Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Bolestí ke štěstí

Bolestí ke štěstí

14.3.2014 18:38

V dobrých ekonomických časech se nás někdy zmocňuje pocit, že ke spokojenosti se prokonzumujeme. Když přijde krize, či větší problémy, sklouzáváme do druhého extrému, který můžeme nazvat „bolestí ke štěstí“. Pozoruhodné je mimo jiné to, že tento přístup většinou káží a prosazují lidé, kterých by se ona bolest dotkla jako posledních. Jedním z řady příkladů je reakce na problémy v eurozóně, v podstatě netradičním způsobem potvrzující keynesovy „zvířecí pudy“. Pudová proto, že nebyla zvažována míra a šlo se do utahovacího extrému.

Na periferii se často „žilo nad poměry“ (oproti obecnému přesvědčení většinou soukromým sektorem). Toto žití nad poměry bychom ale zjednodušeně neměli přirovnávat k tomu, když se tak děje na úrovni domácností, či jedinců (což je častá chyba i v řadě dalších případů). Žití na dluh totiž znamenalo poptávku a práci pro země, které si „žily na úspory“. Což již dlouhou dobu není žádná ctnost, protože pokud žiji na úspory (mám přebytky), musím někde získat poptávku, jinak nebudu mít práci, příjmy a ani to žití na úspory. A mimochodem na úspory se nežije jen díky lepší konkurenceschopnosti.

Obecně se hovoří o tom, že periferie eurozóny měla (a stále má) na výběr dvě možnosti: vnitřní, či vnější devalvaci. Náklady a nezamýšlené důsledky obou bylo a je těžké domyslit, vše se tak do značné míry ze setrvačnosti vydalo cestou vnitřní devalvace –propad poptávky a ekonomiky, tlak na mzdy a náklady. Na konci tohoto procesu mělo být kýžené obnovení konkurenceschopnosti a růst a zaměstnanost. Co naplat, že třeba porovnávání jednotkových nákladů práce v absolutní hodnotě (tedy ne jen pouze jejich tak často ukazovaný růst po roce 2000) ukazovalo z hlediska konkurenceschopnosti úplně jiný obrázek. Co naplat, že vedle nákladové konkurenceschopnosti tu je také konkurenceschopnost kvalitativní a jejímu zlepšení neschumpeterovská „destruktivní destrukce“ moc nepomáhá.

Následující dva grafy ukazují, kam ona strategie „bolestí ke štěstí“ zatím dospěla. V prvním je vývoj nominálních mezd, v druhém jednotkových nákladů práce. Vybrány jsou země, kde v těchto oblastech došlo k nejprudší změně:

bol1

Změny to jsou pozoruhodné, cena vysoká. Následující tabulka už je hodnotící – shrnuje, co si země touto strategií pořídily. Natixis v ní ukazuje, jak se po oné prudké vnitřní devalvaci změnila řada klíčových oblastí a faktorů. Ve sloupcích jdou za sebou HDP relativně k roku 2007, růst HDP, nezaměstnanost relativně k roku 2007, životní standard relativně k Německu, růst podílu na exportních trzích, destrukce výrobních kapacit, ziskovost firem, investice relativně k roku 2007, vládní výdaje a veřejné investice. Kolonky pak u jednotlivých zemí ukazují, jaký dopad měla hluboká vnitřní devalvace. Vezměme Řecko: HDP je níže, růst byl negativní, nezaměstnanost je stále výrazně výše, životní standard prudce poklesl, k růstu podílu na zahraničních trzích nedošlo, naopak došlo k destrukci výrobních kapacit. Ziskovost firem je sice vyšší, investice ale ne, došlo k prudkému poklesu vládních výdajů i veřejných investic.

bol2

Celkově jsou dosavadní výsledky pro Řecko velmi negativní, podobné je to u Irska. Smíšená je pak situace u Litvy, Lotyšska a Estonska. Nabízí se otázka, zda už stačilo, nebo toho naopak ještě nebylo dost? A pokud stačilo, co to vlastně znamená? Odpověď na druhou otázku je celkem jasná – odepsání části dluhů. Jinak řečeno, uznání toho, že věřitelské země nepůjčovaly, ale kupovaly si přes periferii svou práci.

