Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Bolestí ke štěstí

Bolestí ke štěstí

14.03.2014 18:38

V dobrých ekonomických časech se nás někdy zmocňuje pocit, že ke spokojenosti se prokonzumujeme. Když přijde krize, či větší problémy, sklouzáváme do druhého extrému, který můžeme nazvat „bolestí ke štěstí“. Pozoruhodné je mimo jiné to, že tento přístup většinou káží a prosazují lidé, kterých by se ona bolest dotkla jako posledních. Jedním z řady příkladů je reakce na problémy v eurozóně, v podstatě netradičním způsobem potvrzující keynesovy „zvířecí pudy“. Pudová proto, že nebyla zvažována míra a šlo se do utahovacího extrému.

Na periferii se často „žilo nad poměry“ (oproti obecnému přesvědčení většinou soukromým sektorem). Toto žití nad poměry bychom ale zjednodušeně neměli přirovnávat k tomu, když se tak děje na úrovni domácností, či jedinců (což je častá chyba i v řadě dalších případů). Žití na dluh totiž znamenalo poptávku a práci pro země, které si „žily na úspory“. Což již dlouhou dobu není žádná ctnost, protože pokud žiji na úspory (mám přebytky), musím někde získat poptávku, jinak nebudu mít práci, příjmy a ani to žití na úspory. A mimochodem na úspory se nežije jen díky lepší konkurenceschopnosti.

Obecně se hovoří o tom, že periferie eurozóny měla (a stále má) na výběr dvě možnosti: vnitřní, či vnější devalvaci. Náklady a nezamýšlené důsledky obou bylo a je těžké domyslit, vše se tak do značné míry ze setrvačnosti vydalo cestou vnitřní devalvace –propad poptávky a ekonomiky, tlak na mzdy a náklady. Na konci tohoto procesu mělo být kýžené obnovení konkurenceschopnosti a růst a zaměstnanost. Co naplat, že třeba porovnávání jednotkových nákladů práce v absolutní hodnotě (tedy ne jen pouze jejich tak často ukazovaný růst po roce 2000) ukazovalo z hlediska konkurenceschopnosti úplně jiný obrázek. Co naplat, že vedle nákladové konkurenceschopnosti tu je také konkurenceschopnost kvalitativní a jejímu zlepšení neschumpeterovská „destruktivní destrukce“ moc nepomáhá.

Následující dva grafy ukazují, kam ona strategie „bolestí ke štěstí“ zatím dospěla. V prvním je vývoj nominálních mezd, v druhém jednotkových nákladů práce. Vybrány jsou země, kde v těchto oblastech došlo k nejprudší změně:

bol1

Změny to jsou pozoruhodné, cena vysoká. Následující tabulka už je hodnotící – shrnuje, co si země touto strategií pořídily. Natixis v ní ukazuje, jak se po oné prudké vnitřní devalvaci změnila řada klíčových oblastí a faktorů. Ve sloupcích jdou za sebou HDP relativně k roku 2007, růst HDP, nezaměstnanost relativně k roku 2007, životní standard relativně k Německu, růst podílu na exportních trzích, destrukce výrobních kapacit, ziskovost firem, investice relativně k roku 2007, vládní výdaje a veřejné investice. Kolonky pak u jednotlivých zemí ukazují, jaký dopad měla hluboká vnitřní devalvace. Vezměme Řecko: HDP je níže, růst byl negativní, nezaměstnanost je stále výrazně výše, životní standard prudce poklesl, k růstu podílu na zahraničních trzích nedošlo, naopak došlo k destrukci výrobních kapacit. Ziskovost firem je sice vyšší, investice ale ne, došlo k prudkému poklesu vládních výdajů i veřejných investic.

bol2

Celkově jsou dosavadní výsledky pro Řecko velmi negativní, podobné je to u Irska. Smíšená je pak situace u Litvy, Lotyšska a Estonska. Nabízí se otázka, zda už stačilo, nebo toho naopak ještě nebylo dost? A pokud stačilo, co to vlastně znamená? Odpověď na druhou otázku je celkem jasná – odepsání části dluhů. Jinak řečeno, uznání toho, že věřitelské země nepůjčovaly, ale kupovaly si přes periferii svou práci.

K uvedenému bychom mohli dodat řadu věcí, včetně toho, že například ve Španělsku se situace zdá být jiná. Celá věc je ale každopádně symptomem toho, že nejvzácnější komoditou současné světové ekonomiky je poptávka. Země se snaží o její dovoz (tj. přebytky obchodu), aby udržely nízko svou nezaměstnanost. Je pro ně snad dokonce někdy přijatelnější, že vyváží své úspory s tím, že je ani nedostanou všechny zpět (Německo, Čína). Je to daň oklikou za to, že lidé mají práci (chci splatit dluhy, ale poptávku vám nedám, takže my je nesplatíte). Je tato moderní verze merkantilismu (zaměstnanost místo hromadění zlata) ale skutečně ten nejefektivnější způsob, jak dotovat práci?

