Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
O (ne)dobrých mravech hospodářské soutěže

O (ne)dobrých mravech hospodářské soutěže

4.7.2013 5:00
Autor: Petr Hajn, KSB

Parafráze francouzské moudrosti mne napadla, když jsem srovnával úpravu nekalé soutěže v prvorepublikovém zákonu, v současném obchodním zákoníku a v novém zákoníku občanském. Ústřední figurou všech těchto úprav jsou totiž „dobré mravy hospodářské soutěže"; rozpor s nimi pak představuje jednu z podmínek právního postihu. Zároveň mi přišlo na mysl, že se opět objeví otázky, proč že my právníci používáme takové neurčité formulace a proč neřekneme přesně, co všechno se v soutěži smí a co je zakázané.

Odpověď na podobnou výtku obsahoval již komentář k prvorepublikovému zákonu o nekalé soutěži, kde Karel Skála v dobově půvabném stylu uváděl: V hospodářském životě zračí se stav a výše dočasné kultury lidské a tato jako vše lidské podléhá v časovém proudu stálým změnám. Též s pokračující vynalézavostí lidského ducha v dobrém i zlém nutno i v oboru potírání nekalé soutěže počítati a postarati se proto v zákoně o pružnou normu, jíž by se umožnilo ke všemu tomuto přihlížeti.

Dodal bych, že lidské chování je podmiňováno nejen kulturně. Má-li člověk obstát v soutěži o vlastní existenci a má-li zejména předat své geny do dalších generací, musí být vybaven, stejně jako příslušníci nižší živočišné říše, jistou dávkou bojovnosti, uměním lákat a schopností využívat druhých. V hospodářské soutěži lidí pak bývá nezřetelná hranice mezi nepřiměřenou agresí a zdravou průbojností; mezi klamavými praktikami a obvyklým lákáním; mezi parazitismem a stavem, který významný objevitel vyjádřil slovy: „Stál jsem na ramenou těch, kdo působili přede mnou."

Nenasytnost, tvořivost a kalkul

Člověk se navíc od ostatní živočišné říše odlišuje zejména tím, že je bytost nenasytná, tvořivá a kalkulující. Vlastnost uvedená jako první v pořadí se projevuje mimo jiné tím, že vedle základních biologických potřeb mají lidé četné potřeby druhotné (například potřebu prestiže, dominance, vědomí úspěšnosti); materiální symboly takových potřeb bývají nákladné. Lidskou tvořivost (ve spojení s ostatními zmíněnými vlastnostmi) pak vystihuje srovnání člověka a včely. Ta si počíná neobyčejně účelně, její produktivita má však stereotypní charakter - k výrobě kila medu potřebuje nalétat stále stejné množství kilometrů. Včelu nenapadne, že by mohla mít více medu s menším poletováním. Člověka kalkulujícího podobné myšlenky pronásledují neustále.

Příznivější bilance mezi výdajem energie a užitky (ať už se jimi míní cokoliv) bývá dosahována různými způsoby: pílí ve spojení se šetrností, mimořádnými výkony tvořivé povahy, na základě dědictví, za přispění náhody a nezřídka i protiprávním jednáním. Lidé volí takové způsoby, které jsou nejbližší jejich vlastním předpokladům a které jsou jim umožněny jejich společenským okolím. Asociální aktivity jako projev lidské nenasytnosti mohou mít ráz stereotypní i tvořivý (mluví se pak o zvrácené kreativitě) a pramenit z nezvládnuté emocionality či být plodem důkladnější kalkulace. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Gary Becker dospěl ke zjištění, že protiprávní činnost vychází často z rizikové úvahy, při níž se poměřují možné zisky s pravděpodobností právního postihu a s jeho intenzitou.

Jablečné šampaňské

Všechny uvedené skutečnosti potvrzují, že nelze v zákoně předem a přesně stanovit, které všechny druhy jednání jsou v hospodářské soutěži nepřípustné. Kdyby zákonodárce uvedl stovky zakázaných aktivit, tvořivá praxe by okamžitě hledala nové soutěžní (ne)způsoby, u nichž by pak bylo ještě spornější, zda mají být shledány nedovolenými. V této souvislosti si vzpomínám na případ, který řešil francouzský soud. Výrobce dětského šumivého nápoje (obdoby našich „rychlých špuntů") nazval svůj produkt ""champommy" (odvozeno též od francouzského slova „pomme" - jablko). Byl pak žalován, že parazitně zneužil označení „šampaňské". Soud dospěl k poměrně překvapivému názoru, že by se spíše než o parazitismus mohlo jednat o symbiózu, soulad zájmů. Připustil, že děti zvyklé slavit pomocí „champommy", budou v době dospělosti spíš nakloněny k tomu, aby při významných příležitostech otevíraly lahve šampaňského.

Právo proti nekalé soutěži bude tak i v budoucnu především právem soudcovským. Na stále stejný a v podstatě jednoduchý základ lidské povahy může text zákona reagovat také nějakým ustáleným a jednoduchým pojmem, jakým jsou například dobré mravy soutěže. Nepodaří se totiž do zákona zařadit a pak v něm nacházet takový „slovní kámen mudrců", na jehož základě by bylo možné rychle a snadno rozhodnout, jaké jednání je soutěžně nekalé a jaké nikoliv. Na nepředvídané projevy lidské přirozenosti pak bude moci reagovat až výklad skutkových stavů a pečlivé vážení střetávajících se zájmů. Uplatní se přitom i koncepce, která se nachází již v díle Hamann, Drábek, Buchtela: Nekalá soutěž (komentář) z roku 1930. Uvádí se tam, že dobré mravy soutěže a obecné mravy nejsou totožné a jejich poměr se dá vyjádřit pomocí nesoustředných kružnic. Německý právník Kohler prý k podpoře této myšlenky neváhal tvrdit, že sotva existuje nějaká nemorálnost, jež by aspoň jednou také již k pokroku lidstva nepřispěla; vždyť kultura nemůže postrádati ďábla.

Autor Petr Hajn je emeritním profesorem právnické fakulty MU v Brně a externím spolupracovníkem advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data