Riziková aktiva si během letošního roku vedla velmi dobře. Rally na trzích s akciemi je pak v minulém týdnu v nejednom případě poslala na nová maxima. Pokračoval i pokles rizikových spreadů na dluhopisových trzích, a to jak u obligací zemí na periferii eurozóny, tak u dluhopisů korporátních. Očekáváme, že v roce 2014 bude tento pozitivní vývoj pokračovat, ale návratnost by přece jen neměla dosáhnout úrovní, které byly dosaženy v roce letošním. Náš pohled tak zapadá do celkového tržního konsenzu, což nás nijak netěší, ale někdy má i konsenzus pravdu. Třeba proto, že zafunguje sebenaplňující se proroctví. Může se sice také stát, že trend se najednou zastaví a každý pak bude hledat cestu k úniku jako v roce 2008. Podobný vývoj mohl po krizi nastat ještě několikrát, ale nyní je pravděpodobné pokračování trendu nastaveného v minulém roce, i když jeho tempo poklesne.
Jaké jsou hlavní argumenty pro další růst trhů? Rizikové prémie sice už znatelně klesly, podle našeho názoru ale bude v následujících letech pokračovat honba za výnosem a riziková aktiva se stanou drahá podobně, jako tomu bylo v letech 2003–2007. Tentokrát může tento mechanismus působit ještě silněji. Sazby budou totiž níž, a to po delší dobu než během zmíněných let. V letech 2003–2007 už Fed hovořil o mírném zvyšování sazeb a poté skutečně přistoupil k sedmnácti zvýšení sazeb o 25 bazických bodů. Mezi lety 2004 a 2006 tak sazby vzrostly o 4,25 procentního bodu (z 1 % na 5,25 %).
Dnes Fed stále ujišťuje, že sazby se nezmění až do poloviny roku 2015 a tempo jejich zvyšování bude asi poloviční než během předchozího období utahování. ECB sazby nedávno snížila a politiku příští rok pravděpodobně dále uvolní. Do globálního systému, který už dnes přetéká likviditou od Fedu a Bank of Japan, tak poteče další likvidita od ECB. Inflační tlaky jsou tedy dnes mnohem níže díky nízkému tempu růstu mezd a klesajícím cenám komodit. Produkční mezera je naopak větší. To znamená, že během tohoto oživení bude monetární politika mnohem více akomodační.
Očekáváme také, že globální oživení bude v následujících letech sílit, jeho výchozí bod ale leží mnohem níž než během předchozího cyklu. Hlavní brzdy slábnou a mělo by tomu tak být i nadále. Fiskální politika v Evropě i USA by měla být nastavena na úroveň, která bude na oživení působit neutrálně, v minulých letech byla naopak brzdou. Oživení by tak mělo získat širší základ a růst by měl nabrat na tempu v Evropě, USA i na rozvíjejících se trzích.
Pro investory by popsané prostředí mohlo znamenat výzvu, protože bude složité najít zajímavé příležitosti s dobrým poměrem rizika a návratnosti. Možná, že se povede dobře těm, kteří sledují trend, fundamentální hráči ale budou čelit tomu, že ceny aktiv porostou na úrovně, kdy už budou drahé. O některých aktivech to platí již nyní, příkladem je trh spekulativních dluhopisů. Hlavní rizika v současnosti představuje možná eskalace tenzí v Jihočínském moři, na příští rok plánovaná analýza kvality aktiv bank v eurozóně (tzv. Asset Quality Review) a problémy s dluhem v Číně. Nejde o zanedbatelná rizika, ale v porovnání s minulými lety je dnešní prostředí mnohem stabilnější.
(Zdroj: Danske Bank)