Náklady na výrobu elektřiny z větrných elektráren na otevřeném moři by do deseti let mohly klesnout o třetinu, pokud se bude pokračovat v důsledném vývoji. Vyplývá to ze studie, kterou si objednala společnost Innogy z energetické skupiny Group spolu s německou nadací Offshore Windenergie.
Jestliže se do roku 2023 instaluje kapacita devět gigawattů, náklady na výrobu elektřiny by mohly klesnout o 31 procent. Podle takzvaného optimálního tržního scénáře by pokles nákladů mohl představovat až 39 procent v případě, že do deseti let instalovaná kapacita z větrných zdrojů na moři dosáhne 14 GW.
Podle spoluautora studie Franka Petera je hlavním motorem snižování nákladů neustálý technologický vývoj napříč celým souvisejícím řetězcem. "Podstatných úspor je možné dosáhnout především z hlediska investičních nákladů," sdělil Peter, jehož citoval server Utility Week. Podle studie by mohla náklady snížit i lepší logistika.
Na větrné elektrárny na moři vsadila například Velká Británie. V zemi tento měsíc oficiálně zahájila provoz druhá největší větrná elektrárna na otevřeném moři o kapacitě 500 megawattů, což odpovídá spotřebě zhruba půl milionu domácností.
V některých zemích se ale podmínky pro další rozvoj výroby elektřiny z větrných parků zhoršily s tím, jak vlády omezily podporu a jak se zvýšila konkurence ze strany čínských výrobců. S prohlubujícími se ztrátami se potýká největší světový výrobce větrných turbín, dánská společnost Vestas. Firma tento týden odvolala svého generálního ředitele.