Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Bolestí ke štěstí

Bolestí ke štěstí

14.3.2014 18:38

V dobrých ekonomických časech se nás někdy zmocňuje pocit, že ke spokojenosti se prokonzumujeme. Když přijde krize, či větší problémy, sklouzáváme do druhého extrému, který můžeme nazvat „bolestí ke štěstí“. Pozoruhodné je mimo jiné to, že tento přístup většinou káží a prosazují lidé, kterých by se ona bolest dotkla jako posledních. Jedním z řady příkladů je reakce na problémy v eurozóně, v podstatě netradičním způsobem potvrzující keynesovy „zvířecí pudy“. Pudová proto, že nebyla zvažována míra a šlo se do utahovacího extrému.

Na periferii se často „žilo nad poměry“ (oproti obecnému přesvědčení většinou soukromým sektorem). Toto žití nad poměry bychom ale zjednodušeně neměli přirovnávat k tomu, když se tak děje na úrovni domácností, či jedinců (což je častá chyba i v řadě dalších případů). Žití na dluh totiž znamenalo poptávku a práci pro země, které si „žily na úspory“. Což již dlouhou dobu není žádná ctnost, protože pokud žiji na úspory (mám přebytky), musím někde získat poptávku, jinak nebudu mít práci, příjmy a ani to žití na úspory. A mimochodem na úspory se nežije jen díky lepší konkurenceschopnosti.

Obecně se hovoří o tom, že periferie eurozóny měla (a stále má) na výběr dvě možnosti: vnitřní, či vnější devalvaci. Náklady a nezamýšlené důsledky obou bylo a je těžké domyslit, vše se tak do značné míry ze setrvačnosti vydalo cestou vnitřní devalvace –propad poptávky a ekonomiky, tlak na mzdy a náklady. Na konci tohoto procesu mělo být kýžené obnovení konkurenceschopnosti a růst a zaměstnanost. Co naplat, že třeba porovnávání jednotkových nákladů práce v absolutní hodnotě (tedy ne jen pouze jejich tak často ukazovaný růst po roce 2000) ukazovalo z hlediska konkurenceschopnosti úplně jiný obrázek. Co naplat, že vedle nákladové konkurenceschopnosti tu je také konkurenceschopnost kvalitativní a jejímu zlepšení neschumpeterovská „destruktivní destrukce“ moc nepomáhá.

Následující dva grafy ukazují, kam ona strategie „bolestí ke štěstí“ zatím dospěla. V prvním je vývoj nominálních mezd, v druhém jednotkových nákladů práce. Vybrány jsou země, kde v těchto oblastech došlo k nejprudší změně:

bol1

Změny to jsou pozoruhodné, cena vysoká. Následující tabulka už je hodnotící – shrnuje, co si země touto strategií pořídily. Natixis v ní ukazuje, jak se po oné prudké vnitřní devalvaci změnila řada klíčových oblastí a faktorů. Ve sloupcích jdou za sebou HDP relativně k roku 2007, růst HDP, nezaměstnanost relativně k roku 2007, životní standard relativně k Německu, růst podílu na exportních trzích, destrukce výrobních kapacit, ziskovost firem, investice relativně k roku 2007, vládní výdaje a veřejné investice. Kolonky pak u jednotlivých zemí ukazují, jaký dopad měla hluboká vnitřní devalvace. Vezměme Řecko: HDP je níže, růst byl negativní, nezaměstnanost je stále výrazně výše, životní standard prudce poklesl, k růstu podílu na zahraničních trzích nedošlo, naopak došlo k destrukci výrobních kapacit. Ziskovost firem je sice vyšší, investice ale ne, došlo k prudkému poklesu vládních výdajů i veřejných investic.

bol2

Celkově jsou dosavadní výsledky pro Řecko velmi negativní, podobné je to u Irska. Smíšená je pak situace u Litvy, Lotyšska a Estonska. Nabízí se otázka, zda už stačilo, nebo toho naopak ještě nebylo dost? A pokud stačilo, co to vlastně znamená? Odpověď na druhou otázku je celkem jasná – odepsání části dluhů. Jinak řečeno, uznání toho, že věřitelské země nepůjčovaly, ale kupovaly si přes periferii svou práci.

K uvedenému bychom mohli dodat řadu věcí, včetně toho, že například ve Španělsku se situace zdá být jiná. Celá věc je ale každopádně symptomem toho, že nejvzácnější komoditou současné světové ekonomiky je poptávka. Země se snaží o její dovoz (tj. přebytky obchodu), aby udržely nízko svou nezaměstnanost. Je pro ně snad dokonce někdy přijatelnější, že vyváží své úspory s tím, že je ani nedostanou všechny zpět (Německo, Čína). Je to daň oklikou za to, že lidé mají práci (chci splatit dluhy, ale poptávku vám nedám, takže my je nesplatíte). Je tato moderní verze merkantilismu (zaměstnanost místo hromadění zlata) ale skutečně ten nejefektivnější způsob, jak dotovat práci?

Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  •  
    14.3.2014 22:04

    Jako teoretická úvaha je to kvalitní článek. Ale.......... pomíjí, že třeba Řecko bylo na cestě ke dnu (rozuměj mělo vysoké schodky v rozpočtech) přibližně od roku 1984. Podobně Itálie žila se svými problémy léta nebo spíše desetiletí. A teď si autor vezme období pouhých 5 let (2008-2012) a chce v něm vidět kompletní nápravu tak hlubokých a dlouhotrvajících nedostatků. Řecko, Portugalsko, v menší míře i Španělsko a Itálie musí své mzdy prizpůsobit své produktivitě práce. Pár let to bude bolet ale jinak to nejde. Jenže žijeme v internetové době a tak se výsledek žádá hned.
    Vladok
Aktuální komentáře
23.2.2017
22:04Dow Jones opět překonal svá maxima; First Solar +11 %
20:14Summers: Golf a krátkozrakost korporátního sektoru
17:59Dolar odpoledne míří dolů, stejně jako nálada na trzích  
17:44Krok JPMorgan může přitáhnout další peníze a přibrzdit ČNB
17:17Summary: Veolia Environment SA se výsledky hospodaření dotáhla na loňský rok, AXA SA navýšila dividendu
17:07ČEZ na tříměsíčním maximu pražskou burzu z červeného nedostal
16:56Americký ministr financí: Zásadní daňová reforma bude do srpna
15:58ČEZ, a. s.: Personální změny v představenstvu společnosti
15:43Technická analýza: Po pěti týdnech tu máme pokles zásob ropy
15:28Project Syndicate: Trumpova anachronická obchodní strategie
14:04FT: Záchranu Monte dei Paschi komplikují neshody Bruselu a ECB
13:07Německo čeká díky soukromé spotřebě další rozmach ekonomiky
12:44Obrat k lepšímu v hospodaření evropských energetik?
11:57Peugeot s rekordní ziskovostí: Chceme se "chopit příležitostí"
11:03Šéf Henkelu přilévá do ohně Kraft versus Unilever: Akvizice jsou zásadní i v naší strategii
10:45Fed sázky na březen nezvýšil a strach z Francie polevuje. Eurodolar toho využívá
10:25ČEZ na tříměsíčních maximech, pražská burza maže zisky z úvodu týdne
10:09Šéf ČEZ Beneš: Kvůli Dukovanům zažalujeme Škodu JS. Nový uhelný zdroj se nevyplatí
9:27Technická analýza: Dolar dnes opět může zaútočit na hodnotu 1,05 EURUSD
9:11Rozbřesk: Strach z Marine Le Penové drží euro a výnosy na uzdě

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
Baidu Inc (12/16 Q4, Aft-mkt)
British American Tobacco PLC (03/16 Q1)
Centrica PLC
Herbalife Ltd (12/16 Q4, Aft-mkt)
Hewlett Packard Enterprise Co (01/17 Q1, Aft-mkt)
Chesapeake Energy Corp (12/16 Q4, Bef-mkt)
Intuit Inc (01/17 Q2, Aft-mkt)
ISS A/S (12/16 Q4)
Lloyds Banking Group PLC (12/16 Q4)
Newmont Mining Corp (12/16 Q4)
Orange SA (12/16 Q4)
Peugeot SA (12/16 Q4)
ProSiebenSat.1 Media SE (12/16 Q4)
Range Resources Corp (12/16 Q4)
Repsol SA (12/16 Q4, Bef-mkt)
Seadrill Ltd (12/16 Q4)
Swiss Re AG (12/16 Q4)
Telefonica Deutschland Holding AG (12/16 Q4)
Universal Health Services Inc (12/16 Q4)
Veolia Environnement SA (12/16 Q4)
Vivendi SA (12/16 Q4, Aft-mkt)
7:00AXA SA (12/16 Q4)
7:30Bouygues SA (12/16 Q4)
7:30Henkel AG & Co KGaA (12/16 Q4)
7:30Telefonica SA (12/16 Q4)
8:00Barclays PLC (12/16 Q4)
8:00Glencore PLC (09/15 Q3)
11:00Vale SA (12/16 Q4)
13:30Apache Corp (12/16 Q4)
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
17:30Endesa SA (12/16 Q4)
17:45Saipem SpA (12/16 Q4)
22:15Gap Inc/The (01/17 Q4)