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Váš názor
  •  
    14.03.2014 22:04

    Jako teoretická úvaha je to kvalitní článek. Ale.......... pomíjí, že třeba Řecko bylo na cestě ke dnu (rozuměj mělo vysoké schodky v rozpočtech) přibližně od roku 1984. Podobně Itálie žila se svými problémy léta nebo spíše desetiletí. A teď si autor vezme období pouhých 5 let (2008-2012) a chce v něm vidět kompletní nápravu tak hlubokých a dlouhotrvajících nedostatků. Řecko, Portugalsko, v menší míře i Španělsko a Itálie musí své mzdy prizpůsobit své produktivitě práce. Pár let to bude bolet ale jinak to nejde. Jenže žijeme v internetové době a tak se výsledek žádá hned.
    Vladok
Aktuální komentáře
28.07.2021
16:02Analytik k výsledkům Alphabet: Reklama raketově roste a cloud zlepšuje profitabilitu  
15:34Gigafactory v ČR by mohla vyrobit baterie pro 400 až 800 tisíc aut ročně
15:19Tržby Pfizeru se díky prodeji vakcíny proti covidu-19 skoro zdvojnásobily
14:47Zákazníci se vrací do McDonald's, nebojí se vyšších cen a objednávají více
14:27Budoucnost Netflixu a velkých technologických firem
12:58iPhony dál ukazují sílu 5G cyklu, říká k výsledkům Applu analytik Ján Hladký  
12:49Viceguvernér ČNB Nidetzký je pro rychlejší zvyšování sazeb. Inflace už zatlačuje virus do pozadí
12:02Vládní dluh Česka rostl v úvodu roku po Kypru nejrychleji ze zemí EU
11:41Ján Hladký: Microsoft a kvartál splněných přání  
11:13Pozitivní dopoledne. Obavy z Číny ustupují, reakce na výsledky techů byla smíšená  
10:56Moneta zvedla kvartální zisk o 77 % a potvrdí jeho výhled pro celý rok, odhaduje analytik Patrie  
9:16Deutsche Bank má za sebou nejlepší kvartál od roku 2015
9:13Rozbřesk: Týden před jednáním ČNB zůstává koruna slabá. Forint dělá atraktivním proměna maďarské centrální banky
8:48Trhy čeká mírně růstový úvod. Po výsledcích Apple, Alphabet, Microsoft v Evropě Deutsche Bank nebo Glaxo  
8:28Čtvrtletní zisk Microsoftu stoupl téměř o polovinu, tržby překonaly očekávání
8:17Zisk i tržby majitele Googlu díky příjmům z reklamy stouply na rekord
7:58Apple téměř zdvojnásobil zisk především díky iPhonům
27.07.2021
22:03US indexy po tlakem prodejců. Nasdaq Comp. -1,2%  
17:41Valuace amerických a zahraničních akcií – jak (ne)srovnávat hrušky a jablka
17:05Nasdaq v čele odpoledního propadu, zájem o dluhopisy sílí  

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
Atos SE (06/21 Q2)
Banco Santander SA (06/21 Q2)
Boeing Co/The (06/21 Q2, Bef-mkt)
Bristol-Myers Squibb Co (06/21 Q2, Bef-mkt)
British American Tobacco PLC (03/21 Q1, Bef-mkt)
Carrefour SA (06/21 Q2, Aft-mkt)
Deutsche Bank AG (06/21 Q2)
Equinix Inc (06/21 Q2, Aft-mkt)
Facebook Inc (06/21 Q2, Aft-mkt)
General Dynamics Corp (06/21 Q2, Bef-mkt)
Lam Research Corp (06/21 Q4, Aft-mkt)
McDonald's Corp (06/21 Q2, Bef-mkt)
Moody's Corp (06/21 Q2, Bef-mkt)
PayPal Holdings Inc (06/21 Q2, Aft-mkt)
Pfizer Inc (06/21 Q2, Bef-mkt)
QUALCOMM Inc (06/21 Q3, Aft-mkt)
Rio Tinto PLC (06/21 Q2, Bef-mkt)
ServiceNow Inc (06/21 Q2, Aft-mkt)
Spotify Technology SA (06/21 Q2, Bef-mkt)
Vivendi SE (06/21 Q2, Aft-mkt)
XPO Logistics Inc (06/21 Q2, Aft-mkt)
7:00BASF SE (06/21 Q2)
8:00Barclays PLC (06/21 Q2)
8:00Wizz Air Holdings Plc (06/21 Q1)
13:00GlaxoSmithKline PLC (06/21 Q2)
14:30USA - Velkoobchodní zásoby, m/m
18:15Suez SA (06/21 Q2)
18:30Safran SA (06/21 Q2)
20:00USA - Jednání Fedu, základní sazba
22:05Ford Motor Co (06/21 Q2)
22:20Xilinx Inc (06/21 Q1)