzí do odlehlých koutů Číny přehnat a poškodit image svých produktů. „Řada mezinárodních značek byla velmi úspěšná ve 20 či 25 velkých městech, avšak vstup do malých měst je pro ně velkou neznámou,“ tvrdí odborník na maloobchod Torsten Stocker. Poukazuje například na sandwichový řetězec Subway, který nedávno v Jen-anu otevřel první pobočku. Brzy poté byl nucen ji uzavřít s vysvětlením, že město na něj ještě „není připraveno“. Revoluce – i ta spotřebitelská – není žádný med.
(Zdroje: FT, Xinhua)