Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Co skutečně přineslo šrotovné?

Co skutečně přineslo šrotovné?

13.12.2013 7:27, aktualizováno: 13.12. 9:52
Autor: Redakce, Patria Online

Aktualizováno

Během poslední finanční a ekonomické krize zavedlo několik vlád tzv. šrotovné. Populární byl tento krok zejména v Evropě, kde se vlády snažily o boj s prudce klesající poptávkou po automobilech a zároveň se snažily o podporu prodeje vozů s nižšími emisemi CO2. Efektivita šrotovného zůstává stále otevřená. Poslední studie z USA, kde program dosáhl výše 2,85 miliardy dolarů a trval pouhý měsíc, tvrdí, že co se týče prodejů vozů, můžeme vysledovat určitý krátkodobý efekt, který ale s časem mizí. A i přínosy v oblasti životního prostředí jsou pak podle studie minimální.

V Evropě měl program šrotovného obvykle delší životnost a rozlišit můžeme program cílený a necílený. Ten první, který použila Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko, se týkal pouze určitého druhu vozů, které bylo možno koupit (podmínky se vztahovaly hlavně k emisím). Necílený program pak žádná omezení nestanovil a přistoupilo k němu Německo, Velká Británie a Nizozemí.

Analýza prodeje automobilů v evropských zemích ukazuje, že šrotovné mělo na tyto prodeje silný stabilizační efekt. V krizovém roce 2009 zabránilo poklesu prodejů o dalších 15,9 %. Nejsilnější byl vliv šrotovného v zemích, které použily program cílený. Tam by bez tohoto programu prodej vozů poklesl o dalších 17,4 %. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ale patrné rozdíly. Například v Německu bylo zamezeno dalšímu propadu prodejů o 17,6 %, ve Velké Británii o 13,3 % a v Nizozemí jen o 4,4 %. Naopak ve Španělsku byl efekt silný, protože šrotovné zamezilo dalšímu propadu prodejů o 20,3 %. Překvapivé může být to, že země, které použily cílený program, neochránily domácí výrobce více než země s programem cíleným. Například Francie, která použila program cílený, zaznamenala o něco horší vliv na prodeje domácích značek než značek zahraničních. V Německu zase vidíme opak.

Šrotovné v Evropě přimělo spotřebitele k tomu, aby se více orientovali na vozy s nižší spotřebou paliva. Celkový efekt je ale v této oblasti malý. V zemích s necíleným programem by byla průměrná spotřeba paliva v případě, že by nebylo zavedeno šrotovné, jen o 0,5 % vyšší. V zemích s cíleným programem by byla o 1,3 % výše. Pokud ale vezmeme do úvahy velikost programů, není ani tento efekt nijak významný.

Celkově tedy můžeme hovořit o přechodné stabilizaci prodejů automobilů, přínosy v oblasti životního prostředí jsou ale u šrotovného velmi omezené. To platí zejména tehdy, pokud vezmeme do úvahy náklad spojený s nahrazením starých vozů novými. Evropské vlády by tak měly být při posuzování přínosů šrotovného velmi opatrné. Namísto podpory toho, aby byly z provozu vyřazeny dobře sloužící vozy, by se měly zaměřit na produktivnější investice, které vedou ke stabilizaci ekonomiky během krize. 

 
Uvedené je výtahem z „Scrapping subsidies during the Global Crisis – Evidence from Europe“.

(Zdroj: VOX)


Čtěte více:

Proč se nikdo nehrne do výroby samořídících aut?
23.9.2013 14:40
Elon Musk z Tesly už zostudil pomalu se rozjíždějící výrobce automobil...
Deset trendů, které nenápadně mění svět
8.10.2013 21:16
Co se dnes děje ve světě? Sledovat vývoj je někdy těžké, některé věci ...
Soumrak luxusních vozů? BMW omlouvá slabší výsledky investicemi, Porsche 74% propad zisku jednorázovými vlivy
5.11.2013 12:29
Akcie největšího výrobce luxusních vozů světa, automobilky BMW, dnes v...
Lepší než arbitráž na akciích. Jen vládě to nějak vadí
9.12.2013 7:28
Ve Spojených státech se BMW X5 obvykle prodává za zhruba 56 000 dolar...

Váš názor
  •  
    13.12.2013 8:30

    Přispělo to jenom k další socialistické deformaci tržního prostředí.Vůbec nechápu, kdo může psát, takové kraviny.
    hmmm
    • opakování je matka moudrosti
      13.12.2013 8:34

      Jen ať se o tom píše... je dobré si občas připomenout, že kasty ekonomické mafie slibovaly volný trh, ale místo tohoto modelu zdravé ekonomiky nám neustále předvádí regulace, tedy deformace trhu a čím dál silnějí zde budují centrální řízení hospodářství.
      Jesse
  • už to raději ani nečtu
    13.12.2013 8:26

    Vždyť to byla klasická potěmkinova vesnice. O čem furt diskutujeme?
    Jesse
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data