K uvedenému bychom mohli dodat řadu věcí, včetně toho, že například ve Španělsku se situace zdá být jiná. Celá věc je ale každopádně symptomem toho, že nejvzácnější komoditou současné světové ekonomiky je poptávka. Země se snaží o její dovoz (tj. přebytky obchodu), aby udržely nízko svou nezaměstnanost. Je pro ně snad dokonce někdy přijatelnější, že vyváží své úspory s tím, že je ani nedostanou všechny zpět (Německo, Čína). Je to daň oklikou za to, že lidé mají práci (chci splatit dluhy, ale poptávku vám nedám, takže my je nesplatíte). Je tato moderní verze merkantilismu (zaměstnanost místo hromadění zlata) ale skutečně ten nejefektivnější způsob, jak dotovat práci?

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    14.3.2014 22:04

    Jako teoretická úvaha je to kvalitní článek. Ale.......... pomíjí, že třeba Řecko bylo na cestě ke dnu (rozuměj mělo vysoké schodky v rozpočtech) přibližně od roku 1984. Podobně Itálie žila se svými problémy léta nebo spíše desetiletí. A teď si autor vezme období pouhých 5 let (2008-2012) a chce v něm vidět kompletní nápravu tak hlubokých a dlouhotrvajících nedostatků. Řecko, Portugalsko, v menší míře i Španělsko a Itálie musí své mzdy prizpůsobit své produktivitě práce. Pár let to bude bolet ale jinak to nejde. Jenže žijeme v internetové době a tak se výsledek žádá hned.
    Vladok
Aktuální komentáře
18.1.2017
22:00Wall Street obchodovala smíšeně. Cena ropy klesla
20:05Osm let Obamy: Stažení z Iráku, dohoda s Íránem, chaos po arabském jaru a mrazivé vztahy s Kremlem
18:21Investice do „Big Pharma“ a téma předražených léků
17:39Technická analýza - Makrodata dnes dolaru nepomohla. Pomůže alespoň FED?
17:28Summary: Poslední výsledky amerického bankovního sektoru pro čtvrtý kvartál
17:12Stiglitz: Euro je mrtvé a Trumpovy plány bizarní
17:11Hlavní měny korigovaly včerejšek, data se inspirací nestala  
17:03Investiční výhled Patria 2017: Měny. Dolar pod paritou, libra pod tlakem?  
16:54Prahu uprostřed týdne táhla Komerční banka a ČEZ, Moneta klesla na 80 Kč
16:47Jaký má Trump plán? ptá se Lagardeová v Davosu. Biden varoval před Ruskem
15:30Americký průmysl se v prosinci blýskl nejrychlejším růstem za dva roky
15:20Zisk vylepšila díky dluhopisům i poslední z šestice bank Citigroup
14:42Americká inflace zrychluje nad 2 procenta
13:53Goldman Sachs ztrojnásobila kvartální zisk. Pomohlo obchodování s dluhopisy
13:52Jan Bureš: Plán Britů bude těžko skousnutelný. Co znamená pro Česko?
12:41Menšinový akcionář mediální skupiny CETV tlačí na její prodej
12:22Přehřátí trhu hypoték? Rusnok ho zatím nevidí. Pokud ano, ČNB zasáhne
11:13Evropa hledá směr, ASML Holding po výsledcích +5 %
10:42Libra koriguje zisky, dolar se zvedá po Trumpově zásahu  
10:15BofA: Koruna možná příliš neposílí, ČNB ukončí intervence na přelomu dubna a května

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
BB&T Corp (12/16 Q4)
Logitech International SA (12/16 Q3)
Schlumberger Ltd (12/16 Q4)
Skyworks Solutions Inc (12/16 Q1, Aft-mkt)
12:30Bank of New York Mellon Corp/The (12/16 Q4)
13:00Union Pacific Corp (12/16 Q4)
13:45EMU - Jednání ECB, základní sazba
14:30USA - Index filadelfského Fedu
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
14:30USA - Počet nově zahájených staveb
22:00Intel Corp (12/16 Q4)
22:00International Business Machines Corp (12/16 Q4)
22:05American Express Co (12/16 Q4)