Jedna z největších amerických uhelných společností utíká z uhelných slojí a místo toho se soustředí na zemní plyn. Consol Energy, pátý největší těžař v USA, včera ohlásil prodej pěti velkých uhelných revírů soukromé důlní společnosti Murray Energy Corp. za 3,5 mld. USD. Transakce, která se svou velikostí zařadí mezi největší v oboru za poslední roky, dobře ilustruje obtížnou situaci, do níž se těžaři dostali kvůli ochabující poptávce, tvrdší regulaci a břidlicové revoluci, která zlevnila konkurenční zemní plyn.
Výkonný ředitel Murray, sedmdesátiletý Robert Murray, označil obchod za „stěžejní“ pro budoucnost své firmy. Spojení dolů jí prý umožní lépe uspokojit požadavky zákazníků z řad elektrárenských společností a dodávat levnou surovinu v potřebném množství. Velkou výzvou pro Murray a utility ale bude vypořádání se tlakem americké vlády, která hodlá zpřísnit emisní limity a po nových tepelných zdrojích bude vyžadovat aplikaci technologie čistého spalování carbon capture and storage (CCS). Řada manažerů elektrárenských společností tvrdí, že CCS je příliš drahý luxus.
Akvizice téměř zdvojnásobí roční výstup Murray na 58,6 mil. tun ročně, přičemž celkové zásoby firmy se ztrojnásobí na 2,4 mld. tun. Těžař se z pozice osmičky v oboru posune na páté místo. Počet zaměstnanců se zvýší z 3300 na 7100. Pro srovnání, tuzemský producent NWR vytěží ročně 11 mil. tun uhlí a má kolem 12 tisíc zaměstnanců.
Consol po 150 letech v uhelném byznysu naopak pozornost obrací k zemnímu plynu, který díky své láci v posledních letech uhlí pořádně zatopil, zejména v elektroenergetice. Spotřeba plynu k výrobě elektřiny v posledních pěti letech vzrostla o 50 %, zhruba stejně klesly i ceny. Consol v posledních letech výrazně investoval do ložisek břidlicového zemního plynu, včetně koupě apalačské divize Dominion Resources za 3,5 mld. USD.
„Místo uhelné společnosti, která taky dělá plyn, se stáváme plynárenskou společností, která taky dělá uhlí,“ uvedl šéf Consol Nick Deluliis v rozhovoru pro deník Wall Street Journal. Tento tah není bez rizika. Spotové ceny zemního plynu se dlouhodobě pohybují nízko. V posledních dvou letech se kotace v Henry Hubu, klíčovém obchodním terminálu, nad 4 USD za milion britských termálních jednotek dostaly jen ve 39 dnech. Čtyřdolarová meta je považována za bod zvratu pro většinu těžařů. Podle odhadů amerického Energetického informačního úřadu (EIA) by měly ceny v Henry Hubu zůstat pod 4 USD do roku 2019.
„Ten sektor je velmi stabilní, ale má velmi chabou růstovou perspektivu,“ uvedl Deluliis o těžbě uhlí. Plyn naopak označil za růstové téma. Consol si ponechá zhruba polovinu uhelných produkčních kapacit, určených zejména na export a výrobu oceli. Za prodané doly v Západní Virginii, které dodávají pro domácí trhy, obdrží na ruku 850 mil. USD. Kupec na sebe také vezme 2,4 mld. USD penzijních a environmentálních závazků. „Když vezmete v úvahu i závazky, je to pro Consol dobrý obchod,“ tvrdí Lucas Pipes z Brean Capital.
Pro Murray se zase nabízí výhody synergických efektů. Analytici hovoří zejména o možnosti dodávat levné uhlí utilitám na Středozápadě. Uhlí se na americkém elektroenergetickém mixu stále podílí víc než ze 40 %. Murray se soustřeďuje na akvizice ložisek s uhlím s vyšším obsahem síry, které při výrobě elektřiny díky vyšší teplotě při spalování dosahuje vyšší účinnosti. Pět koupených dolů je v relativní blízkosti stávajících kapacit Murray. Společnost s nimi převzala i divizi říční dopravy Consol, takže získá flotilu 609 nákladních bárek. Murray může ušetřit i na tom, že si sám vyrábí razicí stroje a další důlní techniku.
Murray, který svým věřitelům dluží kolem 700 mil. USD, si na transakci bude muset půjčit, pravděpodobně prostřednictvím emise dluhopisů s vysokým výnosem. Podle údajů Dealogic společnost od roku 2009 vydala čtyři emise dluhopisů v celkové hodnotě 1,04 mld. USD.
(Zdroje: WSJ, EIA, Bloomberg)