Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Nedokonalost HDP a nespokojení Češi

Nedokonalost HDP a nespokojení Češi

21.2.2014 18:58
Autor: Redakce, Patria Online

Debata o tom, jak nejlépe měřit ekonomickou aktivitu, začala mnohem dříve, než Richard Stone a další „vynalezli“ během druhé světové války hrubý domácí produkt. Například William Petty odhadoval v roce 1665 příjmy a výdaje Anglie a Walesu, v 18. a 19. století po něm následovala řada podobných pokusů. Ve 30. letech minulého století bylo cílem vytvořit jeden ukazatel pro celou ekonomiku. Klíčová otázka zněla, zda by měl sledovat bohatství společnosti či pouze ekonomickou aktivitu. Simon Kuznets, který je často považován za otce HDP, prosazoval bohatství. Ale potřeby válečné ekonomiky nakonec prosadily měřítko aktivity, tedy HDP.

Ekonomové jsou si dobře vědomi toho, že HDP neměří bohatství a blahobyt, ale jeho růst se stal rychlým měřítkem zdraví ekonomiky. Není tak překvapivé, že se v historii objevují tenze mezi tím, jak hodnotíme blahobyt a jak používáme HDP. Byla navržena řada alternativních měřítek, které ale mají řadu nedostatků. Jedním z nich je to, že nerozlišují přesně mezi aktivitou a bohatstvím a všechny mají nějakou implicitní váhu, kterou bohatství a blahobytu přisuzují. Pro určité oblasti, například pro makroekonomickou politiku, je ale klíčový ukazatel aktivity.

HDP byl od samého počátku považován za měřítko ekonomické aktivity, ale ani v této oblasti nejde o měřítko dokonalé. To na druhou stranu platí o každém jednotlivém ukazateli, který se používá pro celou ekonomiku. Politická debata je pak často zaměřena na růst produktu natolik, že nebere v úvahu celkový blahobyt společnosti a jeho udržitelnost. To se pravděpodobně nezmění, dokud nebudou k dispozici další lehce dostupné ukazatele. Volání po alternativách k HDP je tak z tohoto pohledu pochopitelné. Nejslibnější jsou v tomto ohledu indikátory jako tzv. „Better Life Index“, který zveřejňuje OECD. Dalším příkladem je roční australská publikace Measures of Australia’s Progress.

Jak si podle „Better Life Index“ vede Česká republika? Tento index zahrnuje několik složek, z nichž ty rozhodující vypadají následovně: Takzvaný „čistý upravený příjem domácností“ dosahuje v ČR 16 957 dolarů, průměr OECD se nachází na 23 047 dolarech. V ČR má práci 66 % lidí ve věku mezi 15 – 64 let, což odpovídá průměru OECD. U mužů to je 74 %, u žen 57 %. V České republice má 92 % lidí ve věku 25 – 64 let alespoň středoškolské vzdělání, průměr OECD přitom dosahuje pouze 74 %. Očekávaná délka života leží v ČR o dva roky níže, než je průměr OECD, který dosahuje 80 let. U žen je to v ČR 81 let, u mužů 75 let. V České republice se 89 % obyvatel domnívá, že mají někoho, na koho se mohou v případě potřeby obrátit o pomoc. V zemích OECD to je v průměru 90 %. Obecně pak platí, že Češi jsou ve svém životě méně spokojeni než průměr zemí OECD – 75 % Čechů se domnívá, že mají většinou pozitivní prožitky, průměr zemí OECD se nalézá na 80 %.

(Zdroj: VOX - Measuring economic progress, OECD)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data