Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Schválená novela insolvenčního zákona: Mají věřitelé důvod k radosti?

Schválená novela insolvenčního zákona: Mají věřitelé důvod k radosti?

5.11.2013 5:30
Autor: Richard Hamran, KSB

Míra právní jistoty a efektivity insolvenčního práva neovlivňuje pouze míru uspokojení věřitelů, ale v širším měřítku i kvalitu podnikatelského prostředí a tím i ochotu zahraničních investorů podnikat právě v České republice. Vztah mezi oběma veličinami přitom jistě platí obousměrně a měřit kvalitu té první pak zjednodušeně řečeno lze stavem té druhé.

Zlepšení u obou zmíněných jevů má přinést i systémová novela insolvenčního zákona, kterou jsme si v minulých týdnech představili z různých pohledů, například tady, tady či zde. Nyní dostávají prostor věřitelé - jak novela ovlivní jejich postavení v insolvenčním řízení?

Vedle témat jako je zmírnění „sankčních“ ustanovení § 178 a 179 insolvenčního zákona nebo posílení role zajištěných věřitelů při nakládání a zpeněžovaní jejich pohledávek, na které se podíváme v samostatných článcích, dochází i k dalším, nikoliv nezajímavým, novinkám.

Upevnění lhůty pro přihlašování pohledávek

Předmětem veřejně konzultace, která přijetí novely předcházela, byla mimo jiné problematika přihlašování pohledávek. A to zvláště lhůta, během níž mohou věřitelé přihlásit své pohledávky a praktické nedostatky s ní spojené. Pro připomenutí, insolvenční zákon rozlišuje dvě lhůty: jednu pevnou – 30denní – pro případy, kdy je s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení a druhou flexibilní – v rozpětí od 30 dnů po 2 měsíce – platnou pro ostatní případy řešení úpadku. Ve většině případů tak může insolvenční soud určit individuální lhůtu v rámci daného rozpětí a tudíž lépe reagovat na konkrétní okolnosti každého jednotlivého případu.

Dle důvodové zprávy k předmětné novele se však v praxi ukázalo, že soudy danou možnost nevyužívají a plošně se uchylují k určování lhůty v nejkratší možné době (tedy 30 dní). To jistě nelze považovat za žádoucí, což reflektuje i novela, která opouští dosavadní koncept variabilní lhůty a stanoví pevnou lhůtu pro všechny případy. Nově budou mít věřitelé od rozhodnutí o úpadku vždy ještě 2 měsíce na to, aby přihlásili své pohledávky (s výjimkou oddlužení, kde zůstává zachována lhůta 30 dní).

Vykonatelnost pohledávky – rozhoduje soud

Je-li přihlašovaná pohledávka vykonatelná, ulehčuje to procesní postavení věřitele v insolvenčním řízení. Neboť v takovém případě je pro insolvenčního správce těžší popřít přihlášenou pohledávku. Rozhodne-li se tak správce učinit, je to, na rozdíl od nevykonatelné pohledávky, nikoli věřitel, ale znovu on, kdo musí iniciovat incidenční spor a v něm prokázat důvodnost svého popření.

Kámen úrazu současné úpravy spočívá v tom, že nejsou daná jasná pravidla, kdy se přihlášená pohledávka považuje za vykonatelnou. Vykonatelnost pohledávky věřitel uvádí a dokládá v rámci přihlášky pohledávky. Na základě přihlášek sestaví insolvenční správce seznam pohledávek, v rámci něhož je povinen zvlášť vyznačit ty, které jsou vykonatelné. Výsledná podoba seznamu je stěžejní, neboť podle něj se přezkoumávají pohledávky soudem v rámci přezkumného jednání. Na otázku, co se stane, pokud insolvenční správce nepovažuje přihlášenou pohledávku za vykonatelnou a v seznamu jí jako vykonatelnou neuvede, zákon odpověď nedává. Na rozdíl od pravosti, výše a pořadí pohledávky se její vykonatelnost nepopírá a tudíž se o ní ani nemůže vést samostatný incidenční spor. Tímto se jednak věřitel dostává do nejistoty ohledně svého postavení, jednak se poskytuje prostor pro libovůli insolvenčního správce.

Lze proto přivítat, že novela se v tomto směru snaží vyřešit oba zmíněné nepříznivé důsledky. Výslovně stanovení, že nově to bude insolvenční soud, kdo bude mít konečné slovo, zda se přihlášená pohledávka považuje za vykonatelnou. V případě pochybnosti tak soud učiní v rámci přezkumného jednání rozhodnutím, proti němuž nebude přípustný opravný prostředek.

I přítomný věřitel se poučuje

Novela se dotkla přezkumného jednání ještě v jednom směru. Současná úprava stanoví, že pokud v rámci přezkumného jednání dojde k popření nevykonatelné pohledávky, musí být o tom vyrozuměn pouze věřitel, který na tomto jednání nebyl přítomen; od vyrozumění má daný věřitel 15 dnů na to, aby se vůči popření bránil zahájením incidenčního sporu.

Věřitel, který však na přezkumném jednání přítomen byl, tak musí učinit do 30 dnů od jeho konání. Jelikož však zákon povinnost poučit přítomného věřitele o dalším postupu nestanoví, lehce se může stát, že věřitel danou lhůtu skutečně „propásne“, aniž by o ní věděl. Od nového roku by těmto situacím mělo být zabráněno tím, že i přítomný věřitel bude muset být o dalším postupu poučen, a to přímo při přezkumném jednání. Dané poučení mu přitom může poskytnout jak insolvenční správce, tak soud.

KŠB

Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
PL - Jednání NBP, základní sazba
8:00DE - Průmyslová výroba, m/m
9:00CZ - Obchodní bilance - nár. pojetí, mld. Kč
9:00CZ - Průmyslová výroba, y/y
10:30UK - Průmyslová výroba, m/m