Američané nestahují ze světa jen peníze, ale hlavně svůj vliv

Když Ben Bernanke začal v červnu minulého roku hovořit o tom, že Fed změní svou politiku, akcie a měny rozvíjejících se ekonomik na to reagovaly velmi citlivě. Není tak úplně jasné, proč taková reakce na doposud velmi mírné snížení nákupů aktiv. Nejlepším vysvětlením je to, že kapitál v očekávání růstu sazeb v USA proudí z rozvíjejících se ekonomik pryč. To ale nemůže být celé vysvětlení. Takzvaným „taperingem“ totiž neprochází jen americká monetární politika, ale probíhá i „geopolitický tapering“. Tedy posun v zahraniční politice Spojených států, který bude mít podobně jako změna politiky Fedu dopad na celý svět.

Počátek tohoto druhého taperingu můžeme pozorovat ve zmatené zahraniční politice, která panovala během prvního období vlády prezidenta Obamy. Je lehké porozumět tomu, že chtěl pryč z Iráku, a to s minimem závazků, které by tam USA za sebou nechaly. Těžší je pochopit jeho politiku vůči Afghánistánu. Výsledkem politických sporů bylo v roce 2009 typicky byrokratické řešení: Navýšení počtu vojáků spojené se závazkem začít je stahovat ještě dříve, než dorazí ti poslední. Mezi největší fiaska americké zahraniční politiky pak můžeme zařadit Sýrii. Když byla možná efektivní intervence, prezident váhal. Když pak intervenoval, bylo to neefektivní. Výsledkem celkové americké pasivity byla katastrofa ve formě 130 000 zabitých civilistů. K tomu připočítejme 9 milionů lidí bez střechy nad hlavou, minimálně 11 000 lidí bylo umučeno k smrti.

Strategická chyba Spojených států je nejlépe patrná na celkovém počtu obětí v oblasti, kterou Bushova vláda nazývala „Velkým Blízkým východem“. Jde o země jdoucí od Maroka až po Pákistán. Podle International Institute of Strategic Studies tam v roce 2013 kvůli ozbrojeným konfliktům či terorismu zemřelo více než 75 000 lidí. Jde o nejvyšší počet od roku 1998. Obamovi zastánci současného prezidenta rádi vykreslují jako mírotvůrce, zatímco Bush je pro ně válečný štváč. Nyní je ale téměř jisté, že během Obamovy vlády zemřelo na Velkém Blízkém východě více lidí než za vlády Bushe.

Velká Británie představovala v 19. století mocnost, která měla dost sil na intervenci v Evropě provedenou s cílem udržet na tomto kontinentu rovnováhu. Prezident Obama dnes tuto roli není ochoten hrát. Ukázalo se to, když prohlásil, že „Amerika není pro svět jeho policistou“. Rovnováhu bez dominantní mocnosti si ale lze jen těžko představit.

Uvedené je výtahem z „Niall Ferguson: America's Global Retreat“, autorem je profesor historie na Harvardu Niall Ferguson.

(Zdroj: WSJ)