Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Úroky od 1. ledna 2014

Úroky od 1. ledna 2014

2.1.2014 5:30
Autor: KŠB, KSB

Úrok je odměna za poskytnutí finančních prostředků, tedy laicky řečeno za to, že jste někomu půjčili peníze. Úrok může být stanoven buď pevnou částkou, nebo procentní sazbou z poskytnutých finančních prostředků (neboli jistiny) za určitý časový úsek. Úrok je tedy to, co věřitel obdrží coby odměnu od dlužníka nad rámec částky, kterou mu půjčil. Bez této dodatečné platby by neměl věřitel důvod peníze půjčovat. Úprava úroku ve staré právní úpravě byla velmi kusá. Nový občanský zákoník (NOZ) tento deficit napravuje a stanoví hned několik obecných pravidel.

Základní pravidla

Výši úroku určuje od 1. ledna 2014 především dohoda smluvních stran. Bude-li tato dohoda stran chybět, pak se uplatní výše úroku stanovená právním předpisem. Nebude-li ani takto výše úroku stanovena, uplatní se pravidlo, že dlužník platí úroky obvyklé, tj. úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

Vedle výše úroku je dále nutno sjednat časový interval, po který se má přenechaná částka úročit. Může to být rok, čtvrt roku, nebo měsíc. Je-li ve smlouvě sice výše úroku stanovena, avšak smluvní strany v ní neurčily, jakého časového období se výše úroku týká, pak se má za to, že jde o roční sazbu úroku. Obdobně jako výše úroku i splatnost úroku se má přednostně řídit dohodou smluvních stran. Nebude-li ale doba placení úroků stranami ujednána, platí se úroky spolu s jistinou. To však jen v případě, že je jistina splatná do jednoho roku. Je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu.

Nemravné čekání

Nový občanský zákoník se také vypořádává s věřiteli, kteří ze zištných důvodů vyčkávají s podáním žaloby na zaplacení dluhu tak dlouho, až úroky svou výší přerostou samotnou jistinu dluhu. Takové jednání považuje NOZ za nepřípustné a stanoví proto, že věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že se úroky rovnají jistině (tedy v případě, že se částka, kterou by měl dlužník spolu s úrokem věřiteli uhradit, zdvojnásobí), nemá právo požadovat další úroky. Uvedené opatření má motivovat věřitele k tomu, aby nebyl ve vymáhání své pohledávky liknavý a nezatížil úroky dlužníka více, než sama jistina. Jde o projev staré právní zásady, která věřiteli zakazuje, aby pozdržel vymáhání dluhu do doby, kdy úroky přerostou dluh hlavní (ultra duplum). Pozor však na to, že do limitu se započítává pouze jistina, a nikoli úroky dlužníkem již zaplacené.

Ochrana dlužníka však není nekonečná. Jakmile podá věřitel k soudu žalobu, kterou se bude domáhat zaplacení dlužné částky, přísluší mu ode dne podání žaloby úroky již bez omezení. Není proto vyloučeno, že dlužník, s přihlédnutím k délce soudního řízení, které může trvat i několik let, zaplatí ve výsledku nakonec na úrocích více, než kolik činila jistina dluhu.

Sankční úrok

Od úroku coby odměně za poskytnutí finančních prostředků je třeba striktně odlišovat sankční úrok za prodlení dlužníka s placením. Sankční úrok neboli úrok z prodlení ze sjednaného úroku bylo dle současné judikatury Nejvyššího soudu možné požadovat pouze tehdy, pokud bylo mezi stranami sjednáno, že úrok přirůstá k jistině, tedy v případě, že se úrok stal „součástí“ jistiny. Od 1. ledna 2014 je vše jinak. NOZ totiž výslovně umožňuje, aby se strany dohodly na sankčním úroku nejenom z jistiny, ale i úroku. Jedná se o nenápadné ustanovení, které stanoví, že bylo-li to ujednáno, lze požadovat úroky z úroků. Jinými slovy tak lze sjednané úroky úročit sankčními úroky z prodlení. Dokonce pak ani ti dlužníci, jejichž závazek vznikne z protiprávního činu, se platbě sankčních úroků z dlužných úroků nevyhnou. NOZ totiž stanoví, že v takovém případě je může věřitel požadovat ode dne, kdy pohledávku uplatnil u soudu.

Nelze vyloučit, že nová právní úprava přispěje k nárůstu objemu příslušenství pohledávek a k prohloubení zadluženosti dlužníků. Alespoň dobrou zprávou pro dlužníky je, že nová právní úprava nebude mít vliv na zákaz sankcionování již splatných a dosud nezaplacených úroků sjednaných podle starých právních předpisů. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR vydaného na sklonku roku 2012 totiž nová právní úprava úročení sjednaných úroků úroky z prodlení nemůže být (a není) důvodem ke změně výkladu starého občanského zákoníku.

KŠB

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y